V posledních letech supermarkety stále častěji využívají cílené digitální slevy
Foto: Shutterstock
3 min
České supermarkety zavádí nové způsoby, jak zákazníkům prezentovat slevy. Výhodné akce mnohdy neznamenají úsporu peněz. Jsou to spíše důmyslné marketingové triky, jak naopak vytáhnout z lidí více peněz.
Reklama
Triky supermarketů
Na první pohled není na slevách nic složitého - přeškrtnutá cena na regále a pod ní nová a nižší cena. Situace je však obvykle složitější. Supermarkety čím dál častěji zavádí méně přehledné ceny, které působí jako výhodné nabídky, ale ve skutečnosti připravují zákazníka o peníze.
Příkladem mohou být slevy, které platí jen při použití mobilní aplikace, falešné akce obcházející zákon nebo různé triky s cenovkami. Obchodní řetězce sice tvrdí, že jde o modernizaci a zlepšování služeb, pro zákazníky se jedná o matoucí systém, který zvýhodňuje jen někoho.
Digitální ceny
V posledních letech supermarkety stále častěji využívají cílené digitální slevy, které jsou dostupné jen pro zákazníky využívající věrnostní karty nebo mobilní aplikace. Ostatní zákazníci platí výrazně vyšší ceny, a to i v případě, že zboží je označeno slevou.
Tuto strategii využívá stále více supermarket Lidl. Mnohé slevové akce jsou dostupné pouze přes aplikaci Lidl Plus. U regálu tak například najdete cenu 24,90 Kč, ale bez aktivace nabídky v mobilní aplikaci zaplatíte plnou cenu, například 34,90 Kč. Tento systém uplatňují také Kaufland, Tesco či Albert.
Z hlediska odborníků je takový systém logický - získávají více dat o zákaznících a propojují slevy s loajalitou. Z věrnostního systému se ale ve výsledku stává jakýsi filtrovací mechanismus, který některé skupiny zákazníků diskriminuje.
Supermarkety obchází zákon
Supermarkety používají také důmyslné triky, jak vytvořit dojem slevy. Například navyšováním původní ceny krátce před slevou nebo inzerováním různých akčních nabídek, které jsou ve skutečnosti skrytou manipulací.
Nyní se pojďme podívat na zákon, který má před podobnými praktikami chránit spotřebitele. Novela zákona o ochraně spotřebitele, která platí od roku 2023, měla především chránit před falešnými slevami. Podle tohoto zákona musí obchodník před slevou uvést i tzv. referenční cenu – tedy nejnižší cenu, za kterou byl produkt prodáván v posledních 30 dnech.
Supermarkety začaly vymýšlet nové způsoby, jak zákon obejít. Třeba tak, že namísto slov „původní cena“ napíšou „naše cena“. Supermarkety tak už vůbec starou cenu neuvádí, raději mluví o „naší ceně“ nebo „běžné ceně“. Takové výrazy postrádají právní význam a zákazníka jen matou.
Jindy zas údaje o referenční ceně uvádí vlmi malým písmem nebo pouze v aplikaci. Zákazník tak snadno přehlédne, že „sleva“ ve skutečnosti není žádnou slevou. Díky takovým trikům zákazník odchází z obchodu s pocitem, že ušetřil. Slevy jsou nepřehledné a nedůvěryhodné a je čím dál obtížnější určit, co je skutečně výhodná koupě.
