Mezi strach nahánějícími bojovníky byly také ženy. Zde jsou ty nejobávanější z nich
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Válka byla v historii lidstva tradičně vnímána jako oblast, v níž dominují muži, a role žen v době války zůstávala většinou nepovšimnuta. Přesto však existovalo několik elitních bojovnic, které se v mnohém dokázaly rovnat mužským protějškům.
Reklama
Markéta z Anjou
V počátečních fázích války růží byly hlavní vojenské úspěchy na straně Lancasterů, kteří se snažili uhájit svůj vliv na krále proti svým rivalům Yorkům. Na těchto úspěších se nemalou měrou podílela krutost anglické královny Markéty z Anjou.
Markéta se narodila ve Francii a za anglického krále Jindřicha VI. se provdala v roce 1445 v pouhých 15 letech. Král měl sklony k záchvatům bezvědomí, což byla slabost, která nakonec vyústila právě ve spor Yorků a Lancasterů. Markéta se chopila zbraní jako vůdkyně Lancasterů a snažila se ochránit svůj vliv na krále a nástupnictví svého syna. Zpočátku byla štěstěna nakloněna právě Yorkům, s postupem času – a díky přičinění Markéty z Anjou – však utrpěli v některých bitvách citelné ztráty.
Ačkoli byla později poražena, Markéta z Anjou je postavou bojující proti všem překážkám. Činila tak jak z pozice ženy v prostředí středověkého válečnictví, kde dominovali muži, tak jako bojovnice sama o sobě.
Tamara Gruzínská
Další středověkou královnou, která prokázala velkou sílu navzdory všem překážkám, byla Tamara Gruzínská. Vládla v letech 1184 až 1213 a je považována za jednu z největších národních postav gruzínských dějin.
Pozice ženy na trůně Gruzie byla tak neobvyklá, že byla Tamara korunována a titulována jako král. Během své vlády vedla válku muslimům na území Ázerbájdžánu a Arménie, čímž přitáhla pozornost sultána Sulejmana II. z Rúmu.
Navzdory přesile rúmského sultanátu dokázali Tamařini generálové navzdory přesile vybojovat ohromující vítězství. Panovnice tak působila jako pevná postava gruzínské a křesťanské síly, která inspirovala své muže. Její vojenské úspěchy umožnily Gruzii existovat jako nezávislé království, které padlo do rukou Mongolů až ve 13. století. I po své smrti však Tamara žila jako symbol gruzínského nacionalismu, postava velkého křesťanského významu a jedna z největších ženských panovnic všech dob.
Tomoe Gozen
Jednou z nejslavnějších bojovnic Japonska 12. století byla onna-muša („bojovnice“) jménem Tomoe Gozen. Její život je z velké části zastíněn legendami, které o ní byly napsány. Víme jen, že byla bojovnicí ve službách Jošinaka Minamota. Jednou dokázala se svými 300 samuraji porazit sílu 2 000 nepřátelských bojovníků. Bojovala také ve zkázonosné bitvě u Awazu.
Přestože síly jejího pána byly u Awazu rozdrceny, Tomoe bojovala dál a předpokládá se, že v bitvě sťala hlavy dvěma nepřátelským šlechticům. Tomoe Gozen je jednou z nejslavnějších bojovnic v japonské historii, která inspirovala další generace samurajů a stala se významnou postavou asijské vojenské kultury.
Lidija Vladimirovna Litvjaková
Hrdinky z řad žen najdeme i v moderních dějinách. Během druhé světové války excelovala například Lidija Litvjaková, která byla stíhací pilotkou Sovětského svazu. Uprostřed zoufalého boje své země o přežití proti nacistům představovala Litvjaková záblesk naděje z oblohy.
Svůj první sestřel zaznamenala 13. září 1942 a stala se první pilotkou, která za druhé světové války zničila nepřátelské letadlo. V letech 1942 až 1943 Litvjaková sama sestřelila pět až dvanáct nepřátelských letadel a na dalších dvou až čtyřech sestřelech se podílela.
Litvaková se stala první ženou s titulem leteckého esa. S pomocí odvážných a talentovaných pilotů, jako byla ona, dokázal Sovětský svaz zatlačit Němce zpět a vyhrát válku. V srpnu 1943 však byla Litvjaková sestřelena německou stíhačkou. Dodnes není známo, zda byla zajata, nebo zahynula v boji.
