Velikonoční ostrov: Nové poznatky boří předchozí tvrzení o ekocidě ostrova. Na vině jsou hlodavci a otrokáři
Foto: steve100 / Depositphotos
3 min
Malinký, ale přesto záhadný Velikonoční ostrov, zvaný také jako „Rapa Nui“, skrýval mnoho tajemství. Ostrov je známý především kvůli kamenným sochám, které vytvořili tamní obyvatelé. Co stálo za zánikem tehdejší civilizace?
Reklama
Velikonoční ostrovy
Velikonoční ostrovy se nacházejí ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu. Jedná se o jeden z nejvzdálenějších ostrovů na světě. Nejbližším obydleným ostrovem je Pitcairn, vzdálený 2 075 kilometrů západně od Velikonočních ostrovů. 3 512 kilometrů na východ od ostrova se nachází kontinent Jižní Ameriky, konkrétně patří státu Chile. Samotný ostrov má rozlohu 163 km čtverečních. Na ostrově žije okolo 7 500 obyvatel.
Ležící sochy
Charakteristickým rysem Velikonočních ostrovů jsou kamenné sochy. V roce 1722 přistáli poprvé u břehů Velikonočních ostrovů holandští mořeplavci, a spatřili tak poprvé obrovské množství kamenných hlav, se kterými se dosud nikdo z Evropy nesetkal. V dnešní době tyto sochy stojí ve vzpřímené poloze, ale když dorazili holandští mořeplavci na ostrov, tak tyto sochy ležely ve vodorovné poloze. Až postupem času je vědci zvedli. Tyto kamenné sochy „moai“ měří v průměru čtyři metry a váží čtrnáct tun. Je tedy otázkou, jakým způsobem se tyto sochy objevily na tomto ostrově.
Ekocida ostrova
Za ekocidu ostrova mohou hned dva důvody. Tím prvním je snížení počtu obyvatel z několika desítek tisíc až na 1 500 až 3 000 obyvatel, když původně dorazili Evropané. Dříve pokrývaly ostrov palmy, ale ty pokáceli ostrované. Druhým důvodem je následná eroze půdy, špatné podmínky k pěstování plodin a nedostatek dřeva pro výstavbu lodí vedly k tomu, že se jednotlivé kmeny mezi sebou pobily. Mezi ostrovany se objevil také kanibalismus z nedostatku potravy.
Nové poznatky boří předchozí verzi
Velké kamenné sochy vnášely mnoho otázek o tom, kdo byl původním obyvatelem tohoto záhadného ostrova – zda to byli obyvatelé Polynésie, nebo Jižní Ameriky. Jak si poradili se zhotovením kamenných soch, od návrhu, stavby až po přepravu. Samotný ostrov postrádal jak zdroje, tak i potřebný počet lidí k vykonání tohoto úkonu. Ve hře byla také možnost, že za kameny mohla být zodpovědná pokročilejší civilizace, nejspíše z Ameriky. Donedávna existovala pouze jedna verze, která vyprávěla o sobectví tamních obyvatelů, které vedlo až ke kolapsu samotné civilizace na ostrově. Najevo vyšly nové skutečnosti, které přinesly nové poznatky o osudu na tajuplném ostrově.
Skutečným viníkem byl jiný tvor
Nikdo nepopírá, že ostrované přispěli k zániku ekosystému ostrova, když káceli stromy. Podle zjištění byly hlavním viníkem krysy, které si nechtěně přivezli s sebou první osadníci. Krysy jedly nejenom palmové ořechy, ale také stromky, čímž znemožnily opětovný růst lesů. Hlodavci navíc požírali ptačí vejce.
Co se stalo s původním obyvatelstvem?
V průběhu 19. století podnikali časté nájezdy jihoameričtí otrokáři a odvezli si s sebou až polovinu obyvatel ostrova. V roce 1877 zůstalo pouze 111 původních obyvatel. Kromě častých nájezdů otrokářů, byli domorodí obyvatelé decimováni častými nemocemi, které tam zavlékli cizinci. Zbývající domorodci čelili častým konfliktům mezi sebou.
