Dvě třetiny zásob pitné vody je ukryto na největší poušti světa
Foto: Freepik AI / Freepik.com
4 min
Na naší planetě existuje jedno místo, které byste rozhodně zařadili mezi pouště jen stěží. Bez písku, bez horka – a přesto ukrývá bohatství, jež může ovlivnit budoucnost lidstva. Jak je možné, že v této zdánlivé pustině spočívají téměř dvě třetiny zásob sladké vody světa?
Reklama
Pouště si většina lidí představí jako rozžhavené písečné duny a nekonečné písečné pláně. Ve skutečnosti je ale „poušť“ jednoduše oblast s velmi nízkými srážkami - a podle této definice patří mezi nejrozsáhlejší a nejdrsnější pouště na Zemi polární regiony.
Antarktida o rozloze téměř 14 milionů km², pokrytá ledem a sněhem, je proto považována za největší poušť světa: jde o oblast s extrémně malým množstvím srážek, tedy ročně méně než 250 mm (minimálně ve vnitrozemí, o něco více kolem pobřeží), velmi nízkou vzdušnou vlhkostí a drsnými podmínkami pro život.
Pouště lze definovat jako oblasti, kde se vegetace vyskytuje jen zřídka nebo nepravidelně.
Uvnitř kontinentu, na velkých vnitrozemských pláních Antarktidy, téměř nic neroste. Důvody jsou dva: chybí zde dostatečné množství půdy, do které by se rostliny mohly zakotvit, a vzduch je tak suchý a studený, že i tam, kde je povrchní štěrbina, rostliny sotva přežijí, popisuje John Baxter v knize Přírodní divy světa.
Přestože se to zdá paradoxní, v masivním ledovém příkrovu Antarktidy je uloženo obrovské množství sladké vody - odhady udávají, že v ledových zásobách Antarktidy leží zhruba 60 až 70 % celkové sladké vody na naší planetě, přesněji zásob sladké vody v ledu a sněhu (tzv. kryosféra).
Češi míří k Antarktidě! Připomeňte si s námi epický příběh Ernesta Shackletona, po jehož stopách se…
Obrovský ledový „koberec“
Rozsáhlá vrstva ledu, která trvale pokrývá velká území souše se odborně nazývá ledový příkrov (anglicky ice sheet). Nachází se tam, kde se sníh ukládá a hromadí po tisíce až miliony let, postupně se stlačuje pod svou vlastní vahou a mění se na ledovec. Když má tento led rozlohu větší než 50 000 km², označuje se právě jako ledový příkrov.
Celková voda na Zemi – včetně moří a oceánů: zhruba 97 % vody na Zemi je slaná, zbylé 3 % je sladká voda. Sladká voda – z této malé části je většina (cca 60–70 %) uložena v ledových příkrovech, především Antarktida a Grónsko.
Důležitá ledová poušť
Pokud by roztál všechen antarktický led, hladina moří by podle výpočtů stoupla přibližně o 58 metrů. Z toho je vidět, jak zásadní roli hraje tato „ledová poušť“ v otázce globálního klimatu i pobřežního společenstva, uvádí National Snow and Ice Data Center.
Ačkoli je vnitrozemí nejjižnějšího kontinentu z větší části bez života, jeho příbřežní oblasti i přilehlé ostrovy během krátkého léta ožívají. Tam lze nalézt mechorosty, lišejníky, tundrové řasy i řadu bezobratlých živočichů.
Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu…
Moře kolem kontinentu hostí velké populace ptáků (např. tučňáků), tuleňů a kytovců. Tato společenstva jsou sice koncentrovaná do relativně úzkých pásů „života“, ale hrají klíčovou roli v antarktickém ekosystému a i globálně – například prostřednictvím potravních sítí založených na krillu a jiných drobných organismech.
Krill (kril) je drobný mořský korýš podobný krevetě, tvořící klíčový základ potravního řetězce v chladných oceánech, zejména kolem Antarktidy.
Nedostupné rezervy sladké vody
Led v Antarktidě představuje „uzamčenou“ sladkou vodu, proto její obrovské rezervy nejsou prakticky dostupné. Je uložena ve formě pevného, několik kilometrů silného ledového příkrovu na odlehlém a extrémně chladném kontinentu. Roztátí takového množství ledu by bylo energeticky náročné a logisticky téměř nemožné, navíc Antarktida je chráněna mezinárodními dohodami, které brání masivnímu zásahu do ekosystému.
