Kdo postavil dům v Československu, má podobnou stěnu doma. Sběratelé ji dnes vykupují za 10 000 Kč a více
Foto: Shutterstock
3 min
Vzpomínáte na obývák z dob ČSSR, kde mezi květinami vonělo dřevo a domov? Při přestavbách v devadesátkách ji mnozí vyhodili. Dnes se o ni rvou sběratelé a platí desítky tisíc korun.
Reklama
Kdo by si nepamatoval ty obýváky z šedesátých a sedmdesátých let? Hnědé koberce, vůně kávy, na stole krajkový ubrus a mezi pokojem a kutilskou dílnou nebo spacím koutem tajemná dřevěná mříž, v níž vyrůstá zeleň. Právě o ní je tenhle příběh. Říká se jí dělící neboli květinová stěna a dnes patří mezi nejhledanější kousky československého designu. Možná ji máte dodnes na chalupě, na půdě nebo ve sklepě po babičce. A pokud ano, držíte v ruce malý poklad.
Zelená příčka, která pustila do bytu světlo
Stěna z ohýbaného dřeva sloužila k optickému rozdělení prostoru. Oddělila pracovní nebo spací kout od obývacího pokoje a přitom nepohltila ani kousek denního světla. Díky promyšlenému roštovému tvaru fungovala zároveň jako police na knížky a stojan na květiny. Stačilo zasadit do otvorů květináče s břečťanem nebo filodendronem a z nábytku se stala živá zelená zeď. Jednalo se o moderní styl Mid-Century, který přišel do Československa dříve, než se mu tak začalo říkat.
Ludvík Volák a tajemství z Holešova
Za legendou stojí architekt Ludvík Volák (1909–1989), rodák ze Zlína, který dokázal československému nábytku dodat světový šmrnc. Vyráběl ji Dřevopodnik Holešov, jediný podnik v tehdejší zemi, který se systematicky věnoval ohýbání lamel a výrobě z lisovaného dřevolaminátu. Šlo o malosériovou, špičkově zpracovanou výrobu, která zdobila hlavně reprezentativní prostory, hotely, ambasády a domovy architektů a fajnšmekrů. Právě ta omezená produkce z ní dnes dělá svatý grál sběratelů.
Jak poznat pravý kus
Originál od Voláka poznáte podle několika detailů. Stěna měří zhruba 225 cm na výšku, 90 cm na šířku a je hluboká asi 15 cm. Vyráběla se z ohýbané bukové překližky s jasanovou, ořechovou nebo mahagonovou dýhou a lakovaným povrchem. Klíčový je modulární systém rozepření mezi podlahu a strop pomocí čtyř původních dřevěných montážních patek s čepy. Pokud patky chybějí, hodnota klesá, takže je při úklidu půdy rozhodně nevyhazujte.
Tehdy dostupná, dnes za desítky tisíc
Tehdy šlo o exkluzivní, ale dosažitelný kousek za pár korun československých. Dnes trh s retro nábytkem zažívá horečku. Stěna v nálezovém stavu, určená k renovaci, se prodává zhruba za 10 000 až 17 000 Kč. Zachovalý nebo profesionálně zrenovovaný kus s kompletními patkami vyjde na 20 000 až 38 000 Kč. V zahraničních vintage galeriích jako Pamono nebo 1stDibs se ceny šplhají k 1 950 eurům, tedy přibližně 49 000 Kč.
Pokud ji máte, neprodávejte ji v běžném výkupu. Nejlepší cestou jsou specializované aukce, sběratelské portály nebo Aukro, kde se o kvalitní československý design vedou napínavé přihazovací souboje. A když ji prodávat nechcete, vraťte jí její původní roli: zasaďte do ní břečťan a nechte ji dělit váš moderní obývák. Prohledali jste už půdu na chalupě? A měli jste ji doma i vy?
