Česká televize zítra odvysílá jeden z filmových klenotů. Postřižiny voní létem, pivem a svobodou
V roce 1981 se zrodila legenda. Film, který voní pivovarem, čerstvě ostříhanými vlasy i poetikou...
Lidský žvýkací aparát se od neolitu až po novověk razantně změnil. Výzkum vědců z Lodže ukázal, čím si chrup člověka za posledních 6000 let prošel. A nebylo, či není, to nic pěkného.
Kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu byla v mnoha ohledech ideálním prototypem šlechtičny, manželky i matky. Přesto však jí osud nadělil poměrně krutý odchod z tohoto světa, ze kterého dodnes mrazí.
Labyrinty jsou magické, dobíjejí lidem energii a jsou téměř tak staré jako lidstvo samo. Labyrinty stavěli již třeba Keltové, ve starověku je ale znali třeba i obyvatelé daleké Indie. V pohanských dobách měly na lidi v mnohém podobný vliv jako později vznikající náboženství.
Podle nedávného výzkumu se neandertálci potápěli pro mušle, aby z nich vyrobili nástroje, což naznačuje, že naši „vývojoví bratranci“ využívali moře více, než se dosud předpokládalo.
Let Aeroflot 593 je tragickou ukázkou toho, kam až může vést nedostatečný výcvik pilotů a nedůsledné dodržování předpisů. K této katastrofě by jinak vůbec nemuselo dojít.
Jako Evropané jsme zvyklí na křesťanské pohřbívání do hrobů nebo kremaci. Proto nám některé pohřební rituály z jiných koutů světa připadají přinejmenším zvláštní. Tyto praktiky však vycházejí z dávných tradic, které jsou někdy starší než křesťanské.
Věrní zastánci evoluce jsou, jde-li o podporu jejich oblíbené teorie, stejně zaslepení a fanatičtí jako představitelé náboženských sekt. Jinou věcí je to, že vědci v mnoha případech tolerováním kolegů pomáhají předkládat veřejnosti ty nejbezostyšnější a nejneuvěřitelnější výmysly.
Česká republika leží v mírném pásu severní polokoule v Evropě. Tato poloha se také označuje jako srdce Evropy. Mírné podnebí zajišťuje dobré podmínky pro zemědělství.
Lidé nejsou jediným živočišným druhem se zálibou v alkoholu. A nejsme ani jediní, kdo s touto zálibou občas zachází příliš daleko. Speciální enzym v tělech primátů i lidí se poprvé objevil asi před deseti miliony let.
V jižní Africe byla po 2. světové válce objevena místa posledního odpočinku příslušníků čeledi homo, kteří se odlišovali od svých předchůdců vyvinutějšími formami tělesné stavby a velikostí mozkových dutin (750–1000 cm3).