Kapra kupujete, i když ho nikdo nemá rád. Zkrátka „patří k Vánocům“
V dnešní době už kapr není ani tak jistotou na štědrovečerním stole, jako spíše otázkou plnou...
V dnešní době už kapr není ani tak jistotou na štědrovečerním stole, jako spíše otázkou plnou...
Slavnostní večeře je společenský sport s vysokým rizikem faulů. Stačí mobil na stole, nevinná...
Slezské krajské město Ostrava se může jako jedno z mála pyšnit skutečně dlouhou a pestrou historií. Díky výhodné poloze, podpoře významných měšťanů či rychlému rozvoji ekonomiky se z Ostravska stalo velmi významné území českých zemí.
Všichni Eskymáci se tetovali, byť v odlišné míře. A nečinili to jen v nedávné minulosti, nýbrž po dlouhé generace. V oblasti zmrzlého severu byly nalezeny až 3000 let staré figurky ozdobené „tetováním“.
Původní účel parníku byl poskytnout levné zámořské cestování továrním dělníkům, administrativním pracovníkům či rolníkům. Nakonec vezl uprchlíky a zraněné vojáky. Do cíle ale nedorazil. Co se stalo a proč je dnes tak známý?
Cenzura zasahovala do tvorby umělců. Umělci se mohli soustředit na masovou zábavu. Některá hudební díla začala vycházet v samizdatu nebo byla pašována do zahraničí.
Komfort domovů důchodců, který dnes drtivá většina civilizované společnosti dopřává starším generacím, nebyl vždy samozřejmostí. Starověké kmeny na území dnešního Švédska tak například řešili stárnutí populace po svém.
Manželka Tomáše Masaryka byla amerického původu. V desetiletích před rokem 1914 se aktivně podílela na českém veřejném životě a povzbuzovala ženy, aby plně využily svůj talent a zapojily se do politické činnosti.
„Ani jsem nedočetl stránku a už jsem byl v limbu.“, „Ta brzda je v limbu."…a tak dále. Napadlo vás někdy zamyslet se nad původem spojení být v limbu? Používáte jej vůbec? A víte, co spojení znamená a odkud se v češtině vzalo? Zkusíme se dotknout dvou teorií.
V římské mytologii byli Romulus a jeho dvojče Remus zakladateli města Řím. Byli dětmi Rhei Silvie a Marse (nebo v některých variantách poloboha Herkula) a jejich příběh je zaznamenán mnoha autory včetně Virgila.
Nemůžeme si rozhodně stěžovat na nedostatek významných českých osobností. Zástupce máme v odvětví historie, vědeckém výzkumu, architektury či umění a samozřejmě i ve sportu.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.