Květoslav, Adolf a Pankrác: Mužská jména, která rodiče synům téměř vůbec nedávají
Foto: shutterstock
4 min
Výběr jména pro dítě patří k nejdůležitějším rozhodnutím v životě rodičů. Jedno české jméno vyhrálo anketu o nejhorší pojmenování, další v lidech okamžitě evokuje mříže a třetí nese doživotní historické stigma.
Reklama
Vítěz, kterého nikdo nechce: Slovanské jméno s trapnou příchutí
Jméno Květoslav zní na první poslech poeticky. Má slovanský původ, je domácí obdobou latinského jména Florián a znamená „kvetoucí“ nebo „slavící květy“. V České republice ho k 1. 1. 2023 nosilo 2 136 mužů s průměrným věkem 67 let, což z něj činí 322. nejčastější jméno.
Přesto toto jméno, které slaví svátek 4. května, narazilo na tvrdou zeď veřejného mínění. V rozsáhlé národní anketě „Česká volba“, kterou pořádalo rádio Evropa 2, totiž Květoslav obsadil nelichotivé první místo.
Stal se absolutním vítězem hlasování o nejméně oblíbené a nejhorší české mužské jméno, přičemž na druhém místě skončil Spytihněv a na třetím Jarmil. Jenže to nejpodstatnější teprve přijde.
Pankrác: Jméno, které evokuje mříže a celu
Dalším jménem, které v českých rodičích vzbuzuje velké obavy, je Pankrác. Toto řecké jméno pochází ze jména Pankrátios a znamená „vševládný“, „všemocný“ nebo „víceboj“.
V kalendáři mu patří 12. květen, kdy jako první ze tří meteorologických „ledových mužů“ přináší chlad. V celé České republice žilo k 1. 1. 2023 pouhých 9 nositelů tohoto jména s průměrným věkem 29 let.
Důvodem tak extrémně nízké popularity je silná negativní asociace. V českém prostředí totiž toto jméno primárně evokuje pražskou čtvrť Pankrác a tamní známou Vazební věznici Praha-Pankrác. Ale ani to není to nejhorší.
Adolf: Ušlechtilý vlk s doživotním stigmatem
Jméno Adolf má starogermánský původ a jeho význam je velmi vznešený – „ušlechtilý vlk“. V České republice ho k 1. 1. 2023 nosilo 2 228 mužů, jejichž průměrný věk je však vysokých 77 let.
Od konce druhé světové války totiž toto jméno zažívá drastický propad popularity. Důvodem je celosvětové i národní společenské tabu spojené s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem.
Dnes se v zemi ročně rodí už jen naprosté jednotky dětí s tímto jménem. A právě tady se dostáváme k jádru problému, který mnohé překvapí.
Modelový příklad: Dilema rodiny Novákových v roce 2026
Představme si konkrétní situaci, která může snadno nastat. Rodina Novákových očekává v roce 2026 narození syna. Otec trvá na zachování rodinné tradice a chce chlapce pojmenovat po dědečkovi Adolfovi.
Matka naopak navrhuje jméno Pankrác, protože termín porodu vychází přesně na 12. května, tedy na svátek svatého Pankráce. Co se ale stane, když rodiče skutečně některé z těchto jmen zvolí?
Pokud by rodiče zvolili jméno Adolf, jejich syn bude čelit celoživotnímu sociální stigmatizaci. Při každém představení bude jeho jméno okamžitě asociováno s nacistickým vůdcem.
Vzhledem k vysokému průměrnému věku nositelů tohoto jména bude v dětském kolektivu naprostým unikátem, což výrazně zvyšuje riziko šikany. Volba jména Pankrác by z chlapce učinila jednoho z pouhých 9 nositelů tohoto jména v celé republice.
Kvůli pražské věznici by však musel neustále čelit narážkám na kriminalitu a vězeňství. A pokud by jako alternativu zvolili vítěze ankety Květoslava, chlapec by v kolektivu pravděpodobně čelil komickým přezdívkám jako „Květák“.
Co doporučují odborníci?
Výběr jména by proto rodiče nikdy neměli brát na lehkou váhu. Přední česká onomastička a soudní znalkyně v oboru křestních jmen a příjmení PhDr. Miloslava Knappová, CSc., před takovými experimenty varuje.
Rodiče by podle ní měli vždy pečlivě zvažovat všechny souvislosti.
Při výběru jména by rodiče měli vždy zvažovat, jak bude jméno fungovat v běžném společenském životě a zda svému nositeli neztíží start do života,
upozorňuje odbornice ve své publikaci.
Jména se silným negativním historickým kontextem nebo ta, která evokují specifické instituce, mohou dítě v kolektivu zbytečně stigmatizovat a vystavit ho posměchu. A to i přesto, že jsou z jazykového hlediska zcela spisovná a matričně zapsatelná.
