Které dřevo se hodí pro koupelnu a kdy je lepší zvolit imitaci
Foto: Alhim / Shutterstock
více než 5 min
Sterilně bílým koupelnám pomalu odzvonilo. Do moderních interiérů se vracejí teplé odstíny, kámen a především materiál, kterého se lidé ve vlhkých místnostech dlouhá léta obávali. Dřevo přitom může koupelně dodat úplně jinou atmosféru.
Reklama
Z koupelny se stává místo pro odpočinek
Ještě před několika lety vypadala spousta koupelen téměř jako přes kopírák. Bílé umyvadlo, světlé obklady, šedá dlažba a k tomu lesklé chromové baterie. Praktická kombinace měla jednu velkou výhodu – místnost působila čistě, světle a nadčasově. Především v malých koupelnách dokázala bílá opticky zvětšit prostor a snadno se kombinovala s ostatním vybavením. Ani dnes proto z koupelen úplně nezmizela. Jen už nemusí hrát hlavní roli.
Současný interiérový design se stále více obrací k přírodě. Do koupelen pronikají béžové, pískové a hnědé tóny, terakota nebo tlumená zelená. Výraznější struktury doplňuje kámen a stále častěji také dřevo. Výsledkem není místnost, která působí pouze funkčně a hygienicky, ale prostor připomínající malé domácí wellness. Právě přirozené materiály totiž dokážou koupelně dodat teplo a útulnost. To může v koupelnách v kombinaci bílé a chromu někdy chybět.
Materiál, který měl do koupelny zakázaný vstup
Dřevo přitom rozhodně není novým vynálezem. Naopak jde o jeden z nejstarších stavebních a dekoračních materiálů vůbec. Jenže v koupelně se na něj dlouhá léta hledělo s nedůvěrou. Vlhkost je totiž jeho přirozený nepřítel. Dřevo přijímá a zase uvolňuje vodu, a pokud je vystaveno nevhodným podmínkám, může měnit rozměry, bobtnat, kroutit se, praskat nebo postupně měnit barvu.
Obavy tedy nebyly úplně vymyšlené. Problém je spíš v tom, že dnešní možnosti zpracování a ochrany dřeva jsou mnohem dál než v minulosti. Správně vybraný a ošetřený materiál lze ve vlhkém prostředí použít, jen je potřeba vědět, kam ho umístit a jak se o něj starat. Moderní koupelna proto nemusí být celá obložená dřevem, aby získala jeho charakter. Někdy stačí jediný výrazný prvek.
Nemusíte předělávat celou koupelnu
Právě to je dobrá zpráva pro každého, kdo nechce kvůli módnímu trendu vybourat polovinu bytu. Přírodní vzhled lze vytvořit i poměrně jednoduše. Dřevěná skříňka pod umyvadlem, několik polic, rám zrcadla nebo menší dekorace mohou změnit atmosféru celé místnosti. Výhodou je, že dřevo nemusí být přímo v místě, kam při každém sprchování dopadají litry vody.
Naopak v okolí sprchy a vany zůstávají praktičtější voděodolné materiály. Hodí se keramika, vhodný kámen nebo jejich moderní imitace. Dřevo může dostat prostor na stěně, nábytku nebo v místech, kde nepřichází do přímého kontaktu s vodou. Právě kombinace různých povrchů umožňuje získat přírodní vzhled bez toho, aby se z koupelny stala místnost náročná na každodenní údržbu.
Nejdůležitější není jen druh dřeva
Kdo se pro dřevo v koupelně rozhodne, měl by se zajímat o víc než jen o jeho barvu. Rozhodující je především jeho odolnost, způsob zpracování, povrchová ochrana a konstrukce konkrétního výrobku. Z běžně používaných dřevin může být například dub, který je pevný a trvanlivý, ovšem ani on není vůči vodě nezničitelný.
