Pizza pro všechny. Na starodávné pizze si pochutnávaly davy už ve starém Řecku

Pizza pro všechny. Na starodávné pizze si pochutnávaly davy už ve starém Řecku

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Pizza je jedním z nejoblíbenějších jídel, kterému lidé holdují bez ohledu na národnost či věk. Málokdo z nich tuší, že pizza má dlouhou a zajímavou historii, která začala už před několika tisíci lety.

Reklama
Obsah článku
  1. Starodávný pokrm
  2. V Řecku si uměli pizzu vychutnat
  3. Jídlo pro každého
  4. Pizza, jak ji známe dnes
  5. Původ slova pizza

Starodávný pokrm

Popularita pizzy není nic nového pod sluncem. Lidé jedli její nejrůznější varianty už ve starověku. V roce 2200 př.n.l. například staří Egypťané měli v oblibě plochý chléb s pomazánkou zvanou dukkah. Pizzu si nicméně zpravidla spojujeme s Itálií, kde ji rovněž jedli již v době 2000 let př.n.l.

Samozřejmě, tehdejší pizza nevypadala stejně jako ta dnešní. Víme, že starověcí Peršané, Etruskové a Řeci vyráběli pokrm podobný pizze už v období 930 až 730 let př.n.l. Najdou se však protichůdné názory tvrdící, že tyto ploché chleby s kořením anebo jinými přísadami nebyly opravdová pizza.

V Řecku si uměli pizzu vychutnat

Největší množství informací máme o řecké starověké podobě pizzy. Staří Řekové vyráběli plochý chléb plakous, který dochucovali například bylinkami, cibulí, sýrem a česnekem. Nejstarší zmínka o tomto pokrmu pochází z tvorby básníka Archestrata z období 4. století př.n.l. Archestratus popisuje plakous jako jídlo servírované s ořechy a sušeným ovocem. Rovněž doporučuje athénskou variantu tohoto pokrmu namáčenou v medu. A když starověcí spisovatelé zapisovali historii Říma, zmínili plochý disk těsta ochucený olivovým olejem, bylinkami a medem, pečený na horkých kamenech.

I v dalších starověkých literárních dílech najdeme odkazy na jídlo připomínající pizzu. Aeneis je epická báseň, kterou Vergilius napsal okolo roku 19 př.n.l. V této básni Celano, královna harpyjí z římské mytologie, předpověděla, že Trójané nenajdou mír, dokud nesní své stoly. Ve čtvrté knize Aeneas a jeho muži snědí jídlo skládající se z kulatých koláčů pokrytých zeleninou. Poté, co chleba (anebo ranou formu pizzy) snědí, uvědomí si, že přesně toto Celaeno předpověděla.

Jean-François Millet, Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Jídlo pro každého

Pizza má v 21. století pověst jídla, které má rád skoro každý člověk. Na rozdíl od jiných pokrmů, které byly v době antiky určené pouze vyšším vrstvám, byla pizza lidovým jídlem odjakživa. Již od jejích počátků ji lidé vnímali jako pokrm pro chudé, protože nestála mnoho peněz, člověka zvládla zasytit, a navíc ji bylo možné konzumovat během pohybu, což pro vytížené lidi byla ideální varianta.

Pizza, jak ji známe dnes

Kdyby se člověk žijící v dnešní době vydal do starověkého Řecka za pomoci stroje času a chtěl by ochutnat místní pizzu, nejspíš by byl ze začátku zmatený tím, co by mu naservírovali. Dnešní podoba pizzy se začala rozvíjet až v období renesance, konkrétně v Itálii 16. století. Občané Neapole rádi s hrdostí říkají, že pizzu vynalezli, ale přesnější by bylo říct, že ji zdokonalili. Jako první v dějinách je totiž napadlo na pizzu umístit rajčata, z čehož se stal velký hit.

Pokud by vás ale zajímalo, v kterém roce přesně se zrodila moderní pizza, každý historik tvrdí něco jiného. Rajčata se začala pěstovat na západě, ale do Evropy se dostala až na počátku 16. století. Předtím se rajčatům lidé vyhýbali, protože si mysleli, že jsou jedovatá. Přesný rok vzniku moderní varianty neapolské pizzy tak neznáme. Zato víme, že už v roce 1799 byla pizza natolik rozšířeným pokrmem, že se jí věnovalo více knih. Jedna z nich poskytuje přesnější definici pizzy: Popisuje ji jako těsto s kečupem a sýrem.

Díky sčítání lidu v Itálii, které proběhlo v 18. století, následně víme, že se zvýšil počet lidí pracujících jako pizolas (výrobci pizzy) v Neapoli, takže je zřejmé, že v tomto období již výroba pizzy byla dostatečně lukrativním pracovním odvětvím, díky její popularitě.

Původ slova pizza

Název pizzy má podobně komplikovanou a zajímavou historii jako její výroba. Slovo pizza pochází ze starověkého řeckého slova pikte ("kynuté pečivo") a pitta ("otrubový chléb"). Spřízněnost má i s italským slovem pizzicare, které přeneseně znamená něco odněkud rychle vytáhnout, například horký pokrm z pece. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na starogermánské slovo pizzo ("sousto"), které v Itálii v 6. století zpopularizovat lidé z Lombardie, severozápadní italské oblasti.

