Z Polska se řítí pohroma. Český trh zasáhne nečekanou silou už 1. dubna 2026
Foto: Pixabay
4 min
Od 1. dubna 2026 končí v Polsku dočasná nulová sazba DPH na základní potraviny. Pro tisíce Čechů, kteří si z příhraničních marketů udělali pravidelnou zastávku, to znamená konec jedné éry – a nutnost přepočítat, jestli se cesta za hranice ještě vyplatí.
Reklama
Dva roky to fungovalo jako hodinky. Nasednout do auta, přejet hranice a vrátit se s kufrem plným potravin za ceny, které v českých obchodech prostě neexistovaly. Polská vláda v reakci na inflační krizi sáhla k radikálnímu kroku – snížila DPH na základní potraviny na nulu. Co bylo zamýšleno jako pomoc polským domácnostem, se rychle stalo magnetem pro české zákazníky z příhraničí.
Jenže od 1. dubna 2026 je konec. Polsko se vrací k původní 5% sazbě DPH na potraviny a s tím přichází nevyhnutelné – zdražení. Ne drastické, ne apokalyptické, ale dostatečné na to, aby změnilo matematiku přeshraničních nákupů.
Pět procent, která mění pravidla hry
Na první pohled to nezní dramaticky. Pět procent navíc, co je to za problém? Jenže právě v těch pěti procentech se skrývá podstata celého fenoménu polských nákupů. Když jste dosud nakoupili za 2 000 korun, nově to bude minimálně 2 100. U velkého rodinného nákupu za 5 000 korun už mluvíme o 250 korunách navíc – a to jen přímý dopad daně.
V praxi to bývá složitější. Obchodníci mají tendenci využívat podobné příležitosti k drobným úpravám cen, které nejsou na první pohled vidět. A hlavně – když připočtete benzin, čas a opotřebení auta, ta původní úspora se najednou může smrsknout na částku, kvůli které už nemá smysl nikam jezdit.
Co všechno zdraží
Nulová sazba se vztahovala na to, co tvoří základ každodenního jídelníčku. Pečivo, mléčné výrobky, maso, čerstvé ovoce a zelenina, rostlinné tuky, konzervy – zkrátka přesně ty položky, kvůli kterým Češi do Polska jezdili. Právě u těchto kategorií pocítí nakupující změnu nejcitelněji.
Není to tak, že by polské obchody přes noc přestaly být levnější než české. Stále budou. Ale ten rozdíl, který dříve ospravedlňoval hodinovou cestu a plnou nádrž, se výrazně zmenší.
Paradox pro české obchodníky
Pro tuzemské řetězce v příhraničních oblastech je to na první pohled dobrá zpráva. Roky sledovaly, jak jim zákazníci utíkají za hranice, a teď se situace obrací. Konkurenční tlak z Polska slábne a zákazníci se budou vracet.
Háček je v tom, že pro českého spotřebitele to neznamená levnější nákupy doma. Znamená to jen konec možnosti nakoupit levněji jinde. Když zmizí konkurence, zmizí i motivace držet ceny nízko. Ekonomové upozorňují, že v příhraničních regionech může tento efekt dokonce mírně přibrzdit pokles inflace – prostě proto, že obchodníci nebudou muset tolik bojovat o zákazníka.
Co s tím může udělat vláda? Prakticky nic
Česká vláda nemá žádné páky, jak ovlivnit polskou daňovou politiku. Žádná konkrétní protiopatření nebyla ohlášena, a upřímně řečeno, ani by nedávala smysl. Obchodní komory situaci sledují, ale jejich role je spíše analytická než akční.
Pro rodiny, které si na levné polské nákupy zvykly a počítaly s nimi v rozpočtu, to znamená jedinou věc – přepočítat domácí finance a hledat úspory jinde.
Konec jedné éry, začátek jiné
Tisíce aut, které se každý víkend valily přes hranice, budou nejspíš parkovat doma. Ne proto, že by polské obchody přestaly existovat, ale proto, že ekonomická logika přestane fungovat. Benzín, čas, námaha – to všechno má svou cenu, a když na druhé straně hranice už nečeká dostatečná úspora, motivace prostě zmizí.
Je to přirozený vývoj. Dočasná opatření jsou ze své podstaty dočasná a polská vláda nikdy neslibovala, že nulová DPH bude trvat věčně. Pro české „nákupní turisty“ to ale znamená uzavření kapitoly, která se během pár let stala téměř rutinou.
