Jak by vypadal signál mimozemské civilizace? Celou dobu ho hledáme špatně, tvrdí vědci
Foto: Pexels
2 min
Vesmír je obrovský. Galaxie se hemží potenciálně obyvatelnými planetami. Statisticky by na mnoha z nich měl existovat inteligentní život. A přesto je ticho. Žádné technologické stopy, žádné rádiové signály, žádný důkaz. Jenže co když jsme celou dobu hledali špatně?
Reklama
Kosmické počasí jako neviditelná rušička
Astronomové Vishal Gajjar a Grayce Brown z Institutu SETI přišli s fascinující teorií: mimozemské civilizace možná vysílají, ale jejich signály deformuje prostředí kolem jejich domovských hvězd. Studie publikovaná 5. března v prestižním časopise The Astrophysical Journal ukazuje, že plazma a magnetická pole hvězd dokážou rádiové vlny rozptýlit, zeslabit nebo zcela změnit jejich charakter.
Představte si, že posíláte zprávu přes zamlženou čočku – na druhé straně dorazí něco, co vypadá spíš jako náhodný šum než záměrná komunikace.
A právě v tom může být zakopaný pes. Červení trpaslíci – hvězdy typu M, které tvoří zhruba 75 % všech hvězd v Mléčné dráze – jsou obklopeni mimořádně aktivním kosmickým prostředím. Jejich magnetosféry a hvězdný vítr jsou mnohem intenzivnější než u našeho Slunce.
Soustředíme se na špatné frekvence
Klíčové zjištění studie zní: I kdybychom zachytili signál, který v přírodě běžně nevzniká, nemuseli bychom poznat, že jde o technologickou stopu. Dosavadní hledání mimozemské inteligence se totiž soustředilo především na úzkopásmové rádiové signály – velmi ostré frekvenční špičky, které by mohly naznačovat umělý původ.
Jenže signál má před sebou dlouhou cestu. Pokud planeta obíhá kolem aktivní hvězdy, musí její vysílání nejprve projít plazmatem a nabitými částicemi v jejím okolí. Ty mohou původně ostrý signál rozptýlit do širšího frekvenčního pásma a výrazně ho zeslabit. V okamžiku, kdy signál konečně dorazí k Zemi, může vypadat spíš jako obyčejný kosmický šum.
Co by se mělo změnit
Astronomové proto navrhují změnit způsob, jakým technosignatury hledáme. Nestačí pátrat jen po dokonale ostrých rádiových špičkách. Pozornost by si zasloužily i širší a slabší signály, které mohly být původně něčím mnohem výraznějším.
Neznamená to, že jsme mimozemšťany už přehlédli. Studie pouze ukazuje, že vesmír může jejich zprávy cestou pozměnit natolik, že je naše současné metody vůbec nepoznají.
Možná je to odpověď na otázku, proč je vesmír tak podezřele tichý. Možná tichý vůbec není. Jen mu neumíme správně naslouchat.
