Stále více zákazníků si stěžuje na nekalé praktiky obchodních řetězců. Považují je za klamavé a neetické
Foto: Shutterstock
3 min
Supermarkety čelí kritice českých zákazníků, kteří jsou poškozováni různými nekalými praktikami - od falešných slev přes špatné účtování cen až po zavádějící označení výrobků. Navzdory pokutám, které řetězcům uděluje Česká obchodní inspekce, jsou klamavé taktiky v obchodech nadále uplatňovány.
Reklama
Napětí mezi zákazníky a supermarkety
Stále více zákazníků si stěžuje na nekalé praktiky obchodních řetězců. Považují je za klamavé a neetické. Některé z nich jsou dokonce nelegální. Množí se informace o falešných slevách, rozdílných cenách na regále a na účtence nebo o špatném označování potravin. Vlivem takového jednání roste napětí mezi zákazníky a supermarkety. Spotřebitelé se cítí podvedeni a ztrácí důvěru k obchodům.
Oficiální statistiky jsou alarmující. Například v roce 2023 odhalila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení pravidel u více než 80 % kontrolovaných supermarketů. Nejčastěji klamaly zákazníky cenami, nejasnými slevami a zavádějícími informacemi.
Podvedení zákazníci sdílejí své zkušenosti na sociálních sítích a v různých diskuzních fórech. Stěžují na „slevy“, které ve skutečnosti neexistují, nebo na produkty, jejichž kvalita neodpovídá tomu, co obchod sliboval.
Nejčastější podvody
Supermarkety často vytvářejí falešný dojem slevy. Jednoduše označí zboží jako „akční“ nebo „sleva –50 %“, ve skutečnosti však žádná sleva neexistuje. Před „slevou“ byla pouze navýšena původní cena. ČOI odhalila v roce 2023 falešné slevy ve 40 % případech, přičemž kontrolovala více než 1 600 prodejen. V těchto případech došlo k porušení směrnice EU o nekalých obchodních praktikách a českého zákona o ochraně spotřebitele.
Často se také objevuje nesoulad mezi cenou na regálu a na účtence. Zvlášť matoucí je to v případě zboží v akci nebo s klubovou cenou, kde je cenová strategie záměrně složitá. Zákazník si například koupí zboží ve slevě 25 %, ale na účtence pak vidí plnou cenu, protože sleva platí jen při nákupu nad určitou hodnotu nebo je pouze pro držitele věrnostní karty, což není vždy jasně uvedeno. Pokuty za špatné účtování ČOI často uděluje řetězcům Billa, Lidl nebo Tesco.
Další běžná strategie na zmatení zákazníka je nenápadná změna balení nebo gramáže. Obchod zmenší velikost balení produktu při zachování nebo dokonce zvýšení ceny – tzv. smrskflace. Někdy změní obal tak, aby vypadal větší, ale obsah je menší.
Nesrozumitelné podmínky akcí jsou další manipulativní taktikou. Akční nabídky někdy obsahují drobné písmo nebo jiné vizuálně potlačené informace, které zcela mění jejich smysl. Například leták inzeruje 40% slevu na veškeré sýry, ale drobným písmem je uvedeno „sleva platí jen na některé výrobky dané značky a jen při nákupu nad 500 Kč“. Takové jednání je v rozporu s povinností jasně a pravdivě informovat zákazníka.
Nedostatečné postihy
Podle ČOI používá klamavé a nelegální praktiky drtivá většina obchodních řetězců. Dosavadní postihy ve výši několika stovek tisíc nebo pár milionů korun jsou pro tyto řetězce zcela zanedbatelné. Jsou to jen drobné náklady, které si prostě „započítají do provozu“.
Stále více odborníků a spotřebitelských organizací tak volá po změně - zpřísnit legislativu, zvýšit pokuty nebo zveřejňování výsledků kontrol v přehledné podobě, aby zákazník věděl, komu může věřit.
