Agnodiké žila ve starověkých Athénách, kde ženy nesměly studovat lékařství. Lékařkou se přesto stala a díky ní byl zrušen i tento nesmyslný zákon
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Původ žen v lékařském řemesle lze z dostupných pramenů vysledovat až k příběhu Agnodiké, která žila ve starověkém Řecku. Navzdory silnému odkazu, který po sobě tato žena zanechala, i dnes někteří badatelé tvrdí, že nebyla skutečnou osobou, ale spíše dobře zkonstruovaným mýtem.
Reklama
Ať už se jedná o pověst, nebo ne, její příběh po celá staletí inspiruje celou řadu žen k tomu věnovat se medicíně, dříve výhradně mužskému oboru vědy.
Inspirující charakter
Podle vyprávění spisovatele Gaia Julia Hygina byla Agnodiké od mládí odhodlaná pomáhat ženám při porodu. To byl úkol, který po většinu lidské historie připadal pouze příbuzným ženám nebo starým čarodějnicím. Ve starověkém Řecku se mladá Agnodiké potýkala s problémem, že ženám bylo zcela znemožněno studovat, natož praktikovat medicínu, k níž patřilo i tehdy poněkud okultní odvětví porodnictví.
Agnodiké se musela převlékat za muže
Podle legendy vstoupila Agnodiké do lékařství zhruba před 2000 lety tak, že se převlékla za muže, aby obešla omezení vyplývající z jejího pohlaví. Aby si později získala důvěru svých pacientek, svlékala se natolik, aby svým potenciálním pacientkám dokázala, že je skutečně ženou. Její pověst rostla, a tak se rychle stala nejžádanější lékařkou starověkého Řecka.
To jí samozřejmě přineslo nepatřičnou pozornost a širší lékařská obec začala být vůči jejímu úspěchu podezíravá. Mužští lékaři byli touto novou lékařkou natolik ohroženi, že ji obviňovali ze svádění žen. U soudu se pak Agnodiké opět odhalila, aby vyvrátila obvinění z chlípnosti, jen aby pak byla souzena za porušení zákona, který zakazoval ženám studovat a vykonávat lékařskou praxi.
Právní revoluce
Agnodiké však byla v prokazování své vůle neústupná. Nakonec se jí podařilo u soudu zvítězit. Po jejím procesu bylo ženám ve starověkém Řecku umožněno opět ovládnout porodnictví a začaly se jim otevírat dveře i v dalších lékařských oborech.
Nebylo to však naposledy, kdy se muži snažili vyloučit ženy z vykonávání lékařského řemesla. Ženská hegemonie rané gynekologie v západním světě se začala rozpadat přinejmenším od dob Hippokrata. Ten zakázal ženám až na výjimky studovat medicínu pod jeho vedením.
Starořecká lékařka chtěla zachraňovat ženy
Zůstává otázkou, zdali se starořečtí muži cítili přítomností žen v medicíně ohrožení, či ke svým činům měli jiné důvody. Samotná moc léčit nebyla vnímána stejně: muži, kteří prokázali schopnost léčit, byli uctíváni jako lékaři, zatímco ženy byly pronásledovány jako čarodějnice nebo zavrhovány jako šarlatánky.
První lékařka Agnodiké, stejně jako mnoho žen, které přišly po ní, díky svému inspirativnímu přístupu k reprodukční medicíně vyvolala významné změny ve vnímání postavení žen nejen v této vědě, ale celkově i ve společnosti. Její motivací bylo nikoliv potupit muže, ale zachraňovat ženy, kterým se mnohdy pomoci nedostávalo. Ženy lékařky ovládající komunikaci s pacienty a preventivní medicínu dnes léčí navzdory genderové politice, která jim stojí v cestě a která má devitalizovat a bránit jejich úspěchu.
