Člověk se může v budoucnosti rozdělit do několika různých druhů, tvrdí evoluční teorie

Člověk se může v budoucnosti rozdělit do několika různých druhů, tvrdí evoluční teorie

Foto: Pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Mohl by se současný Homo sapiens v budoucnu rozdělit do několika odlišných vývojových větví? Evoluce člověka zdaleka neskončila a vědci připouštějí, že za určitých okolností by se z dnešních lidí mohly postupně vyvinout nové lidské druhy.

Reklama
Obsah článku
  1. Člověk se stále vyvíjí, jen to nepozorujeme
  2. V minulosti žilo na Zemi několik lidských druhů současně
  3. Mars by mohl přinést další evoluční větev
  4. Nový druh nevznikne přes noc

Člověk se stále vyvíjí, jen to nepozorujeme

Maďarský evoluční biolog Ádám Kun se v odborné studii publikované v časopise Biologia Futura v lednu 2023 zabýval otázkou, zda se člověk stále vyvíjí. Moderní medicína, očkování a lepší životní podmínky výrazně snížily úmrtnost, takže by se mohlo zdát, že přirozený výběr ztratil význam. Evoluce ale nefunguje pouze tak, že nejsilnější jedinci přežijí a ostatní zahynou.

Mění se také četnost jednotlivých genetických variant v populaci. Do hry vstupují nové mutace, migrace, náhodné genetické změny i rozdíly v počtu potomků. Některé vlastnosti mohou být výhodné v určitém prostředí, jiné v odlišných podmínkách. Člověk se proto vyvíjí i dnes, jen změny obvykle nejsou natolik výrazné, abychom je poznali pouhým pohledem.

Příkladem jsou lidé žijící ve vysokých nadmořských výškách. Obyvatelé Tibetu, And nebo Etiopské vysočiny se geneticky přizpůsobili prostředí, kde je ve vzduchu méně kyslíku. Každá z těchto populací přitom využila trochu jiné biologické mechanismy. Také schopnost trávit mléčný cukr v dospělosti je výsledkem evoluční změny, která se rozšířila v populacích s dlouhou tradicí chovu dobytka.

V minulosti žilo na Zemi několik lidských druhů současně

Představa, že by se lidstvo mohlo rozdělit, má historické opodstatnění. Rod Homo totiž po většinu své existence nezahrnoval pouze jeden druh. Vedle našich předků žili například neandertálci a denisované. Jejich vývojové linie se od sebe oddělily, ale hranice mezi nimi nebyly úplně neprostupné. Když se jejich populace znovu setkaly, docházelo také ke křížení.

Důkazy máme přímo v současném lidském genomu. Lidé s předky mimo Afriku mají zpravidla přibližně dvě procenta neandertálské DNA. Některé populace v Asii a Oceánii nesou také genetické dědictví denisovanů. Různé lidské linie tedy mohly existovat vedle sebe, vyvíjet se odlišně, a přesto si předávat část genetické výbavy.

Zajímavý pohled na mnohem starší historii přinesla také studie zveřejněná v březnu 2025 v časopise Nature Genetics. Vědci z Cambridge analyzovali genetická data současných lidí a dospěli k závěru, že naši předkové nepocházeli z jediné souvislé populace. Přibližně před 1,5 milionu let se dvě starší populace oddělily a vyvíjely samostatně. Znovu se geneticky promísily asi před 300 tisíci lety. Jedna z nich přispěla přibližně 80 procenty a druhá 20 procenty genetického původu dnešního člověka.

Mars by mohl přinést další evoluční větev

Podle Kuna by zásadní změnu mohl přinést okamžik, kdy lidé začnou zakládat trvalé osady mimo Zemi. Každá nová kolonie by si s sebou odvezla pouze část genetické rozmanitosti lidstva. I kdyby na jinou planetu odcestovaly tisíce nebo desetitisíce lidí, jejich genetická výbava by nebyla úplnou kopií té pozemské.

V malé a izolované populaci se navíc mohou některé genetické varianty náhodně rozšířit, zatímco jiné postupně zmizí. Biologové tento proces označují jako genetický drift. Současně by na kolonisty působily odlišné podmínky prostředí. Nižší gravitace, kosmické záření nebo jiné složení atmosféry by mohly v dlouhodobém měřítku vytvářet nové selekční tlaky.

Pokud by mezi pozemšťany a obyvateli vzdálených kolonií po velmi dlouhou dobu nedocházelo k rozmnožování, jejich vývojové linie by se mohly stále více vzdalovat. Jednoho dne by rozdíly mohly být tak velké, že by už nešlo o dvě populace téhož druhu, ale o druhy samostatné.

Nový druh nevznikne přes noc

Vznik nového druhu ovšem není jednoduchá záležitost. Neznamená to, že se lidé na Marsu po několika stovkách let začnou výrazně lišit vzhledem nebo že se jim narodí potomci, kteří už nebudou moci mít děti s pozemšťany. Speciace, tedy proces vzniku nového druhu, může podle evolučních biologů trvat miliony let.

