Kniha Exodus popisuje spory Hospodina s faraonem. Dodnes však není jasné, kdo v té době v Egyptě vládl
Foto: Oliver Denker / Shutterstock
3 min
Příběhy psané v Bibli lze ve většině případů alespoň rámcově zařadit do některého z historických období našich dějin. V případě knihy Exodus však není chronologická katalogizace tak jednoduchá.
Reklama
Historické pozadí exodu
O deseti egyptských ranách a příchodu exodu existuje ohromující množství teorií, od těch seriózních až po skutečně směšné. I kdybychom přistoupili na skutečnost, že k událostem popisovaným v Bibli opravdu došlo, zůstává zde otazník nad identitou samotného faraona, který v příběhu často vystupuje.
Knihy králů datují biblický exodus do doby 480 let před založením jeruzalémského chrámu králem Šalomounem. Podle ortodoxní chronologie by to znamenalo datování kolem roku 1450 př. n. l. Samotná kniha Exodus však uvádí, že faraon dal Hebrejcům úkol postavit město Pi-Ramses, jehož založení je připisováno Ramsesovi II. (1279–1212 př. n. l.). Jiné zdroje pak přináší do úvahy další letopočty a jména. Kde je tedy pravda?
Další kandidáti na vládce Egypta v době egyptských ran
Kromě Ramsese II. se v různých zdrojích objevila celá řada jmen faraonů, jejichž období vlády by se teoreticky mohlo překrývat s časovou linkou biblických katastrof.
Ahmose I.
Na stéle, kterou nechal postavit faraon Ahmose I. (vláda 1570–1546 př. n. l.), je popisována velká bouře, která během jeho vlády zasáhla Egypt. Podle textu se přitom jednalo o projev nespokojenosti bohů. Spolu s bouří přišla také temnota a hluk, který tehdy neměl obdoby. V textu je také zmíněna jakási dohoda, která by mohla asociovat mírová jednání s Hebrejci. Podle odborníků však exodus nastal mnohem později, a Ahmose I. tak pravděpodobně biblickým faraonem nebyl.
Achnaton
Vláda faraona Achnatona (vláda 1353–1336 př. n. l.) je slavná zejména díky tomu, že vládce zavrhl původní egyptské bohy a nastolil monoteismus. Je proto možné, že tak učinil na základě zjevení Hospodina, který mu hrozil svými přírodními katastrofami? Přímé důkazy zde však bohužel chybí a nezbývá než pátrat dál.
Tuthmosis III. nebo Hatšepsut
Do událostí, které mohly mít vliv na vývoj situace v Egyptě, mohla podle některých zdrojů zasáhnout také Minojská erupce. Vlna tsunami smetla krétskou civilizaci, a mohla tak ohrozit také pobřeží Afriky. Vezmeme-li v potaz fakt, že řadu egyptských rad lze vysvětlit erupcí sopky a následnými katastrofami, lze usuzovat, že se pohromy mohly stát i v této době. Bohužel však ani datování Mínojské erupce není nijak přesné. Nejpravděpodobnějšími vladaři Egypta v té době se jeví Thutmose III. z Nové říše, případně pak Hatšepsut, o kterou se dělil o moc. Vzájemné rozpory v datování jednotlivých událostí však přetrvávají.
Otázka faraona, jehož neoblomnost se prorokové Mojžíš a Áron snažili marně prolomit, tak zůstává i dnes nezodpovězena. Spousta případných důkazů však zatím leží v nekonečných píscích egyptské pouště, a v průběhu toku času tak může vyplout na povrch nezvratný důkaz o tom, že se katastrofy z knihy Exodus skutečně staly, případně pak který vladař jim musel čelit.
