Olšové dřevo rychle hoří, ale při topení v kamnech má hned několik výhod
Foto: unsplash
3 min
Při výběru palivového dřeva většina lidí automaticky sáhne po dubu nebo habru. Existuje však mnohem dostupnější alternativa, která se snadno zpracovává, rychle schne a při správném spalování zanechává minimum sazí.
Reklama
Zapomenuté dřevo, které stojí za pozornost
Majitelé krbů a kamen obvykle hledají osvědčené tvrdé dřeviny – dub, buk či habr. Tyto druhy sice poskytují vysokou výhřevnost, ale jejich cena neustále roste a dostupnost klesá. Přitom existuje praktická varianta, kterou mnozí přehlížejí: olše. Toto dřevo nabízí zajímavou kombinaci vlastností, díky nimž si zaslouží místo v každém dřevníku.
Olše se vyznačuje relativně nízkou hustotou kolem 500–550 kg/m³ v suchém stavu, což je výrazně méně než u dubu nebo habru. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nevýhodu – a skutečně, pro dosažení stejného množství tepla potřebujete větší objem olšových polen než polen dubových. Výhřevnost olše činí zhruba 1500 kWh na prostorový metr, zatímco dub dosahuje hodnot kolem 2100 kWh/prm. Rozdíl je tedy patrný, ale rozhodně ne fatální.
Proč olše přitahuje zájem kutilů i gurmánů
Co olši chybí na energetické hustotě, to vynahrazuje praktičností a univerzálností použití. Díky nižší hustotě se dřevo snadno štípe a řeže – není třeba vynakládat tolik síly jako u tvrdých dubových špalků. Malé štěpky a tenčí polínka z olše se navíc bleskově vznítí a vytvářejí rovnoměrný plamen, takže jsou ideální pro rozpalování kamen nebo krbu.
Další výhodou je rychlejší sušení. Zatímco dubové dřevo vyžaduje obvykle dva roky skladování pod přístřeškem, olše může být připravena k použití podstatně dříve – pokud ji správně uskladníte na větraném místě chráněném před deštěm. Při spalování dobře vysušené olše vzniká minimum jisker a relativně málo sazí, což ocení každý, kdo nechce čistit komín každý měsíc.
Čerstvě nařezané olšové dřevo má charakteristickou oranžovo-červenou barvu, která po kontaktu se vzduchem rychle oxiduje a tmavne. Tato vlastnost vám usnadní rozpoznání olše při nákupu palivového dřeva.
Olše však není jen palivem. V udírnách je olšové dřevo legendou. Kouř z olšových třísek dodává rybám, masu i sýrům jemnou chuť a zlatavý odstín, který nelze napodobit žádným jiným dřevem. Proto je olše mezi gurmány a kutily ceněná stejně jako mezi topiči.
Kde olše zazáří a kde narazí na limity
Pro rychlé rozpalování a krátkodobé topení je olše téměř nepřekonatelná. Pokud potřebujete rychle zahřát chatu o víkendu nebo si jen zapálit v krbu na večer, olšová polena vám ušetří čas i námahu. Stejně tak se hodí do menších kamen, kde není prostor pro masivní špalky tvrdého dřeva.
Na druhou stranu, pro dlouhodobé a intenzivní vytápění většího domu v zimě bude olše méně ekonomická než dub či habr – prostě ji spotřebujete více. Klíčem k úspěchu je kombinace: olše pro rozpalování a přitápění, tvrdé dřevo pro udržení tepla přes noc.
Zajímavostí je, že olšové dřevo je mimořádně odolné vůči hnilobě pod vodou. Na olšových kůlech stojí základy Benátek i Amsterdamu – důkaz, že tento strom umí překvapit i v úplně jiných rolích než v krbu.
Olše tedy není univerzální zázrak, ale chytrá volba pro ty, kdo hledají dostupné, snadno zpracovatelné a rychleschnoucí palivové dřevo. A pokud ji navíc využijete k uzení, získáte z jednoho stromu hned dvojí užitek.
