Posvátný pták, který přežil své vyhynutí
Foto: Curioso.Photography / Shutterstock
4 min
Největší současný létající pták Severní Ameriky - kondor kalifornský – hnízdil před několika stoletími v horách na tichomořském pobřeží od Britské Kolumbie po střední Mexiko. Stačilo však málo a o dráze jeho letu nám mohli vyprávět už jen pamětníci.
Reklama
Latinsky Gymnogyps californianus má rozpětí dosahující 2,7 až 3 metry a spatřit jeho impozantní siluetu při plachtění patří k velkým zážitkům. Tento mohutný pták patří k nejohroženějším na světě.
Rituální opeřenec starých Indiánů
Fosilní nálezy naznačují jeho někdejší výskyt i podél Mexického zálivu až na Floridu. Obrovským rozpětím křídel vzbuzoval u původních severoamerických Indiánů náležitou úctu, a tak se pro ně stal posvátným ptákem, jehož peří i jiné části těla používali při rituálních obřadech.
Předchůdce největší na světě
Majestátní vzhled má ostatně v rodě, neboť jeho pravděpodobný předchůdce Teratornis (Aiolornis) incredibilis měl křídla v rozpětí široká i přes 5 m a byl asi největším létajícím ptákem všech dob, napsal časopis Vesmír.
Bledá tvář přinesla smrt
Před příchodem bílého muže obýval celou oblast střední a jižní Kalifornie, včetně přilehlých oblastí amerického Jihozápadu. I když není dnes znám ani jejich přibližný počet v raných dobách osídlování, dá se předpokládat, že byl poměrně hojný. Nic nenasvědčuje tomu, že by kondorů ubývalo již před osídlením Ameriky kolonisty.
Ostatně ulovit tohoto plachého a vysoce inteligentního ptáka, který má „akční rádius“ více než 200 km a s pomocí teplých vzdušných proudů plachtí ve výškách přes 4 km, není podle časopisu Vesmír bez střelné zbraně snadné.
Problémy kondorům nastaly s příchodem bílých osadníků, kteří se mylně domnívali, že kondoři útočí na živá jehňata a jiný dobytek. Lov a postupná přeměna kalifornského Centrálního údolí v nejúrodnější oblast USA znamenaly pro kondory katastrofu.
Choulostivá vejce díky chemii
Ke ztrátě přírodního prostředí se přidružilo ještě používání pesticidů v 50. a 60. letech. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci způsobila, že skořápky snesených vajec byly příliš tenké a ptáci často zničili svá vejce při pouhém sezení. Vzhledem k tomu, že kondor snáší obvykle jedno vejce za dva roky, znamenalo to obrovský pokles reprodukce a další dramatické snížení už tak prořídlých stavů. V roce 1985 žilo ve volné přírodě pouhých šest ptáků!
Všechny pochytat pomůže!
Další dvě hejna měly zoologické zahrady v San Diegu a Los Angeles. Ochranáři začali bít na poplach a bylo rozhodnuto pochytat volně žijící kondory a přejít k umělému odchovu. Když byl v roce 1987 odchycen poslední samec, činila světová populace kondora kalifornského 27 kusů!
Mladý a opět volný
Při umělém chovu má tento pták zhruba pětkrát větší šanci na zplození a vychování potomka. Roku 1992 se zvýšil počet jedinců na 64 a počet chovných stanic na čtyři. Mezitím roku 1996 došlo k prvnímu vypuštění ptáků zpět do volné přírody v oblasti Vermilion Cliffs na severní římse Grand Canyonu. Od té doby i na dalších místech.
Konečně se to povedlo
Problém nově vypuštěných ptáků však spočíval v tom, že se žádnému páru nepodařilo snést a vysedět vejce. Povedlo se to až v roce 2002. O rok později žilo ve volné přírodě již 110 kusů a v červenci 2019 pak bylo americkými úřady oznámeno, že počet narozených jedinců dosáhl jednoho tisíce (zdroj cs.wikipedia.org). Ve srovnání se stavem v polovině 80. let jsou to určitě povzbudivá čísla.
Maso a člověk
Kondor kalifornský je typický mrchožrout a na pobřeží Tichého oceánu, v oblasti Big Sur, ho můžeme často zahlédnout, jak si pochutnává na mršinách uhynulých lachtanů. Většina (původně uměle odchovaných) ptáků nemá přirozený respekt před člověkem, proto se ochranáři snaží předejít jeho možným konfliktům s lidmi. Každý vypuštěný opeřenec má své číslo a transmiter ke sledování jeho pohybu.
