Pražská Haštalská čtvrť se turisty naštěstí neplní, má stále magické kouzlo a jeden světový unikát
Foto: Foto: Haštalská škola, Staré Město, Hlavní město Praha. Zdroj: Horakvlado / Creative commons, CC-BY-SA
2 min
Na Starém Městě už téměř nezbývá žádné místo, které by nebylo plné turistů. Jedním z mála míst, kde tomu tak není, je Haštalská čtvrť, známá také jako Anežská nebo Na Františku. Tato oblast, ležící mezi Pařížskou a Dlouhou třídou, se vyznačuje cennými eklektickými činžovními domy, které vznikly po urbanistické obnově přelomu 19. a 20. století.
Reklama
Jako Haštalskou čtvrť dnes jen těžko najdete v oficiálním přehledu pražských čtvrtí. „Staropražané však takhle zcela běžně nazývali území farní osady kostela sv. Haštala na Starém Městě pražském, severně od Dlouhé třídy a západně od Revoluční třídy. V minulosti měla tato farnost vymezenou svoji přesnou hranici, každá škola či měšťanský dům měly zcela jasno, zda do farnosti patří, či nikoli,“ vymezuje pojem v souvislosti s územím web Praha virtuální.
Haštal jeden jediný
A právě centrem této farnosti bylo Haštalské náměstí, jehož pojmenování vzniklo díky zasvěcení zde stojícího kostela svatého Haštala. Ten patřil k nejstarším farním centrům na území Prahy a je jediným chrámem v Čechách zasvěceným sv. Haštalovi, je po něm pojmenována i Haštalská ulice, kde kostel stojí.
Jako za starých časů
„Původní klikaté uličky byly nahrazeny ulicemi bez ducha a bez života jako jsou Bílkova, Dušní, Elišky Krásnohorské, jak tento magický kout staré Prahy popisuje zase publikace Praha neznámá. Dále směrem ke kostelu svatého Haštala se před příchozím objevuje čtvrtička plná starobylých zákoutí, s podivně zakroucenými uličkami a průchody. „Navíc je uprostřed velký klášter a mnoho turistů sem nezabloudí. Domky jsou většinou nízké a venkovského rázu, však se také nacházíme na bývalé periferii blízko nábřeží,“ popisuje autor publikace Petr Ryska.
Inspirace pro mnohá literární díla
Působivá čtvrť byla dost pravděpodobně jednou z hlavních inspirací Jaroslava Foglara pro jeho Stínadla. „Čtvrť Na Františku si vůbec oblíbilo mnoho spisovatelů. Géza Včelička tady prožil dětství a vzpomíná na tvrdý život zdejšího chudého, ale hrdého obyvatelstva a drsných klukovských part. Karel Hynek Mácha ve své povídce Márinka navštěvuje zdejší čtvrť a zachycuje chování místních uličnických band. František Langer v knížce Pražské legendy v těchto místech do vltavských vod umisťuje jednoho ze tří slavných vodníků, a sice pana Jindřicha,“ informuje autor knihy s podtitulem Procházky po netradičních místech a zákoutích.
