Horor pro pozůstalé: Genetici identifikovali oběti zločinů stalinského Velkého teroru
Foto: nimito / Shutterstock
Genetici z Pomořanské lékařské univerzity ve Štětíně identifikovali tři gruzínské oběti zločinů ze stalinské éry, jejichž ostatky byly nalezeny poblíž Batumi.
Genetici z Pomořanské lékařské univerzity ve Štětíně identifikovali tři gruzínské oběti zločinů ze stalinské éry, jejichž ostatky byly nalezeny poblíž Batumi.
Výzkum je poslední klíčovou částí historické a archeologické práce mezinárodního týmu identifikujícího oběti Velké čistky, oznámila Elżbieta Bielecka na webu Science in Poland na základě informaci od Polské tiskové agentury PAP.
První případ identifikace
Celkem byly v klášteře poblíž Batumi nalezeny ostatky 27 obětí zavražděných v roce 1937. Jde o první případ identifikace obětí stalinského režimu v dějinách Gruzie a první přímý důkaz sovětských poprav v této zemi.
Masakr čili „Velký teror“
Třicátá léta byla obdobím stalinských represí (čistek), které zesílily zejména v letech 1937-38. V roce 1968 zavedl britský historik Robert Conquest termín „Velký teror“, aby popsal vrcholné období stalinistických represí. Více než 1,5 milionu lidí bylo zatčeno a zhruba 750 000 bylo popraveno. Procesy NKVD nejčastěji končily rozsudkem smrti nebo doživotím v pracovních táborech Gulag.
Kvalitní DNA, profesionální výzkum
Vědci z lékařské univerzity ve Štětíně, kteří pracují jako součást Polské genetické databáze obětí totalitarismu – výzkumného centra Pomořské lékařské univerzity, získali kvalitní DNA z kostního materiálu a vytvořili genetické profily obětí a jejich rodin, poté provedli srovnání a biostatické výpočty, což umožňuje určit totožnost obětí.
„Na základě historických dat a antropologického výzkumu gruzínských a amerických antropologů byla vybrána skupina lidí, kteří by tam mohli být pohřbeni. Antropologický výzkum je neprůkazný, a proto byl nutný „poslední odkaz“ neboli genetický výzkum,“ říká přednosta Ústavu soudního lékařství na Pomořanské lékařské univerzitě dr. Andrzej Ossowski.
Choulostivá práce
Pro jeho tým to byla zajímavá zkušenost a každá záležitost tohoto typu a specifika práce v každém regionu Evropy či světa je jiná, a to přístupem státních orgánů i veřejnosti. Ossowski řekl: „Jsou to velmi choulostivé problémy, vyžadují pochopení z mnoha stran. Víme, že zde byli pohřbeni jak katolíci, tak muslimové, takže práce je obzvlášť náročná. Objevené pozůstatky byly dobře zachovány a vzorky umožnily vědcům získat velmi kvalitní genetické profily, po kterých následoval proces sběru srovnávacího materiálu.“
„Sběr genetického materiálu od možných rodin obětí byl pro naše kolegy v Gruzii obrovskou výzvou, protože jsme často jednali s vícegeneračními rodinami a bylo nutné se poradit, od koho materiál odebírat.“
Rodiny dohledány
Ossowski dodal, že vědci pracující v Gruzii dohledali mnoho rodinných příslušníků obětí, kteří mohli být pohřbeni v Batumi. Po potvrzení identity tří lidí (jejich jména nebyla zveřejněna) a poskytnutí informací jejich rodinám, které, jak Ossowski zdůrazňuje, bylo v Gruzii široce komentováno, nyní genetici pracují na identifikaci dalších obětí.
Mezinárodní spolupráce
Práce v Batumi prováděl mezinárodní tým, který se účastnil gruzínského projektu obnovy, dokumentace a identifikace (GDIP). Jedním z cílů je genetická analýza ostatků nalezených v masových hrobech v Batumi v letech 1937-38. Vedoucím projektu je dr. Meri Gonashvili, forenzní antropolog a prezident Gruzínské asociace forenzní antropologie (GAFA).
