EU zvažuje, že na novou bankovku vyobrazí rodačku z Prahy. Bertha von Suttner získala Nobelovu cenu míru
Foto: pexels
4 min
Evropská unie zvažuje, že na nové bankovce v hodnotě dvou set eur vyobrazí tvář ženy z Prahy. Bertha von Suttner získala jako první žena Nobelovu cenu za mír, přitom její cesta k uznání byla plná překážek a bolestných ztrát.
Reklama
Aristokratka bez otce a láska zakázaná společností
V červnu 1843 se v pražské ulici V Jámě narodila holčička, která nikdy nepoznala svého otce. Polní podmaršál František Josef Kinský zemřel ještě předtím, než se jeho dcera Bertha poprvé nadechla. Matka, dcera hejtmana jízdy, sice pocházela z vojenského prostředí, ale šlechtický titul jí chyběl, což vyvolávalo napětí s rodinou Kinských.
Matka s dcerou se proto přestěhovaly do Brna, kde našly útočiště u hraběte Fürstenberga, otcova přítele. Ten financoval Berthino soukromé vzdělání a dívka se postupně naučila plynně anglicky, francouzsky, italsky i německy. Přestože rodina neoplývala majetkem, otevřel se jí svět kultury a vzdělanosti.
Později odešla do Vídně, kde začala pracovat jako vychovatelka. Tam potkala Arthura Gundaccara von Suttnera – muže o sedm let mladšího, do něhož se bezhlavě zamilovala. Tehdejší společnost ale takový vztah považovala za skandální. Věkový rozdíl byl nepřekonatelnou překážkou, a Bertha proto musela Vídeň opustit.
Setkání s géniem, které změnilo dějiny
Útočiště našla v Paříži, kde nastoupila jako sekretářka u slavného vynálezce Alfreda Nobela. Jejich vzájemné okouzlení bylo tak silné, že Nobel o ní dokonce uvažoval jako o budoucí manželce. Dopisovali si až do jeho smrti a právě Bertha mu navrhla myšlenku, která přežila věky – aby část svého obrovského jmění věnoval na cenu za mír.
Z Paříže se ale Bertha vrátila zpět do Vídně. Tentokrát ne kvůli společenským konvencím, nýbrž proto, že si Arthura vzala tajně navzdory zákazu jeho rodiny. Společně pak odcestovali na Kavkaz, kde je čekalo setkání s realitou, jež Berthu navždy poznamenala.
Lazarety plné bolesti a román, který otřásl světem
Během rusko-turecké války na Kavkaze pracovala jako novinářka. V lazaretech viděla zmrzačené vojáky a slyšela jejich křik. Zkušenost z fronty ji zasáhla natolik, že se rozhodla věnovat celý svůj život boji proti válčení.
Hrůzy, které poznala na vlastní oči, se promítly do jejího nejslavnějšího románu Odzbrojte!, vydaného v roce 1889. Kniha se stala výrazným protiválečným dílem a z Berthy udělala jednu z nejvýraznějších osobností evropského mírového hnutí.
Bertha se následně pustila do veřejného boje proti zbrojení a válkám. Zakládala mírové organizace, účastnila se mezinárodních kongresů a prosazovala myšlenku, že evropské státy by měly spolupracovat místo toho, aby proti sobě zbrojily. Opakovaně varovala, že pokračující militarizace může Evropu přivést k obrovské katastrofě.
Její úsilí vyvrcholilo v roce 1905, kdy získala jako první žena v historii Nobelovu cenu za mír. Výbor ocenil její odvahu postavit se hrůzám války.
Ironií osudu Bertha zemřela 21. června 1914, jen několik týdnů před vypuknutím první světové války – konfliktu, před jehož nebezpečím celý život varovala. Její myšlenka sjednocené a mírové Evropy však nezanikla a po desetiletích se stala jedním z ideálů, na nichž začala vznikat dnešní evropská spolupráce.
Podobizna Berthy von Suttner se probojovala do finálního výběru návrhů pro nové eurobankovky. Evropská centrální banka chystá první výraznou proměnu jejich vzhledu od zavedení eura v roce 2002 a do rozhodování chce zapojit také veřejnost. Lidé mohou o jednotlivých návrzích hlasovat.
