Kdo najde doma tuhle dětskou knížku, dostane od sběratelů 50 000 minimálně

Dnešní doba sice přeje digitálním technologiím, ale ve světě sběratelů a milovníků starých tisků se dějí věci, ze kterých jde hlava kolem. Existují totiž knihy, které jsou víc než jen papír a příběhy. Jsou to investiční kousky. A jednou z absolutně nejhledanějších relikvií české dětské literatury je právě Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Pokud doma najdete ten správný exemplář, můžete si gratulovat – držíte v ruce minimálně 50 000 korun, a pokud je v dobrém stavu, může se částka vyšplhat ještě mnohem výš.

Proč je Josef Čapek takový magnet pro sběratele?

Abychom pochopili tu astronomickou cenu, musíme se na chvíli podívat na to, kdo to vlastně Josef Čapek byl. Často bývá trochu nespravedlivě ve stínu svého bratra Karla, ale ve světě výtvarného umění je to naprostý gigant. Byl to malíř, grafik, kritik a spisovatel, jehož rukopis je naprosto nezaměnitelný. Jeho pejsek a kočička nejsou jen postavičky z pohádky; je to projev české moderny a avantgardy v té nejčistší a nejlaskavější podobě.

Nejcennějším úlovkem pro každého sběratele je první vydání z roku 1929. V té době knihu vydalo prestižní nakladatelství Aventinum, které vedl legendární Otakar Štorch-Marien. Aventinum nebylo jen tak nějaké nakladatelství. Byla to značka kvality, která se obklopovala tehdejší elitou. Když se spojí geniální autor s vizionářským nakladatelem, vznikne něco, co přečká staletí. A přesně to se v roce 1929 stalo.

Jak poznat, že máte doma „ten správný“ kousek?

Než začnete plánovat dovolenou v Karibiku, musíte si knihu pořádně prohlédnout. „Pejsek a kočička“ vyšli za posledních sto let v desítkách, možná stovkách vydání. Většina z nich má hodnotu pár desetikorun v antikvariátu. To, co hledáte, je první vydání z roku 1929.

Zde je krátký tahák, podle čeho poznat poklad:

• Nakladatel: Na titulní straně nebo v tiráži musí být uvedeno Aventinum.
• Rok vydání: Musí tam svítit rok 1929.
• Vzhled: První vydání mělo měkkou vazbu (brož) a velmi specifickou typografii. Pokud má kniha původní obálku, která není potrhaná, cena letí raketově vzhůru.

Sběratelé jsou totiž velmi hákliví na stav. Pokud je knížka „uřvaná“ od dětí, má počmárané stránky pastelkami nebo jí chybí hřbet, její cena klesá. Ale pozor – i u salátového vydání z roku 1929 se stále pohybujeme v řádech desítek tisíc. Původní obálka s Čapkovou kresbou je totiž to, co dělá knihu uměleckým dílem.

Trh s dětskými knihami

Možná si říkáte, proč by někdo dával padesát tisíc za knížku, kterou si může koupit v každém knihkupectví za dvě stovky v novém, lesklém vydání. Odpověď je jednoduchá: emoce a vzácnost. Sběratelé nekupují text, ten znají nazpaměť. Kupují si artefakt doby.

První vydání z roku 1929 se dochovalo v relativně malém počtu kusů. Dětské knihy mají totiž jednu nevýhodu – děti je milují. A když děti milují knihu, tak ji čtou pořád dokola, berou si ji do postele, jedí u ní, občas ji roztrhnou. Najít dětskou knihu z konce 20. let v perfektním sběratelském stavu je skoro zázrak. A za zázraky se platí.

Navíc Josef Čapek je v posledních letech na trhu s uměním extrémně žádaný. Jeho obrazy se prodávají za miliony korun. Pro mnoho lidí je vlastnictví prvního vydání Aventina způsobem, jak mít doma kousek Čapkova génia, aniž by museli zastavit dům a koupit si jeho olejomalbu.

Co dělat, pokud knihu najdete?

Pokud jste po prostudování tiráže zjistili, že máte doma rok 1929, zachovejte klid. Hlavně knihu nezkoušejte sami „opravovat“ izolepou nebo lepidlem. To je nejrychlejší cesta, jak srazit hodnotu na polovinu. Sběratelé a restaurátoři mají raději původní poškození než neodborný zásah.

Vaše kroky by měly vést do renomovaného antikvariátu nebo ještě lépe do aukční síně, která se specializuje na bibliofilii a vzácné tisky. Tam vám knihu ocení a poradí, zda ji prodat přímo, nebo zkusit štěstí v aukci. U takto ikonických kousků se totiž často stává, že se dva movití zájemci v aukčním boji „zaseknou“ a finální cena pak může výrazně překročit i odhadovaných 50 000 korun.

Nepodceňujte starý papír

Příběh o pejskovi a kočičce nás učil, že pejsek s kočičkou k sobě patří a že dort se nemá míchat ze všeho, co najdeme. V dospělosti nás tato kniha učí ještě něco jiného – že tradice a poctivé umění mají trvalou hodnotu.