Mars má jen 37% gravitaci, na kterou jsme zvyklí. Znamená to, že byste dokázali vyskočit 3x výše, než na Zemi?

Síla, která nás stvořila

My na Zemi jsme se vyvinuli tak, abychom se dokonale přizpůsobili naší gravitaci – tedy síle, která táhne vše směrem do středu planety bez ohledu na velikost, tvar či hmotnost předmětu. Nic jí neunikne. Na Marsu je však tato síla mnohem menší, a tedy pokud bychom se na ní ocitli, naše svaly zvyklé na překonávání většího odporu by zde byly nebývale silné. Čím to ale je, že je na Marsu menší gravitace?

Gravitační síla Marsu

Pokud si vzpomínáte na hodiny fyziky ve škole, můžete si vybavit, že velikost gravitace na určité planetě závisí na její celkové hmotnosti a velikosti, respektive poloměru. Hmotnost Marsu je přitom asi desetina váhy Země a poloměr má přibližně poloviční.

Znamená to, že Mars je ve skutečnosti mnohem menší než naše planeta. Obrazně to lze znázornit třeba tak, že si představíte dutou planetu Zemi. Do ní byste mohli naskládat až šest Marsů. 

Dáme-li tyto hodnoty Marsu dohromady, vyjde nám, že gravitační síla působící na povrchu Marsu je 3,721 m/s². To je pouhých 37 % gravitace, na kterou jsme zvyklí ze Země.

Jak by reagovalo lidské tělo?

Pokud bychom Mars někdy skutečně chtěli kolonizovat, vytvořili bychom obrovskou výzvu nejen pro inženýry, ale také – možná ještě větší – pro lékaře. Lidské tělo by si totiž s touto změnou muselo radikálně poradit, přičemž něčemu by se bez pomoci přizpůsobit ani vůbec nedokázalo.

Stále ještě ani nevíme, co vše bychom museli udělat, abychom dokázali s nižší gravitací žít dlouhodobě. Narozdíl od technické stránky kolonizace je toto věc, kterou nedokážeme pořádně nasimulovat, a tak první výpravy budou opravdu pouze pro ty nejodvážnější.

Neuvěřitelná síla obyvatelů Marsu

První, co nás jistě napadne, je, jak na tom bude naše svalová hmota. Protože je na Marsu třetinová gravitace, vše by na něm také vážilo o třetinu méně. Například stokilový člověk by vážil pouhých 37 kilogramů. A pokud bychom měli druhého člověka, který na Zemi 37 kilogramů unese, na Marsu by klidně mohl tohoto stokilového uzvednout.

Ze začátku by to bylo skvělé – dokázali bychom doskočit třikrát dále, zvednout třikrát více nebo vydrželi běhat třikrát déle. Třeba takový Mike Powell, rekordman ve skoku do dálky, na Zemi doskočil 8,95 metrů.

Na Marsu by teoreticky mohl doskočit 27 metrů, což je přibližně šest aut postavených za sebe. Hafþór Björnsson zase na Zemi dokáže mrtvým tahem zvednout 501 kg a na Marsu by tedy zvednul 1,5 tuny. Tolik váží například Škoda Kodiak. Zápasy v MMA by na Marsu mohly připomínat kdejakou marvelovku.

Svaly jako první oběť

Postupem času by se ale svaly začaly přizpůsobovat této gravitaci, protože by se snížilo jejich každodenní zatěžování. Díky astronautům na oběžné dráze víme, že ani posilování by příliš nepomohlo, a atrofie svalstva je tedy nevyhnutelná. S tím souvisí i oslabování kostí, které se udržují jen tak pevné, jak je potřeba. Lidé, kteří by dlouhodobě žili na Marsu, by tak následně měli velké potíže s vracením se na planetu Zemi.

Stejně jako svaly by se nižší gravitaci musely přizpůsobit cévy a srdce, které jsou zvyklé na vyrovnávání množství krve dole v nohou a nahoře v mozku. Protože by gravitace netlačila krev tolik dolů, měli bychom mnohem více krve v mozku. Také by se nejspíše změnil i tvar červené krvinky, která by se tak nemusela dostat do těch nejdrobnějších kapilár a dostatečně okysličovat všechny části těla.

Přepočítejte si i vaši váhu

Všechny dohady jsou zatím pouze teoretické, nicméně na nich již pracují ty největší kapacity mezi lidmi. My si zatím můžeme pro zábavu porovnávat, kolik by co na Marsu vážilo a co bychom tam byli schopni unést. Jednoduchou kalkulačku na přepočet najdete třeba zde. Je sice anglická, ale pro tento účel angličtinu potřebovat nebudete.