Amatérští badatelé i někteří návštěvníci v prostorách jihlavského podzemí údajně slyšeli tajemné hlasy

Jihlavské podzemí patří k nejrozsáhlejším systémům chodeb v České republice, hned po znojemském je druhé největší. Celý labyrint měří přibližně 25 kilometrů. Ideální výlet pro celou rodinu.

Město Jihlava

Historické centrum Jihlavy bylo v roce 1982 prohlášeno za městskou památkovou zónu. Okolí jednoho z největších náměstí v Evropě zdobí množství významných památek, například kostel sv. Jakuba Většího, radnice, jezuitský klášter s kostelem sv. Ignáce nebo minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Město, které vzniklo v polovině 13. století díky bohatým nalezištím stříbra, patří mezi naše nejstarší horní města.

Jeho středověkou slávu připomínají církevní stavby a historické měšťanské domy s gotickými prvky. Právě v této době vznikal i rozlehlý systém podzemních chodeb, dnes druhý největší v ČR, který je přístupný veřejnosti. Po útlumu těžby stříbra ve 14. století nastal rozmach soukenictví. Z období baroka se nejvýrazněji dochoval jezuitský kostel sv. Ignáce. Dnes je Jihlava kulturním centrem regionu Horácko, známým mimo jiné zoologickou zahradou, divadlem a hudebními festivaly. 

Jihlavské podzemí

V období třicetileté války byla jedna z chodeb, sahající až za městské hradby, využívána jako úniková trasa. Do těchto tajemných prostor se veřejnost může vydat z vchodu na adrese Hluboká 1, vedle městské knihovny.

Tyto podzemní prostory Jihlavy byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám. V období německé okupace byla poté část chodeb upravena na protiletecké kryty. Roku 1978 zde byla amatérskými speleology objevena tzv. "svítící chodba".

Stěny zdejší chodby jsou navíc pokryty bělavým povlakem, který po nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a je největší raritou a záhadou jihlavského podzemí. O původu jihlavského podzemí se dlouho vedly spory a objevovaly různé teorie. Někteří historici byli přesvědčeni, že se jedná o pozůstatky bývalých dolů, v nichž se těžilo v té době stříbro. Jiní se domnívali, že rozsáhlý systém chodeb byl vytvořen záměrně pro vojenské účely, například jako úkryt nebo tajná úniková cesta.

Atentát na Hitlera

Podle knihy Jiřího Vybírala Jihlava pod hákovým křížem se v jihlavském podzemí údajně plánoval atentát na Adolfa Hitlera při jeho plánované návštěvě města v roce 1939. Dne 15. března téhož roku byl gestapem zatčen Jan Appelfeld, sekretář jihlavské komunistické strany. Právě on měl podle obvinění připravit výbušninu, kterou chtěl umístit do větrací šachty pod pódiem před radnicí, přístup do šachty vedl nedaleko kostela sv. Ignáce.

Spekulovalo se, že akci finančně podpořili místní židovští obchodníci, ale častěji se uvádí, že celou situaci mohli zinscenovat sami jihlavští Němci, aby na sebe upoutali pozornost Hitlera a dokázali svou oddanost. Vybíhal se domnívá, že právě kvůli tomuto podezřelému incidentu nakonec Hitler do Jihlavy vůbec nedorazil. 

Duch 

Amatérští badatelé i někteří návštěvníci v prostorách jihlavského podzemí údajně slyšeli tajemné hlasy nebo zahlédli stíny procházející chodbou. Černý stín podivné postavy se zvednutou paží a tenkým krkem, jež měla na hlavě jakousi přilbu či dlouhé, dole rovně zastřižené vlasy, v blízkosti svítivky natočil i reportér Stanislav Motl. Sám Motl v podzemí čtyřikrát přenocoval, při natáčení pořadu Na vlastní oči televize Nova. Reportáž se odvysílala v září 1997. V říjnu roku 1997 pro velký ohlas diváků proběhla rekonstrukce, která vyloučila, že by se mohlo jednat o záměrnou manipulaci či o Motlův stín. Při dalším pokusu na tomto místě nainstalovali citlivou kameru pro termovizi, neboť údajné zjevování přízraků prý často doprovázejí změny teploty bez vnější příčiny.

V době, kdy  Motl nafilmoval postavu, v půl páté ráno, ve výklenku poklesla teplota dokonce o jeden a půl stupně po dobu 6 minut, poté se vrátila do původního stavu (10,4 °C). Jednotlivci i skupiny návštěvníků zahlédli údajně jakési stíny, které procházely chodbou a mizely většinou ve zdi či tmě v blízkosti výklenku u svítivky. Postavu popisovali jako mnicha v kápi. Objevovala se tvrzení, že také zaslechli ozvěnu kroků či vzdálenou chrámovou hudbu. Podle tvrzení mnoha lidí, konkrétně psychotroniků a senzibilů, kteří Jihlavu navštívili, by se pod již známými chodbami měly nacházet další podzemních prostory, které údajně spojovaly církevní stavby a možná i radnici. Údajně byly napojeny na síť chodeb procházejících celým územím České republiky.