5 potravin, které jsou ve světě zakázané, ale Češi si jich vozí ze supermarketů plné koše

To, co my Češi považujeme za samozřejmost, může být jinde důvodem k tučné pokutě, zabavení zboží na hranicích, nebo dokonce k nepříjemnému výslechu. Pojďme se podívat na pět konkrétních potravin, které u nás milujeme, ale jinde na světě na ně narazíte jen na černém trhu nebo vůbec.

Kinder vajíčko: Americká noční můra celníků

Začněme u věci, kterou v Česku koupíte na každé pokladně jako drobnost pro radost dětem. Kinder vajíčko s překvapením je v USA symbolem nebezpečí, kterému se americké úřady brání už desítky let. Pokud byste se pokusili dovézt větší množství těchto vajíček do Spojených států, riskujete pokutu, která může dosáhnout až 2 500 dolarů za jedno jediné vajíčko.

Důvodem je zákon z roku 1938, který zakazuje prodej cukrovinek, uvnitř kterých se nachází nepoživatelný předmět. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zastává názor, že hračka ukrytá v čokoládě představuje pro děti riziko udušení. Zatímco generace evropských dětí se učí koordinaci prstů při rozbalování žluté kapsle, americká legislativa je nekompromisní. Existuje sice verze „Kinder Joy“, kde jsou hračka a čokoláda odděleny, ale to klasické, v hliníkové folii zabalené čokoládové vajíčko, zůstává v USA přísně zakázaným zbožím.

Kaviár: Když se luxus střetne s ekologií

Kaviár byl vždy symbolem společenského statusu a gastronomického vrcholu. V českých lahůdkářstvích si můžete vybrat z mnoha druhů, ale pokud sáhnete po těch nejvzácnějších, jako je kaviár z belugy (vyzy velké), sevrugy nebo osetra, v USA byste s ním nepochodili. Od roku 2005 je dovoz kaviáru z vyzy velké do Spojených států zakázán kvůli ochraně ohrožených druhů.

Jeseteři, ze kterých se tento černý poklad získává, patří k nejohroženějším živočichům planety. Nadměrný rybolov v Kaspickém a Černém moři vedl k drastickému úbytku populací, a proto mezinárodní úmluvy (jako CITES) obchod s nimi extrémně regulují. Zatímco v Evropě je možné koupit kaviár z certifikovaných chovů, americké úřady jsou v případě divokých populací nekompromisní a dovoz těchto delikates je nelegální. My si v Česku možná občas dopřejeme malou plechovku k oslavě, ale pro Američany je to zboží na indexu.

Mák: Česká tradice pod drobnohledem protidrogových centrál

Česká republika je světovou velmocí v pěstování potravinářského máku. Makové buchty, šišky s mákem nebo svatomartinské rohlíčky jsou pilíře naší kuchyně. Jenže pro zbytek světa, a především pro USA, Singapur nebo Spojené arabské emiráty, je mák podezřelou surovinou s obsahem opiátů.

V USA je pěstování máku pro komerční účely prakticky zakázáno a jeho dovoz je pod přísným dohledem. Úřady se obávají zneužití rostliny k výrobě drog, protože potravinářský mák je botanicky stále tatáž rostlina (Papaver somniferum), ze které se získává opium. I když české odrůdy obsahují jen stopové množství alkaloidů, pro zahraniční celníky je to často nepodstatný detail. Existují případy, kdy byli turisté v Dubaji zadrženi jen kvůli tomu, že měli v tašce zapomenutý rohlík posypaný mákem. Pro nás je to absurdní situace, pro ně nelegální držení omamných látek.

Foie gras: Pochoutka, která budí etické vášně

Tučná játra, známá jako Foie gras, jsou považována za vrchol francouzské gastronomie a v českých koších se objevují zejména jako luxusní paštiky. Jde o játra kachen či hus, která jsou uměle zvětšena procesem nuceného překrmování. A právě zde naráží gurmánský zážitek na etickou zeď.

Proces zvaný „gavage“, kdy je zvířatům do jícnu zaváděna trubice s krmivem, je v mnoha zemích považován za týrání. V New Yorku byl přijat zákon zakazující prodej Foie gras, a podobná omezení platí i v Kalifornii, Indii nebo mnoha evropských zemích (např. ve Velké Británii se nesmí vyrábět). V Česku je prodej této delikatesy stále legální, ačkoliv se i u nás vede debata o humánnosti takové produkce. Zatímco my si v klidu mažeme kachní játra na bagetu, v jiných světových metropolích byste se za stejný produkt dočkali opovržení nebo rovnou pokuty od radnice.

Čerstvé mléko: Riskantní návrat k přírodě?

V posledních letech se v Česku stal populárním nákup mléka přímo od farmářů nebo z automatů. Věříme, že čerstvé, nepasterizované mléko je zdravější a chutnější. Avšak v mnoha státech USA (konkrétně ve dvaceti z nich) je prodej syrového mléka k lidské spotřebě přísně zakázán.

Podle amerického úřadu FDA je nepasterizované mléko příliš nebezpečné, protože může obsahovat bakterie jako Salmonella, E. coli, Listeria nebo Campylobacter. Americká legislativa je nastavená tak, že pasterizace (tepelné ošetření) je jedinou cestou k bezpečné potravině. Zákaz se často vztahuje i na sýry vyrobené z nepasterizovaného mléka, pokud nezrály dostatečně dlouhou dobu. Češi, kteří vyrostli na domácím mléce a sýrech, vnímají tyto restrikce jako omezování svobody, ale pro americké úřady jde o otázku veřejného zdraví, o které se nediskutuje.

Svoboda nákupního košíku není samozřejmostí

Je fascinující sledovat, jak se pohled na to, co jíme, liší podle zeměpisné šířky. To, co je pro nás tradiční surovina nebo nevinná hračka pro děti, může být jinde vnímáno jako nelegální droga, nehumánní produkt nebo biologická hrozba. Český trh je v tomto směru velmi liberální a dává nám možnost vybírat si z široké škály produktů, které jsou v jiných vyspělých zemích dávno tabu.