Záhadné světlo se objevuje na stejném místě už sto let. Vědci našli vysvětlení
Foto: Unsplash
5 min
Temný hřeben v Severní Karolíně po celá desetiletí přitahuje lovce záhad i rodiny na výletech. Nad korunami stromů se zde zničehonic objevují tajuplné světelné koule, které mění barvy, vznášejí se a vzápětí mizí v temnotě. Přestože vědci přinesli jasné důkazy o tom, co za tímto úkazem skutečně stojí, lidé dál touží věřit v nadpřirozeno.
Reklama
Noční přízraky nad hlubokým kaňonem
Pokud se za teplé letní noci postavíte na vyhlídku Wiseman’s View nad kaňonem Linville Gorge, možná to zažijete také. Z ničeho nic se nad obzorem hory Brown Mountain rozsvítí jasný bod. Může mít bílou, červenou, žlutou, nebo dokonce modrou barvu.
Chvíli se tiše vznáší, pulzuje a pak se bez hlesu rozplyne v noční tmě. Tento fenomén, známý jako světla z Brown Mountain, láká do národního lesa Pisgah tisíce zvědavců.
Nejlepší místa pro pozorování, jako je vyhlídka Lost Cove Cliffs nebo dálniční Brown Mountain Overlook, bývají během jasných nocí obsazená lidmi s dalekohledy. Všichni doufají, že spatří záblesk tajemství, které fascinuje lidstvo už od počátku dvacátého století.
Jak vznikl mýtus o staleté historii?
Internetem se dnes šíří tvrzení, že tato světla pozorovali lidé už před stovkami let. Často se mluví o roku 1200 a tragické bitvě indiánských kmenů Cherokee a Catawba. Podle této romantické legendy jsou světla pochodněmi indiánských žen, které v lesích marně hledají své padlé muže.
Historické prameny však ukazují zcela jinou realitu. Neexistuje žádný etnografický záznam, který by tuto legendu před dvacátým stoletím potvrzoval. Jde o čistě novodobý folklór, který vytvořili spisovatelé a turističtí průvodci, aby zvýšili atraktivitu místa.
První skutečně doložené písemné zmínky o světlech pocházejí až ze září roku 1913, kdy o nich informovaly listy Winston-Salem Journal a The Charlotte Daily Observer na základě svědectví rybářského klubu z Morgantonu z roku 1911.
Podobným mýtem je i údajné pozorování německého inženýra Gerarda Williama de Brahma z roku 1771, který měl světla popsat jako dusíkaté výpary. Historický výzkum prokázal, že De Brahm v této části Severní Karolíny nikdy neprováděl měření a jeho zápisky se k Brown Mountain vůbec nevztahují.
Velkou roli v nastartování celé legendy sehrál spíše dobrodružný román Julesa Vernea Pán světa, který vyšel v anglickém překladu v roce 1911 a popisoval záhadná světla na nedalekém vrcholu Table Rock.
Když se věda chopí faktů
První oficiální vyšetřování provedla vládní agentura USGS již v roce 1913, kdy geolog D. B. Sterrett označil za zdroj světel světlomety lokomotiv v údolí Catawba. O devět let později, v roce 1922, se na místo vrátil geolog George Rogers Mansfield s přesným měřickým vybavením.
Jeho dvoutýdenní detailní výzkum přinesl naprosto střízlivá čísla. Mansfield po analýze dat zjistil, že 47 procent pozorovaných úkazů tvořily světlomety automobilů, 33 procent světlomety vlaků, 10 procent světla z domů a zbylých 10 procent lesní požáry.
Celý jev vysvětlil jako optickou iluzi způsobenou atmosférickou refrakcí, tedy lomem světla v údolí.
Modelový příklad z praxe: Turista stojí na vyhlídce Wiseman’s View za jasné, teplé letní noci. V údolí Catawba, které je vzdušnou čarou vzdálené několik kilometrů, projíždí automobil nebo vlak.
Kvůli teplotní inverzi, kdy se studený vzduch drží v údolí pod vrstvou teplého vzduchu, dochází k lomu světla. Světlo z reflektorů auta, které by normálně nebylo přes hřeben vidět, se ohne přes kopec a pozorovateli na vyhlídce se jeví jako zářící červená nebo bílá koule vznášející se přímo nad temným hřebenem Brown Mountain.
Když auto zahne nebo vlak vjede do tunelu, záhadné světlo okamžitě zmizí.
Tisíce hodin pod dohledem kamer
Moderní technika přinesla ještě tvrdší data. V letech 2000 až 2014 nainstaloval tým pod vedením profesora fyziky a astronomie Dr. Daniela B. Catona z Appalachian State University na střechy s výhledem na horu citlivé kamery pro noční snímání.
Vědci analyzovali neuvěřitelných 6 300 hodin videozáznamů. Výsledek byl jednoznačný.
Kamery nezachytily ani jeden nevysvětlitelný světelný úkaz. Všechny světelné body, které se na nahrávkách objevily, byly spolehlivě identifikovány jako světlomety aut, prolétající letadla, vzdálené táboráky, pouliční osvětlení nebo obyčejné světlušky poletující blízko objektivu.
Pro vědeckou komunitu byla záhada definitivně vyřešena.
Touha po tajemství, která překonává vědu
Přesto však mezi lidmi zůstává silná touha věřit, že na Brown Mountain existuje něco nepozemského. Pro zbývající drobné anomálie vědci nabízejí alternativní přírodní teorie, jako je vzácný kulový blesk, piezoelektrický jev vyvolaný tektonickým napětím v křemenných horninách, nebo úniky bahenního plynu a fosfanu.
Slova jednoho z věrných diváků, jak je uvádějí uživatelé v diskusích na turistických fórech, mluví za vše:
„Strávil jsem na vyhlídce u silnice 181 snad třicet nocí a neviděl nic než tmu. Pak se najednou nad obzorem objevilo jasné světlo, které chvíli pulzovalo a pak zmizelo. Vím, že to nebylo letadlo ani satelit, bylo to příliš nízko. I když vědci tvrdí, že jsou to jen auta, ten pocit, když to vidíte na vlastní oči, je neuvěřitelně magický a strašidelný.“
Historici i fyzikové se shodují, že lidská touha po tajemnu je často silnější než jakékoliv vědecké vysvětlení. Na druhé straně, optický jev lomu světla je sám o sobě zajímavý, takže cesta k Brown Mountain rozhodně není marná.
