Ceny základních potravin zažívají strmý nárůst, nejvíce se projevuje u mléčných výrobků, vajec a pečiva
Foto: Shutterstock
3 min
Ceny základních potravin rostou a podle odborníků se tento trend nezastaví. Aby obchodní řetězce zvýšily své zisky, vymýšlejí strategie jako nenápadné zdražování, zmenšování balení nebo složitější slevové podmínky.
Reklama
Růst cen základních potravin
Ceny základních potravin zažívají strmý nárůst, který se nejvíce projevuje u mléčných výrobků, vajec a pečiva. Například cena jednoho litru polotučného mléka se aktuálně pohybuje okolo 25 korun, což ve srovnání s rokem 2022 činí nárůst 30 %. Máslo stálo v minulých letech kolem 45 korun, nyní se prodává za více než 60 korun. Sýry a tvarohy zdražily zhruba o 20 %.
Za poslední dva roky se největšího zdražení dočkaly vejce. V roce 2021 činila cena 10 vajec velikosti M z průměrných 25 korun na více než 50 korun. Někdy se cena jednoho vejce blíží 10 korunám! Na vině jsou vyšší náklady na krmiva a energie i různá veterinární opatření, zejména proti ptačí chřipce.
Bochník chleba se dnes prodává za absurdních 45 korun. Ceny rohlíků zdražily o téměř 100 %. Těstoviny, mouka a rýže zdražily zhruba o čtvrtinu. Meziroční inflace potravin dosahuje 9 %. Podle údajů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je důvodem zdražení nárůst nákladů dodavatelů.
Supermarkety a klamavé taktiky
Vedle zdražování potravin vstupují do hry supermarkety a jejich snaha vytáhnout ze zákazníků co nejvíce peněz. V mnohým případech tím však porušují zákon. Nezákonné praktiky jsou například falešné slevy, kdy obchod krátce před uvedením slevy nafoukne původní cenu. Jelikož takových praktik přibývá, provádí Česká obchodní inspekce (ČOI) pravidelné kontroly. V minulém roce odhalila desítky porušení pravidel.
Pokuty mířily na adresu velkých obchodních řetězců jako Penny, Lidl, Billa, Albert nebo Tesco. Ti často lžou o procentní slevě, neuvádí údaje o předchozí slevě apod. Všimli si toho i mnozí zákazníci - objevují se situace kdy „akční cena“je totožná s běžnou cenou nebo sleva působí atraktivně (např. -25 %), ale je počítaná z uměle zvýšené původní ceny.
Reakce supermarketů na inflaci
Vzhledem k inflaci a celkovém ekonomickému tlaku supermarkety pravděpodobně přistoupí ke krokům, které bohužel pocítí spotřebitel. Například omezí výhodné akce, ze kterých se postupně stanou tzv. trvale nízké ceny. Zákazník ale bez srovnání s předchozí cenou nebude vědět, zda ušetří. Ve skutečnosti se může jednat o skryté zdražení. Místo uváděné procentuální slevy tak obchod bez kontextu uvede jen „výhodná nabídka“. Tím se rovněž vyhne komplikacím s pravdivostí slevy.
Dalším krokem je například zmenšování balení při stejné ceně (tzv. smrskflace), změna podmínek věrnostních programů, které mohou být podmíněné vyšším nákupem, nebo více segmentovaná nabídka, kdy základní výrobky zůstanou cenově dostupné, ale kvalitnější produkty zdraží výrazněji.
