Ochránci přírody bijí na poplach. Nový zákon ohrožuje tuto oblast víc než kdy dřív
Foto: Patrik Janik / Shutterstock
3 min
Po určitou dobu se zdálo, že národní parky v České republice získaly široké uznání a jejich hlavní účel, který je ochrana přírody, přestal být terčem kritiky. Nyní se však základní smysl existence těchto parků opět dostává do pochybností.
Pochybnosti
V poslední době se znovu objevují pochybnosti ohledně fungování a samotného poslání národních parků. Největší rozruch vyvolali poslanci ODS Petr Bendl a Jan Bureš, kteří se v rámci projednávání novely zákona o ochraně přírody snaží prosadit změny, jež by rázně oslabily postavení těchto chráněných území. Jako první na možné negativní dopady návrhů upozornily environmentální organizace. Krátce poté zaslalo vedení všech čtyř českých národních parků otevřený dopis zákonodárcům, v němž varuje před vážným oslabením ochrany cenných lokalit. Následně se ozvali i někteří představitelé obcí, kteří upozorňují na to, že zájmy místních obyvatel jsou v parcích dlouhodobě upozadňovány na úkor ochrany přírody.
Hnutí Duha
Toto hnutí upozorňuje, že právě poslanec Petr Bendl navrhl změny, které by výrazně omezily pravomoci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Podle návrhu by tyto instituce přišly o možnost spolurozhodovat o rozsáhlejších stavebních projektech, jako jsou lanovky, hotely, sjezdovky, či další turistická infrastruktura. O udělení souhlasu by tak nově rozhodovaly především obce a kraje, čímž by byla ochrana přírody v těchto územích oslabena.
Obce proti přírodě
Zástupci devatenácti obcí z oblastí Národního parku Šumava a Českého Švýcarska ve společném dopise adresovaném poslancům vyjádřili nespokojenost s aktuálním vývojem v národních parcích. Kritizují především to, že ochrana přírody má podle nich přednost před potřebami místních komunit a brzdí rozvoj obcí.
Denně se díváme, jak lesy postupně chátrají. Některá tvrzení o jejich obnově, která však neplatí pro celé území národního parku, považujeme za zavádějící, protože není jisté, že během příštích 80 až 100 let na místě původních lesů opět vyrostou živé a zdravé porosty, jaké zde byly v době vzniku národních parků,
uvádějí zástupci obcí ve svém prohlášení.
Divočina posiluje přírodní ekosystémy
Mluvčí správy národního parku Šumava Jan Dvořák připomněl, že rozklad starých lesů a ponechání dřevní hmoty přímo na místě má pozitivní vliv nejen na šíření ohrožených druhů, ale také na obnovu ledovcových jezer. „Před pěti lety se do jezera Laka vrátili pstruzi a nyní sledujeme návrat velmi vzácné podvodní rostliny zevaru úzkolistého do Černého a Plešného jezera,“ dodal mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Podle něho přirozená obnova lesa po velkoplošném rozpadu funguje lépe, než pokud do toho zasahují lidé. Výsledkem je mimo jiné výrazně lepší zadržování vody v území.