Kun proto zdůrazňuje, že v dohledné budoucnosti žádný nový lidský druh očekávat nemůžeme. Zatím jsme jediným žijícím druhem rodu Homo a není jisté, zda se někdy znovu objeví další. Pokud se ale lidstvo skutečně rozšíří do vesmíru a jeho jednotlivé populace zůstanou po velmi dlouhou dobu oddělené, evoluce může pokračovat několika různými směry.

Lidé na Zemi by tak jednou mohli mít na jiných planetách velmi vzdálené příbuzné, kteří by už nebyli příslušníky stejného biologického druhu

Reklama

Možná jste zmeškali

Inuitský porod: 50 lidí, porodní bába hvízdá rodičce do lůna, potírá jí břicho šlachami a řve: Pojď honem, manžel běhá sem tam

Inuitský porod: 50 lidí, porodní bába hvízdá rodičce do lůna, potírá…

„Porod probíhá ve velkém obytném domě. Všichni jeho obyvatelé, často i pět desítek lidí, se zdržují uvnitř až do okamžiku, kdy vlastní porod začne a objeví se hlavička plodu.“

Askiz, kajtos či ještěr: Odkud se vzalo staré pojmenování Ještědu

Askiz, kajtos či ještěr: Odkud se vzalo staré pojmenování Ještědu

Někdy může být opravdu zajímavé vědět, proč se kopec, který máme za domem, jmenuje právě tak, jak se jmenuje. Mnohé české a moravské hory nebo kopce se pyšní zvláštními, někdy i zdánlivě nepochopitelnými jmény. Pokud to jazykovědci třeba nevědí, zbude dost prostoru i pro vaši fantazii.

Hrad v Irsku byste během středověku navštívit nechtěli. Nemohli byste si být jisti svým životem

Hrad v Irsku byste během středověku navštívit nechtěli. Nemohli byste…

Jeden z irských hradů, hrad Leap, se nechvalně zapsal do historie těch nejděsivějších hradů na světě. Aby také ne, když zde panoval opravdu krutý rod, který pro vraždu nešel daleko.

Čtyři jezdci Apokalypsy: Válka, Hladomor, Mor a Smrt. Biblická symbolika neštěstí a možného zničení světa

Čtyři jezdci Apokalypsy: Válka, Hladomor, Mor a Smrt. Biblická…

V průběhu dějin lidstva se s pojmem a významem slova apokalypsa setkáváme poměrně často. Den zúčtování je vyobrazován i v Bibli, a to v knize Zjevení, kde jsou symbolikou soudného dne Čtyři jezdci Apokalypsy.

Středověký vědecký pokrok vás možná překvapí. Mniši vynalezli mnohé předměty, které používáme denně

Středověký vědecký pokrok vás možná překvapí. Mniši vynalezli mnohé…

Středověk je často vykreslován jako období temna, násilí, zpomalení kulturního a vědeckého vývoje. Pravdou ovšem je, že kromě řady významných kulturních a uměleckých děl nám tato epocha přinesla mnoho vědeckých a technických vynálezů.

Kultura mlčení ve finských věznicích: Násilné zločiny se zde nedaří vyšetřit

Kultura mlčení ve finských věznicích: Násilné zločiny se zde nedaří…

Finové nejsou hrubí, jen jsou introvertnější než ostatní národy. Ve Finsku je velkou část roku zima a tma, což má vliv na jejich mentalitu. Docent Michael Berry z university v Turku říká, že mlčení a respekt jsou typické finské vlastnosti.

Církevní sňatky v českých zemích měly tak složitá pravidla, že je lidé po staletí uzavírali po svém

Církevní sňatky v českých zemích měly tak složitá pravidla, že je…

V raně středověkých Čechách byl za hranici pokrevní příbuznosti vyhlašován jeho sedmý stupeň a přidaly se ještě zákazy vztahů kmotřeneckých. Ve 12. století byl systém tak složitý a nezapamatovatelný, že se v praxi nedal uplatňovat.

Výbuch sopky Krakatoa způsobil neuvěřitelné škody na lidských životech. Zároveň byl inspirací pro Karla Čapka

Výbuch sopky Krakatoa způsobil neuvěřitelné škody na lidských…

Před 140 lety došlo k jedné z největších přírodních katastrof v historii, která na několik let ovlivnila globální počasí. Krakatoa běsnila nepřetržitě 2 dny. Jedna z explozí byla slyšet 3 500 km daleko a je považována na nejhlasitější přírodní zvuk. 

Bohatá výbava hrobek faraonů: Mnohdy obsahovaly pohádkové jmění

Bohatá výbava hrobek faraonů: Mnohdy obsahovaly pohádkové jmění

Sláva a bohatství faraonů se často až kýčovitým způsobem odrážely v obsahu jejich pohřebních komor. Budete možná překvapeni, na jaké „poklady“ jste mohli při návštěvě nenarušené hrobky narazit.

Christiane Desroches Noblecourt: Žena, která dokázala uchovat odkaz staroegyptských chrámů až dodnes

Christiane Desroches Noblecourt: Žena, která dokázala uchovat odkaz…

Archeoložka Christiane Desroches Noblecourt je živou ukázkou toho, jak se sebevědomá žena rozhodla dostát svému slovu a zachránit celou řadu starověkých památek před jasnou zkázou.

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama