Stříbrné srdce Čech: Příběh Kutné hory plný tajemství a víry
Foto: Photo Nature Travel / Shutterstock
3 min
Kutná Hora je historické město ve středních Čechách, které proslulo především díky bohatým nalezištím stříbrné rudy. Můžete navštívit chrám sv. Barbory nebo kostnici v Sedlci.
Reklama
Kutná Hora
Kutná Hora je historicky spojována s rozvojem peněžního hospodářství ve 13. století, avšak počátky těžby stříbra sahají mnohem dál. Povrchové žíly stříbrných rud byly pravděpodobně objeveny koncem 10. století, kdy Slavníkovci na hradišti v Malíně, dnešní části KH, razili mince označené nápisem „MALIN CIVITAS“. Vznik povědomí o bohatství v této oblasti bývá někdy spojován se založením cisterciáckého kláštera v Sedlci v roce 1142, přestože jeho počáteční hospodářská situace byla slabá a zlepšila se až po objevení důlních nalezišť.
Václav II.
Ve 13. století začaly systematické průzkumy a těžba stříbra, které přilákaly početné osadníky, zejména z německy mluvících oblastí, jež přinesli pokročilejší technologie i nové společenské vztahy. Město, tehdy známé jako „Mons,“ se rozvíjelo podobně jako americké zlatokopecké osady a postupně získalo právní status, který upevnil horní zákoník IUS REGALE MONTANORUM udělený králem Václavem II. v roce 1300. Tento zákoník definoval pravidla pro chod dolů a podpořil rozvoj města, které se díky přenosu centrální mincovny stalo významným finančním centrem českého státu.
Husitské války
Ve 14. století město postupně rostlo, stavěly se kamenné hradby a významné kostely, například sv. Barbory, symbol emancipačního úsilí města proti klášterní moci. V 15. století však husitské války a následně válečné konflikty způsobily úpadek dolování a devastaci města. Obnova nastala ve druhé polovině 15. století za vlády Jagellonců, kdy se dolování a mincovna znovu rozběhly a město zažilo rozkvět. V 16. století však začaly problémy s vyčerpáním ložisek a ekonomických krizí, které vyvrcholily ukončením ražby pražského groše v roce 1547. Přes různé pokusy o oživení dolování, město postupně ztrácelo své významné postavení.
UNESCO
Situace se dále zhoršila po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, kdy následovala rekatolizace, švédské vpády a hospodářský úpadek. Obnova nastala až koncem 17. století, ale Kutná Hora již nikdy nezískala svou bývalou slávu. V 18. a 19. století zůstalo město spíše poklidným střediskem s omezeným průmyslem a kulturním životem. V období národního obrození si Kutná Hora začala vážit své historie a památek, což vyústilo v obnovu významných staveb, zejména chrámu sv. Barbory a Vlašského dvora. Ve 20. století zůstalo historické jádro města dobře zachované a město si udrželo svůj památkový charakter. V roce 1995 byla Kutná Hora zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, což podtrhlo její význam a zajistilo ochranu.