Reklama

Možná jste zmeškali

Vzácná nemoc Inuitů: Své příbuzné vidí jako tlustá zvířata a přejí si je pozřít

Vzácná nemoc Inuitů: Své příbuzné vidí jako tlustá zvířata a přejí si…

Tato psychotická porucha byla popsána u Inuitů z Hudsonova zálivu. Mezi projevy patří obsedantní nutkání jíst lidské maso, úzkost a přesvědčení, že je jedinec očarován příšerou z ledu a kostí, která žere lidi. Je provázena vegetativními příznaky.

V sicilském Cefalú si můžete vyprat prádlo v zachovalé středověké veřejné prádelně

V sicilském Cefalú si můžete vyprat prádlo v zachovalé středověké…

„Tady teče Cefalino, slanější než kterákoli jiná řeka, čistší než stříbro, studenější než sníh." Nápis u vchodu do prádelny dává od samého počátku tušit zvláštní místo, které skrývá zvláštní příběh. Podle legendy se řeka Cefalino zrodila z bolesti nymfy, která poté, co zabila svého nevěrného milence, litovala svého činu a v slzách utopila starou prádelnu Cefalù.

Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou pro Japonce i Číňany

Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou…

Tsunami se vyskytují především v Japonsku, odtud vzešel tento název. Tsunami v japonštině přímo znamená přístavní vlna. Ta, o níž si dnes povíme, vznikla v Japonsku, kde zabila 22 000 lidí, ale dosáhla až do východní Číny, kde vzala život přibližně 4 000 lidem.

Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se dosud vědci domnívali

Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se…

Podle mezinárodního výzkumu 204 genomů lidských pozůstatků z dob Římské říše byli její obyvatelé méně mobilní, než se dosud předpokládalo. Osm procent zkoumaných ostatků pocházelo z oblastí značně vzdálených od místa pohřbu.

Chodili vzpřímeně, měli malé mozky, jejich prsty byly dlouhé a zakřivené. V roce 2013 vědci našli nejnovějšího člena lidské větve evolučního stromu

Chodili vzpřímeně, měli malé mozky, jejich prsty byly dlouhé a…

Novodobý nález pozůstatků další větve vývojové linie člověka poněkud zamíchal kartami s představou o tom, jak se naši předkové mohli vyvíjet. Co dnes víme o tajemném Homo naledi?

Nejstarší známá Moravanka byla nejprve považována za muže. 31 000 let po smrti jí můžete pohlédnout do tváře

Nejstarší známá Moravanka byla nejprve považována za muže. 31 000 let…

V roce 1881 archeologové odkryli lebku člověka pohřbeného v Mladečských jeskyních na území dnešního Olomouckého kraje. V té době vědci datovali lebku do doby před asi 31 000 lety a klasifikovali jedince jako muže. Nová studie ale zjistila, že se mýlili v pohlaví osoby z doby kamenné.

Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po vylodění u Nového světa

Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po…

Vlasy bývaly v mnohých kulturách vnímány jako sídlo magické energie, odkud vycházela víra v uzmuté skalpy i v rozličná tabu během stříhání a ukrývání odstřižených pramenů, aby nemohly být zneužity.

Staří Egypťané možná dokázali ovládat elektřinu. Dochovaly se důkazy o nákresu žárovky

Staří Egypťané možná dokázali ovládat elektřinu. Dochovaly se důkazy…

Hathořin chrám v Dendeře ve svém nitru ukrývá kryptu, ve které se nachází možný důkaz o tom, že ve starém Egyptě předpověděli vynález žárovky či že toto zařízení možná sami používali.

Krym si vždy přivlastňovaly jiné národy. Představou „německého Krymu“ se opájeli především němečtí nacisté

Krym si vždy přivlastňovaly jiné národy. Představou „německého Krymu“…

Krym, kdysi zvaný Taurida, je křižovatkou mytologie a historie. Jeho příběhy odhalují rozmanitost kultur a epoch, reality a fantazie. Unikátní poloostrov, o který se vedou boje, je domovem nejen klasických mýtů, ale i zakladatelských příběhů Polska, Maďarska, Německa a Ruska. Toto mystické místo buď přitahuje, nebo odpuzuje a fantazie zde často plní mezeru tam, kde chybí fakta.

Americké hlavní město želé sídlí v centru zbožných Mormonů. Snědí ho neskutečné množství

Americké hlavní město želé sídlí v centru zbožných Mormonů. Snědí ho…

Mormonskému koridoru v Severní Americe se přezdívá „želatinový pás" kvůli oblibě želé v tomto regionu. Jedním z oficiálních odznaků zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002 byl zelený želatinový bonbon ve tvaru státu Utah, jehož je pořádající město zároveň tím hlavním, nebo miska plná zelených želatinových kostek.

Doporučené články

Ulice: Kateřinu Ujfaluši sevřela nervozita z romantické scény. Takhle se natáčela

Ulice: Kateřinu Ujfaluši sevřela nervozita z romantické scény. Takhle se natáčela

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Reklama