Český teriér je u nás téměř neznámým plemenem. V cizině ho ale milují
Foto: Creative Commons, Pleple2000 – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0
4 min
Málokdo ví, že jedním z mála psích plemen vyšlechtěných v českých zemích je český teriér. Tento chytrý a temperamentní pes původně sloužil k lovu v norách, dnes je však skvělým rodinným společníkem. Paradoxně ho ale v ulicích českých měst téměř neuvidíte - jeho popularita roste především v zahraničí, kde si získává stále více příznivců.
Reklama
Jak vznikla celá skupina teriérů
Samotné slovo teriér má kořeny v latině – terra znamená zemi. Prostřednictvím staré francouzštiny (chien terrier – zemní pes) se výraz dostal do angličtiny jako označení pro psy pracující pod zemí, především v norách.
Teriéři jsou typicky britským fenoménem. Ačkoliv jejich předkové přišli na ostrov z kontinentu, vyvinula se zde zcela specifická a vývojově samostatná skupina. Byla cíleně šlechtěna pro lov lišek, jezevců a králíků v podzemních chodbách – tedy pro práci v těsných a stísněných prostorách.
I když dnes většina teriérů plní roli společníků spíše než lovců, jejich název zůstal zachován.
Jak vznikl český teriér
Za vznikem tohoto plemena stojí František Horák z Klánovic nedaleko Prahy. Jako zaměstnanec státních lesů si v roce 1932 pořídil skotského teriéra pro lov lišek a jezevců i pro zaječí hony. Tito teriéři byli tehdy ještě pracovním plemenem a velmi ostrými norníky, v českých podmínkách však nevyhovovaly.
V roce 1949 proto František Horák zkřížil dva typy norníků – skotského a sealyhamského teriéra. Výsledkem bylo nové plemeno s celkovým pigmentem zděděným po skotském teriérovi a prakticky klopýnkavým uchem po sealyhamském.
O čtrnáct let později, v roce 1963, dostalo plemeno oficiální uznání od Mezinárodní kynologické federace (FCI) pod názvem český teriér.
Ideální parťák pro rodinu i seniory
Jitka Paulínová, dcera Františka Horáka, popisuje: „Dnes je český teriér spíše ideálním rodinným společníkem, který si rozumí jak s dětmi, tak i se staršími majiteli.“
Jde o drobnějšího psa, který se přizpůsobí životu na vesnici stejně dobře jako ve městském bytě. K rodině vytváří silné emocionální pouto. Díky své inteligenci a učenlivosti, ale také velkému zájmu o pamlsky, se dobře cvičí pomocí pozitivní motivace.
Na rozdíl od jiných teriérských plemen má klidnější povahu. Není agresivní, naopak bývá milý a přátelský. Majitelé, kteří s ním aktivně pracují, ho charakterizují jako rozvážného psa, který je k cizím lidem nedůvěřivý.
Zkušená chovatelka Václava Kůrková říká: „Každý chovatel či majitel českého teriéra vám řekne, že je to nejlepší pes na světě.“
Praktický společník na cesty
S ideální velikostí a váhou nepřesahující 10 kilogramů můžete českého teriéra vzít prakticky kamkoliv. Rád doprovází majitele a chce být všude s ním.
Cestování autem nebo veřejnou dopravou zvládá bez obtíží. Není problém ani jeho pobyt doma, když je rodina během dne v zaměstnání nebo ve škole.
S českým teriérem můžete dělat nejrůznější aktivity – od běžných procházek přes lovecký výcvik až po výcvik poslušnosti nebo agility. Jeho přizpůsobivost je pozoruhodná – bez problémů zvládne celodenní túru, ale stejně tak dokáže s rodinou v klidu strávit volný den na gauči.
Proč mají teriéři charakteristické vousy
Typický vzhled většiny teriérů doplňují dlouhé vousy kolem tlamy. I když by se mohlo zdát, že jde o nepraktickou ozdobu, ve skutečnosti jde o dědictví jejich původní role norníků.
- Husté vousy chrání tlamu hrabajícího a norujícího psa před škrábanci nebo kousnutím
- Fungují jako izolace před chladem, vlhkem i nárazy o hlínu, kameny nebo kořeny
- Pro plíce slouží jako přirozený filtr proti prachu a nečistotám
- Mají vlastnosti vibrisů, tedy hmatových chlupů, které pomáhají psovi vnímat prostor, překážky a pohyb kořisti, zejména ve tmě
V Česku rarita, v zahraničí stále populárnější
Přestože jde o naše národní plemeno, český teriér zůstal raritou. Na ulicích ho téměř nepotkáte. Nikdy se nestal módním plemenem a jeho počty vždy byly nižší než u běžných plemen.
Úplný zákaz norování pro lovce navíc znamenal pokles zájmu o norovací plemena, což souviselo s úbytkem počtu chovatelů i nově narozených štěňat.
Paradoxně je český teriér mnohem více rozšířený v jiných zemích, především mimo Evropu. Podle American Kennel Club tam jeho popularita neustále roste.
