Balkoňáci, Švédi či helevolekoukej: Pražané mají od zbytku republiky nemilá pojmenování
Foto: Ralf Roletschek / GFDL 1.2 / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Nepražané nazývají Pražany různými jmény, slovy či slovními spojeními. Pražan je obyvatelské jméno, které má dále podobu Pražák, přechýlené tvary pak Pražanka, Pražačka, plurál Pražané, Pražani, Pražáci.
Reklama
Na webu Naše řeč Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR spisovatelka, redaktorka a bývalá novinářka Lucie Hašová, autorka článku Jak se (také) pojmenovávají Pražané, ukazuje na pár odpovědích z internetového dotazování, jak pojmenovávají obyvatele hlavního města Nepražané, tedy lidé odtud nepocházející ani tam nežijící.
Naskytla se jí tehdy (článek je z roku 2002) poněkud kuriózní skupina respondentů, kteří odpovídali na otázku, jaká pojmenování Pražanů znají. Respondenti mohli doplnit také informaci, jaké ke jmennému označení dodávají charakteristiky. Otázka byla položena anonymním diskutujícím jedné z mnoha internetových konferencí, kdy se nevědělo nic o jejích počtu, pohlaví, věku, vzdělání ani bydlišti.
Pražan i pražan
Jak Lucie Hašová uvádí, ve Slovníku spisovného jazyka českého najdeme kromě řady Pražan, Pražanka, Pražák, Pražačka ještě substantiva pražan – s malým počátečním písmenem. V tomto smyslu je to označení pro příslušníka umírněnějšího husitského směru představovaného především pražskými měšťany.
Pražané platili za zdravotní ošetření méně než mimopražští. Bylo nutné eliminovat příliv pacientů z…
Pražátko, práže či pražanství
Od toho je dále odvozené pražanství (1. též pražáctví, souhrn vlastností vyznačujících Pražany, 2. husitský směr), Pražátko (1. expresivně Pražan, 2. pražské dítě, které se poprvé dostane ven z města), pražátko či práže (zast. nemanželské dítě z pražské porodnice nebo dítě z pražského nalezince dané za plat na vychování na venkov) a dále adjektiva pražanský a pražácký (vlastní Pražanům, Pražákům).
Pepíci
Respondenti diskuze opakovaně nazývali Pražany rozšířeným slovem pepíci (pražského pepíka zmiňuje i Slovník spisovného jazyka českého, uvádí Hašová). V jednom z příspěvků se objevila podrobně vylíčená příhoda:
„V autobuse v Opavě byl přistižen černý pasažér: Opaváci nemají rádi podvodníky s českým přízvukem a ten občan si vyslechl hodně narážek na to, jak severní Morava dře na Prahu. A toho černého pasažéra titulovali Pepíku,“ citovala Hašová tzv. jazykové okénko do reality.
Lufťáci
Mezi dalšími pojmenováními se objevovalo označení lufťáci, které je „nejspíše označením metonymickým, tedy pouze pro tu část Pražanů (nebo možná větších měst všeobecně), kteří odjíždějí o víkendu na chaty či chalupy“.
Helevolekoukej
Charakteristikou obyvatel Prahy, kterou účastníci internetové diskuse zmínili několikrát, je tzv. „pražský přízvuk“. Setkáváme se s názorem, že … „český zpěvavý přízvuk je na Moravě všeobecně neoblíben". Stejná charakteristika je snad obsažena i v mnohem nevybíravěji formulovaném tvrzení, že „Pražák se pozná podle toho, že mluví jako blbec“. Odkaz k řečové charakteristice obyvatel Prahy byl podle Hašové obsažen i v dosti vulgárním pojmenování Pražanů helevolekoukej.
Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a v Praze bylo lacino aneb První…
Švédi
Narážka na chladný temperament Čechů se prý odráží v dalším označením Pražanů – Švédi. Toto označení však zřejmě nebude omezeno pouze na obyvatele hlavního města, údajně se jedná o slovenské pojmenování pro Čechy jako celek.
Balkoňáci
Toto zřejmě nepříliš známé označení pochází z vojenského prostředí, kde nepražští vojíni takto označovali své pražské kolegy. Mělo by se jednat o pojmenování motivované bydlením na pražských sídlištích.
Cajzli
Respondenti se též zmínili, že ve slovníku brněnského hantecu se pro obyvatele hlavního města vyskytuje výraz cajzl.
Dalšími označeními častovali Nepražané z internetové diskuse obyvatele Prahy:
- fajn typci,
- frajírci,
- vyžírkové,
- velkoměstský burani.
Rodilí a náplavy
Podle Hašové začali v jistém momentě účastníci diskuse rozlišovat mezi obyvateli hlavního města, kteří zde žijí delší dobu, a mezi těmi, kteří se do Prahy přistěhovali. První skupinu respondenti označili jako prastarý kulturní národ obývající pražskou kotlinu nebo nativní Pražáci, druhou pak naplaveniny (náplavy), případně naplaveniny kdovíodkud, uzavřela Hášová.
