- V raném dětství jej unesl vlastní strýc a rodičům to nevadilo
- Osudové zatmění v něm probudilo lásku k astronomii
- Ve dvaceti letech přišel při souboji o nos
- Jeho bohatství představovalo 1 % dánského majetku a umožnilo mu učinit převratný objev
- Jeho nejlepším přítelem byl trpaslík
- Jako domácího mazlíčka měl losa, kterého bral na večírky
- O svůj výzkum se nechtěl dělit, proto byl možná otráven
- Ve skutečnosti byla příčina smrti méně senzační
Tycho Brahe byl bezpochyby prototypem naprosto geniálního a zároveň šíleného vědce. Už jeho dětství napovídá, že nemohl být zcela normální
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
5 min
Dánský astronom Tycho Brahe vyvinul řadu astronomických přístrojů a založil v Dánsku observatoř. Svými měřeními určil polohu více než 777 hvězd, čímž umožnil cestu budoucím objevům. Jeho život byl zároveň plný podivných i šílených skutečností.
Reklama
Obsah článku
V raném dětství jej unesl vlastní strýc a rodičům to nevadilo
Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 v dánském Knudstrupu Otteovi Brahemu, členovi tajné rady a pozdějšímu guvernéru hradu Helsingborg. Ve dvou letech jej unesl strýc Jørgen Brahe, zámožný dánský šlechtic, který jej vychoval na svém zámku v Tostrup. Rodiče s tím byli kupodivu smířeni a nepodnikli nic. Věřili, že bohatší strýc jej vychová lépe.
Strýc zaplatil třináctiletému Tychovi prominentní vzdělání, které začalo studiem práv na univerzitě v Kodani. O rok později však chlapcovu budoucnost navždy poznamenal nebeský úkaz.
Osudové zatmění v něm probudilo lásku k astronomii
V roce 1560 došlo k úplnému zatmění Slunce, které bylo dopředu předpovězeno. Možnost předpovědět tak úžasnou věc připadalo čtrnáctiletému Tychovi senzační, proto se rozhodl studovat hvězdy. Na přání strýce musel přes den navštěvovat přednášky z práva, ale večer mohl pozoroval hvězdy. Jeho profesor matematiky mu obstaral jedinou tištěnou astronomickou knihu Almagest od Ptolemaia.
V roce 1562 jej strýc poslal na univerzitu v Lipsku, kde o rok později provedl své první pozorování konjunkce Jupitera se Saturnem. Tehdy zjistil, že dostupné astronomické tabulky zaznamenávající pozice vesmírných těles jsou velmi nepřesné. Ve svém mladickém nadšení se je rozhodl opravit.
Ve dvaceti letech přišel při souboji o nos
Mezi léty 1565 - 1570 Tycho hodně cestoval po Evropě. Studoval ve Wittenbergu, Rostocku, Basileji a Augsburgu. Při cestách získával různé matematické a astronomické přístroje. Na univerzitě v Rostocku se zúčastnil souboje se svým bratrancem Manderupem Parsbergem, který zde studoval.
Důvodem pře byla otázka, kdo z nich je větší matematik. Brahe prohrál a zároveň přišel o část nosu. Nechal si vyrobil umělý, který si denně přilepoval pastou. O protéze tvrdil, že je ze zlata a stříbra. Až exhumace jeho těla v roce 2010 určila, že šlo o mosaz. Ačkoli toto postižení muselo obrátit život dvacetiletého mladíka naruby, stali se později s Parsbergem dobrými přáteli.
Jeho bohatství představovalo 1 % dánského majetku a umožnilo mu učinit převratný objev
Brahe po smrti svého otce a strýce zdědil pohádkové jmění. Usadil se ve Scanii, kde si vybudoval malou observatoř. Zde v roce 1572 pozoroval třetí a nejdůležitější astronomickou událost ve svém životě. Spatřil hvězdu ještě jasnější než Venuše, na místě, kde žádná hvězda být neměla. Pozorováním dospěl k tomu, že leží až za Měsícem, v říši stálic. Ve své době objevil fenomén supernovy. Brahův objev dramaticky se měnící nové hvězdy spolu s Koperníkovou teorií o Slunci (nikoli Zemi) ve středu vesmíru, otřásly vědeckou společností. Zároveň z něj objev udělal astronoma evropského formátu.
Jeho nejlepším přítelem byl trpaslík
Jeho bohatství mu umožnilo být dosti výstřední. Najal si jako šaška trpaslíka Jeppeho, který mu při jídle sedával u nohou a vedli spolu rozhovory. Brahe byl přesvědčen, že Jeppe má věštecké schopnosti a dokáže předpovídat budoucnost. Některé trpaslíkovy předpovědi se opravdu uskutečnily, díky čemuž se stal astronomovým nejlepším přítelem.
Jako domácího mazlíčka měl losa, kterého bral na večírky
Dalším jeho výstřelkem byl nevšední domácí mazlíček. Choval totiž dospělého samce losa, který běžně dosahuje délky 2,4 metru a váží až 330 kilogramů. Tohoto obra bral s sebou na večírky, kde se oba opíjeli. Brahe si jej zamiloval natolik, že když zemřel, opil se a spadl ze schodů.
O svůj výzkum se nechtěl dělit, proto byl možná otráven
Za svého života Brahe přísně střežil své poznatky, neboť se nechtěl o zásluhy s nikým dělit. Po Brahově náhlé a záhadné smrti (v roce 1601 v Praze) se jeho asistent Johannes Kepler dostal k nashromážděnému celoživotnímu dílu. Díky tomu formuloval své tři základní zákony pohybu planet a získal důkazy pro svůj heliocentrický model sluneční soustavy. Zlí jazykové tehdy tvrdili, že jej Keppler otrávil, aby získal přístup k jeho výzkumu. Jak skvělý motiv!
Ve skutečnosti byla příčina smrti méně senzační
V roce 2010 byly provedeny testy na Brahově exhumovaném těle. Výsledkem bylo zjištění, že zemřel na infekci močového měchýře z příliš dlouhého zadržování moči. Proč ale moč zadržoval a neodskočil si? Odpověď je prostá. Dobová tradice totiž vyžadovala, aby hosté v přítomnosti krále u stolu seděli tak dlouho, dokud král nevstal.
