Čemu se říká osmý div světa, když se celé dějiny točily kolem posvátných sedmiček
Foto: antonaleksenko82.gmail.com / Depositphotos
4 min
Starověk byl doslova blázen do sedmiček, a to až dost. Číslo jedna, tři, sedm, jedenáct, třináct atd. jsou takzvaná prvočísla. Nejstarší kulturní národy jim připisovaly zvláštní smysl a mimořádné oblibě se těšila trojka a místy až magická sedmička.
Reklama
Snad proto má týden sedm dnů, je sedm mudrců, sedm hlavních hříchů, sedm bylo pahorků římských sedm, střídá se sedm let tučných a sedm hubených, proti sedmibranným Thébám táhlo sedm hrdinů. Dokonce i Kleopater (alespoň těch významných a zajímavých) známe od 4. do 1. století před Kristem také sedm…
Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Ostatně i v našich pohádkách je sedm bratří, sedm havranů, saň má sedm hlav a boty jsou sedmimílové, na louce kvetou sedmikrásky, lezou slunečka sedmitečná a v hospodě bájí sedmilháři, uvádí ve své knize Co to je, když se řekne... autorka Olga Spálová.
Ve starém Řecku se mnoho psalo a mluvilo o sedmi divech světa. Dnešní optikou bychom mohli tento seznam nejvýznamnějších starověkých staveb nazvat jakousi starověkou Guinnesovou knihou rekordů, kterou sestavil ve 3. století před Kristem alexandrijský matematik a mechanik Filon z Byzance. A dal jim toto pořadí: egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidiova socha boha Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, kolos rhodský a maják na ostrově Faru.
Poutavě o všech těchto starověkých divech světa v oblasti Středozemního moře a na Středním východě napsal Vojtech Zamarovský knihu Za sedmi divy světa. Dnes je to již klasické dílo (první vydání vyšlo v roce 1960) známého popularizátora starověkých dějin a plodného spisovatele, jednoho ze zakladatelů žánru literatury faktu v tehdejším socialistickém Československu.
„Ve starověku vzniklo mnoho seznamů sedmi divů tehdejšího světa (sestavili je kromě již zmíněného Filóna Byzantského např. Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a spousta dalších). Tyto seznamy se od sebe někdy i značně liší, často obsahovaly např. Babylónskou věž (zikkurat s chrámem boha Marduka), ,kyklopské hradby´ v Tíryntu nebo v Mykénách, římský Kapitol, athénskou Akropolis. Dnes existují seznamy například sedmi přírodních divů, anebo sedmi industriálních divů světa,“ uvádějí autoři pojednání Osmý div světa na webu Dvojka Českého rozhlasu.
Hellam: I přes zakázaný vstup do bývalého blázince zvědavci překonávají sedm bran a ocitají se u té…
Proč osmý?
Za první div světa označil Filon egyptské pyramidy, což je mimochodem jediný z oněch divů, který vydržel stát až do našich dnů. Žádný další už není k vidění. Pouze tyto majestátné obří stavby na okraji egyptské Káhiry se dožily naší doby. I jejich sláva však patří minulosti. Nevíme, který stavební skvost by dnes mohl být svorně prohlášen za osmý div světa. Obrazně je tento titul přičítán každému velkolepému dílu.
Divů světa na Filonově seznamu bylo celkem sedm a s tím souvisí dosud velmi často používané sousloví „osmý div světa“, na což poukazuje Michal Novotný, autor článku Osmý div světa na webu Českého rozhlasu. „Když nějakou obvykle stavbu chceme opravdu pochválit, prohlásíme o ní, že je to osmý div světa, jinak řečeno, že ta stavba se svým rozsahem či významem může rovnat původním sedmi divům světa.“
Osmý div může také dýchat
Podle Milana Slezáka, zahraničněpolitického analytika Českého rozhlasu může být za osmý div světa považována „stavba, úkaz, člověk, který vzbuzuje stejný obdiv jako divy starověku. Ve středověku pasovali na osmý div světa (tzv. stupor mundi) císaře Fridricha II. Zpola Norman, způli Němec, zjevný ateista, který měl ke křesťanství stejně blízko i daleko jako k islámu, byl tyran a neznaboh, ale zároveň tolerantní vládce, básník a vzdělanec. V mládí byl plavovlasý a krásný, k stáru rudý, olysalý a krátkozraký“.
