Žaluzie den a noc vnesou do interiéru útulnou atmosféru. Oproti kovovým jsou krásnější

Žaluzie den a noc vnesou do interiéru útulnou atmosféru. Oproti kovovým jsou krásnější

Foto: pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Kovové žaluzie byly kdysi symbolem moderního bydlení. Rovné, trochu chladné, praktické. Jenže čas se posunul. A spolu s ním i to, co od domova chceme. Už nehledáme jen stín a světlo. Hledáme atmosféru, jemnost, pocit klidu. A právě tady přichází na scénu žaluzie den a noc – nenápadný, ale velmi chytrý detail, který dokáže změnit celou místnost.

Reklama
Obsah článku
  1. Princip, který je překvapivě jednoduchý
  2. Soukromí bez tmy
  3. Snadné ovládání

U klasických kovových žaluzií to bylo jednoduché. Nahoru, dolů, případně po milimetrech naklápět lamely a doufat, že to zrovna vyjde. Jenže světlo v domově není jen o funkci. Je to nálada. Ráno jemné a mléčné, odpoledne ostré a živé, večer klidné a měkké.

Žaluzie den a noc s tímhle pracují úplně jinak. Nejen že stíní, ale dovolují světlu plynout v jemných vrstvách. Jednou pustí dovnitř jen lehký závoj, jindy místnost ztmaví tak, že se v ní dá skutečně odpočívat. A to bez pocitu, že jste se zavřeli před světem.

Princip, který je překvapivě jednoduchý

Na první pohled vypadají jako elegantní látkový pás. Ve skutečnosti jsou to dva pruhy látky, které se střídají – průhledný a neprůhledný. Když se posunou přes sebe, světlo buď prochází, nebo se jemně zastaví.

Právě v téhle jednoduchosti je jejich kouzlo. Nepůsobí technicky, neruší interiér a nepřipomínají kancelář ani panelák devadesátých let. Naopak. Spíš se chovají jako součást textilu v místnosti – jako záclona, která umí víc.

Soukromí bez tmy

Jedna z největších výhod je soukromí. Klasické žaluzie často znamenají volbu mezi „vidím ven, ale vidí i na mě“ nebo „nevidí nikdo nic, ale je tma“. Den a noc pracují jemněji. V přes den pustí dovnitř světlo, ale rozmělní pohled dovnitř. Večer pak vytvoří klidný, uzavřený prostor, aniž byste měli pocit, že jste v bunkru. Domov zůstává lehký, ale chráněný.

Kovové lamely umí být praktické, ale vizuálně často působí tvrdě. Látkové žaluzie den a noc naopak zjemňují prostor. V okně nevzniká technický prvek, ale spíš textilní vrstva, která ladí s pohovkou, závěsy nebo kobercem. Najednou se místnost nejeví jen jako „zařízená“, ale jako skutečně útulná. A to je rozdíl, který si člověk často uvědomí až ve chvíli, kdy to vidí naživo.

Snadné ovládání

Další tichá výhoda je jednoduchost. Žádné složité naklápění, žádné drobné korekce, které nikdy nejsou úplně přesné. Stačí plynule posunout látku a světlo se změní okamžitě. Je to ten typ řešení, který si člověk přestane uvědomovat jako „techniku“. Prostě funguje. A to je v domácnosti možná jedna z největších výher.

Je fér zmínit i jednu praktickou nevýhodu, aby byl obrázek úplný. Žaluzie den a noc se totiž nečistí tak snadno jako kovové lamely, které stačí jednoduše setřít hadříkem. U látkových provedení se prach může postupně usazovat mezi vrstvami a čištění je spíš jemná a trpělivá práce než rychlý úklid. Obvykle je potřeba opatrné vysávání s nástavcem nebo šetrné otírání, někdy i větší opatrnost, aby se látka nepoškodila. Není to nic dramatického, ale je dobré s tím počítat – za jejich estetiku a měkkost si člověk prostě trochu té péče navíc „odpracuje“ v úklidu.

Žaluzie den a noc nejsou jen o tom, že zastaví slunce. Jsou o tom, jak se v místnosti cítíte během dne. Ráno vás neoslní ostré světlo. Odpoledne se prostor nepřehřívá tak rychle. Večer se dům uklidní spolu s vámi. Je to malá změna v jednom prvku, ale velký rozdíl v každodenním prožitku.

Na kovové žaluzie se dnes už díváme spíš jako na minulost. Ne proto, že by nefungovaly, ale proto, že dnes od domova chceme něco víc než jen funkci. Chceme lehkost, klid a světlo, které se dá řídit jemněji než jen „otevřeno nebo zavřeno“. A právě v tom jsou žaluzie den a noc tak přesvědčivé. Nevnucují se. Jen tiše zlepšují to, jak doma žijeme.