Zajímavou možností je teak. Obsahuje přirozené olejovité látky a vlhké prostředí snáší lépe než řada jiných dřevin. To ale neznamená, že ho lze bezstarostně nechat stát ve vodě. Stále záleží na kvalitě zpracování, povrchové úpravě a samotných podmínkách v koupelně. Navíc jde zpravidla o dražší materiál, takže při jeho nákupu je dobré sledovat také původ a certifikaci.
A pozor na jednu častou záměnu. Pokud výrobce uvádí „dubový vzhled“ nebo „dekor dubu“, nemusí to znamenat, že kupujete nábytek z masivního dubu. Může jít o dýhu, laminát nebo fólii s kresbou dřeva. To samo o sobě není špatně – některé deskové materiály mohou být pro koupelnový nábytek dokonce praktičtější. Rozhodující je ale kvalita povrchu a především utěsnění hran.
Právě tady se ukrývá největší problém
Dřevo v koupelně totiž nepotřebuje pouze hezký lak na viditelné straně. Voda si může najít cestu přes hrany, spoje, otvory pro baterii nebo kolem kování. Pokud tato místa nejsou dostatečně chráněná, může vlhkost proniknout dovnitř materiálu a způsobit jeho postupné poškození.
Ani nejlepší ochranný nátěr navíc není nesmrtelný. Pokud na povrchu pravidelně zůstává voda, může časem proniknout přes poškozenou nebo opotřebovanou vrstvu. U olejovaných či voskovaných povrchů proto může být nutné ochranu po určité době obnovit. Záleží na konkrétním materiálu i na tom, jak intenzivně koupelnu používáte.
A právě tady se ukazuje, proč se dřevo v koupelnách v minulosti tolik nedoporučovalo. Nešlo o to, že by se dřevo a voda za žádných okolností nesnesly. Problém nastával ve chvíli, kdy se materiál použil nevhodně, špatně se ošetřil nebo se zanedbala údržba.
Koupelna musí hlavně vyschnout
Možná ještě důležitější než samotný výběr dřeva je proto odvětrávání koupelny. Ani kvalitně chráněný materiál dlouhodobě neocení místnost, ve které se po každém sprchování drží vysoká vlhkost. Vodní pára se sráží na chladnějších površích a voda se postupně dostává nejen ke dřevu, ale také do spár, silikonových těsnění nebo malby.
Koupelna s oknem má v tomto směru výhodu. Pomůže krátké a intenzivní vyvětrání, při kterém se vlhký vzduch rychle vymění. U místností bez okna je o to důležitější funkční ventilátor nebo jiný správně navržený systém odvodu vlhkosti. Po sprchování se vyplatí také odstranit větší množství vody ze stěn a podlahy a nenechávat ji zbytečně stát.
A nejde jen o dřevo. Dobré větrání chrání celou koupelnu před nadměrnou vlhkostí a vytváří horší podmínky také pro vznik plísní.
Přírodní vzhled můžete získat i bez jediného prkna
A právě tady přichází na řadu řešení pro ty, kteří milují vzhled dřeva, ale nechtějí se zabývat jeho pravidelným ošetřováním. Moderní keramické obklady a dlažby dokážou imitovat dřevo překvapivě věrně. Napodobují jeho barvu, kresbu i strukturu, přitom se hodí i do míst, kde pravidelně dochází ke kontaktu s vodou.
Podobně funguje koupelnový nábytek s laminovaným, fóliovaným nebo dýhovaným povrchem. U těchto variant však opět rozhodují především hrany. Pokud se ochranná vrstva poškodí a voda se dostane k jádru desky, může materiál začít bobtnat.
Koupelna nemusí být dokonale sterilní, studená a plná lesklých povrchů. Do hry se vrací příroda – dřevo, kámen, zemité odstíny a struktury, které místnosti dodávají pocit tepla. A dřevo, kterého se lidé kvůli vlhkosti celé roky báli, může být při správném použití jedním z nejzajímavějších prvků
