Kdo koho brzdí a kdo víc pracuje aneb Co si Čína vybájila o USA
Foto: gioiak2 / Depositphotos
3 min
Americká supervelmoc byla vždy pro čínskou politickou elitu zvláštní fascinací, ale vždy pro ni byla také zdrojem nejistoty. Vzhledem k této obsedantní fixaci na Ameriku politolog Graham Allison jasně zasáhl nerv, když použil v roce 2012 metaforu „Thukydidovy pasti“ k popisu čínsko-amerických vztahů.
Reklama
Thukydidova past je termín popularizovaný americkým politologem Grahamem Allisonem k popisu jasného trendu k válce, kdy nová, rostoucí mocnost hrozí nahradit existující velmoc jako mezinárodního hegemona (vládce – pozn.). Byl vynalezený a hlavně používaný k popisu potenciálního konfliktu mezi USA a Čínou, vysvětluje web De Luce.
Na základě citátu starověkého athénského historika a vojevůdce Thúkydida v jeho Dějinách peloponéské války, který uvedl, že „válka Athén a strach, který vyvolaly ve Spartě, učinily válku nevyhnutelnou" Allison použil termín popisující trend k válce, kdy rostoucí mocnost (jejímž příkladem jsou Athény) zpochybňuje postavení dominantní mocnosti (příkladem je Sparta).
„To, co se stalo ve starověku mezi Athénami a Spartou, jak popisuje Thukydides, nyní ohrožuje vztah mezi Čínou a USA. Taková varování jsou samozřejmě v rozporu s vlastní rétorikou Číny o mírovém vzestupu země“, uvádí se ve studii Strategická rivalita mezi USA a Čínou, kterou v roce 2020 pro Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti představila Barbara Lippertová a Volker Perthes.
Brzda a tvrdá práce
Z čínského pohledu je tento vzestup přirozený a nevyhnutelný. Frustrovaná, rozhádaná Amerika (o to markantnější by to bylo z aktuálního pohledu – pozn.) se naproti tomu snaží, jak to vidí Peking, „uchovat si vlastní nadvládu geopolitickým zadržováním Lidové republiky a brzděním jejího ekonomického, technologického a vojenského rozvoje“.
Podle autorů studie jsou Číňané „přesvědčeni, že za jejich vlastní úspěch v posledních čtyřech desetiletích není zodpovědná americká slabost, ale především tvrdá práce a vynalézavost čínských lidí, obchodní dovednosti jejích společností a chytrá, prozíravá politika Číny, pekingské vlády a vedení strany“.
Realita zkreslená cenzurou
O skutečném vnímání USA v Číně lze jen spekulovat, protože oficiální prohlášení a zastoupení v oficiálních médiích jsou přísně kontrolovány, zatímco akademické publikace buď podléhají autocenzuře, nebo mají druhé straně předat určitá politická sdělení.
Dvojjaký pohled
Současný pohled Číny na USA a Západ je odpovídajícím způsobem rozpolcený. Na jedné straně je pro Číňany Amerika fascinující svou schopností inovovat, svou ekonomickou silou, svými univerzitami, vojenskými schopnostmi a také svým politickým systémem; to vše vzbuzuje v Číně respekt a obdiv. Na druhou stranu, vzhledem k vlastním bolestným zkušenostem, obyvatel Číny přistupuje k Západu s odstupem a nedůvěrou.
Čína přiznala, že nastala hluboká deziluze
„Západní reputace navíc značně utrpěla kvůli globální finanční krizi, americkým vojenským intervencím na Blízkém východě a Trumpově nevyzpytatelné politice,“ komentovala tehdejší situaci Barbara Lippertová. Čína v té době nakonec otevřeně přiznala, že podcenila hrozbu, kterou představoval - a dnes, o čtyři roky později, můžeme říct, že může i nadále představovat - tehdejší prezident USA Donald Trump.