Reklama
Zdroje článku:
Modrykonik.sk, Autorský text

Možná jste zmeškali

Falešný Superman řádil v Erfurtu. Fanynka doufala v setkání s jeho představitelem a zaplatila miliony

Falešný Superman řádil v Erfurtu. Fanynka doufala v setkání s jeho…

Kdy se vám naskytne příležitost setkat se se samotným Supermanem? Navíc, který byl před několika lety zvolen v kategorii „nejvíc sexy muž světa". Pětatřicetiletá žena z Erfurtu doufala právě v toto setkání s britským hercem Henrym Cavillem. Zůstalo u doufání, ale prázdný účet byl realitou.

Kvíz: Zpíváme si s večerníčkem

Kvíz: Zpíváme si s večerníčkem

Každý z nás má určitě svou oblíbenou písničku z večerníčku. Někdo třeba miluje písničku „Dobrý večer“ od zpěváka Karla Černocha, která začíná slovy: „Dříve než nám klesnou víčka těsně před spaním...“

Menší vesnička Vilejšov o svou existenci bojovala stovky let. Její pozůstatky můžeme dodnes navštívit

Menší vesnička Vilejšov o svou existenci bojovala stovky let. Její…

K zániku vesniček, měst nebo obydlených osad docházelo od pradávna. Smutný osud ukončení existence před několika desítkami let čekal i pohraniční vesničku v teplické oblasti, kterou Češi znají pod názvem Vilejšov.

Nizozemská revoluce má svého jasného hrdinu. Vilém I. Oranžský je nazýván Otcem vlasti. Jeho žena mu ale zahýbala s otcem slavného malíře Rubense

Nizozemská revoluce má svého jasného hrdinu. Vilém I. Oranžský je…

Vilém Oranžský toho za 51 let svého života stihl opravdu hodně. Spíše než v milostném životě mu pšenka kvetla na poli vůdcovském a armádním. V roli vůdce nizozemské revoluce vynikal, ale v manželství s Annou Saskou mu to těžce skřípalo.

„Mimozemšťané si Země nevšimli, protože zde neexistují žádné důkazy o inteligenci,“ tvrdí jedna teorie o hledání kosmických signálů

„Mimozemšťané si Země nevšimli, protože zde neexistují žádné důkazy o…

Otázka mimozemského života fascinuje lidstvo již po staletí. Při hledání odpovědí se vědci spoléhají na velmi odlišné metody. Proč předpokládají, že by s námi mimozemšťané komunikovali prostřednictvím rádiových signálů? A proč hledáme inteligenci mimo naši planetu?

Tajemství Sfingy: Některé teorie naznačují, že Sfinga může být součástí většího komplexu

Tajemství Sfingy: Některé teorie naznačují, že Sfinga může být…

Velká sfinga v Gíze, ikonická socha s tělem lva a hlavou staroegyptského faraona, je jednou z nejznámějších a nejzáhadnějších památek starověkého Egypta. Nedávné archeologické objevy a moderní technologie však přinášejí nové poznatky, které nám pomáhají lépe pochopit tento starověký monument

Na jedné straně osobní hygiena, na druhé tristní hygienické podmínky socialistických prodejen a stravovacích provozů

Na jedné straně osobní hygiena, na druhé tristní hygienické podmínky…

Myli jsme se, koupali a prali, ačkoliv to bylo občas velmi náročné, ale jak jsme na tom byli s hygienou v prodejnách potravin, bufetech a restauracích? Koupání a mytí nebylo za minulého režimu zdaleka tak jednoduché jako dnes. Nyní stačí otočit kohoutkem a teče teplá voda kdykoliv a kdekoliv. Pro dnešní generace samozřejmost a jiná možnost nepředstavitelná.

Bufet byl místem, kam se za dob socialismu chodila najíst střední a nižší vrstva

Bufet byl místem, kam se za dob socialismu chodila najíst střední a…

Rychlé občerstvení bylo i za dob socialismu velmi oblíbené. Lidé v něm ale jedli naprosto odlišné potraviny než my dnes. Pojďte se s námi vrátit do minulosti. Do časů, kdy se vlašský salát jedl na stojáka a zapíjel pivem.

Navahové za hlavní smysl milostného života považovali plození dětí. Uměli se bránit těm nechtěným

Navahové za hlavní smysl milostného života považovali plození dětí.…

Indiánský národ, nejpočetnější v celých Spojených státech, dnes obývá rezervaci, která je i nyní veliká skoro jako celá Česká republika. Sám si ji spravuje, a proto se tu mohly dodnes částečně zachovat poměry, jaké tu panovaly před příchodem bělochů.

Smrt jako výnosný byznys předků: Nepochopíte, co se dělo v 19. století

Smrt jako výnosný byznys předků: Nepochopíte, co se dělo v 19. století

V 19. století začaly anglické odbory, církve a další organizace zakládat takzvané „pohřební kluby" na pomoc chudým. Šlo vlastně o jistou formu pojištění. Členové platili měsíční či roční členský příspěvek a klub pak platil za výdaje spojené s pohřbem dotyčného. Výše příspěvku závisela na tom, jak honosné rozloučení si člověk přál.

Doporučené články

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Jiří Mádl oslavil narozeniny: Promluvil o výchově syna Františka i bouřlivých vztazích

Jiří Mádl oslavil narozeniny: Promluvil o výchově syna Františka i bouřlivých vztazích

Reklama