Změna barvy kůže bez zjevné příčiny: Může jít o varovný signál ledvin
Foto: Shutterstock
4 min
Změna barvy pleti nemusí být jen kosmetický problém. Našedlý, nezdravě bledý odstín kůže může být jedním z příznaků pokročilého onemocnění ledvin - a právě včasné rozpoznání tohoto signálu může být klíčové.
Reklama
Jsou změny, kterých si na sobě všimneme okamžitě – nový vráska, unavený pohled po probdělé noci. A pak jsou ty, které přicházejí tak pomalu a plíživě, že je člověk dlouho přehlíží. Postupná proměna barvy pleti z přirozeně růžové na bledou se šedavým nebo žlutohnědým nádechem patří právě do té druhé kategorie. A přitom může být důležitým signálem, že se v těle děje něco vážného.
Proč ledviny ovlivňují barvu kůže
Málokdo si uvědomuje, jak zásadní roli hrají ledviny nejen ve filtraci krve, ale i v produkci hormonu erytropoetinu (EPO). Právě tento hormon stimuluje kostní dřeň k tvorbě červených krvinek – těch, které rozvážejí kyslík po celém těle a dávají pleti její zdravou barvu. Když ledviny začnou selhávat, produkce EPO klesá a s ní i počet červených krvinek. Výsledkem je takzvaná renální anémie, která se projevuje výraznou bledostí.
Jenže to není všechno. K bledosti se přidává ještě jeden faktor – hromadění odpadních látek v těle. Zdravé ledviny denně přefiltrují obrovské množství krve a zbaví ji toxinů. Při jejich selhání se tyto látky, označované jako uremické toxiny, začínají ukládat v tkáních včetně kůže. Mezi nimi jsou i takzvané urochromy, které normálně dávají moči žlutou barvu. Jejich akumulace v kůži způsobuje charakteristický zemitý, žlutošedý odstín, který lékaři někdy popisují jako „špinavě bledý.
Proč je tento příznak zrádný
Tady je potřeba být upřímný – změna barvy pleti rozhodně není spolehlivým diagnostickým nástrojem a už vůbec ne včasným varovným signálem. Objevuje se většinou až v pokročilých stadiích onemocnění ledvin, typicky ve čtvrtém nebo pátém stadiu chronického onemocnění ledvin (CKD), kdy už je funkce orgánů výrazně narušena. V raných fázích, kdy by léčba byla nejúčinnější, si člověk obvykle ničeho nevšimne.
Navíc bledá pleť může mít desítky různých příčin. Anémie z nedostatku železa, problémy se štítnou žlázou, srdeční selhání, jaterní onemocnění – to všechno může způsobit podobné změny. Klíčem k rozpoznání renálního původu je právě ta specifická kombinace: bledost s šedým až žlutohnědým nádechem, často doprovázená otoky (zejména kolem očí a kotníků), únavou, nechutenstvím nebo svalovými křečemi.
„Chronickým onemocněním ledvin trpí v České republice odhadem statisíce lidí a anémie je jedním z nejčastějších doprovodných jevů, který se objevuje už ve středních stadiích onemocnění.
Co dělat, když si změny všimnete
Pokud vás znepokojuje barva vaší pleti nebo si všímáte dalších příznaků, cesta vede k praktickému lékaři. Vyšetření funkce ledvin je přitom poměrně jednoduché – stačí krevní testy na kreatinin a výpočet takzvané glomerulární filtrace (GFR), případně rozbor moči. Tyto testy jsou běžně dostupné a mohou odhalit problém dřív, než se projeví viditelnými změnami na kůži.
Rizikovými skupinami jsou především lidé s cukrovkou a vysokým krevním tlakem – dvěma hlavními příčinami chronického onemocnění ledvin. Ti by měli mít funkci ledvin kontrolovanou pravidelně, i když se cítí dobře.
Dobrá zpráva na závěr
Změny barvy pleti způsobené selháním ledvin jsou reverzibilní. Jakmile se zahájí léčba – ať už dialýzou nebo transplantací – pleť se postupně vrací k normálu. Dialýza odstraňuje hromadící se toxiny z krve a současně se léčbou anémie (podáváním erytropoetinu a železa) zlepšuje i bledost. U dialýzy může trvat týdny až měsíce, než je zlepšení patrné. Po úspěšné transplantaci ledviny, kdy nový orgán začne okamžitě plnit své funkce, dochází ke zlepšení často už během několika týdnů.
Tělo má pozoruhodnou schopnost regenerace, když mu k tomu dáme šanci. A právě včasná diagnóza tu šanci výrazně zvyšuje. Takže pokud vám někdo blízký řekne, že vypadáte nějak šedivě – možná stojí za to to nepřejít jen mávnutím ruky.
