- Posvátné místo zkropili krví místních obyvatel
- Chrámy vystřídaly kostely, jeden z nich stojí na obří pyramidě
- Pyramida byla zasvěcená bohu slunce
- Podle mýtu postavil pyramidu obr, skutečné stavitele neznáme
- Archeologové odhalili 8 km chodeb, našli zde také dětské lebky
- Pyramida je postavena z bahna, přesto stojí dodnes
Hora v Mexiku skrývá nejméně šest pyramid, jedna z nich je největší pyramidou na světě
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Ještě do 8. století našeho letopočtu stála ve městě Cholula obří pyramida, kterou spravovaly zástupy kněží. Kněží poté chrám záhadně opustili. Když v 16. století přišli Španělé, obrovské pyramidy, kterou měli přímo před nosem, si ani nevšimli.
Reklama
Obsah článku
Posvátné místo zkropili krví místních obyvatel
V roce 1519 dorazila k branám velkého města Cholula (dnešní Mexiko) španělská armáda vedená Hernánem Cortésem. Vojáci, zasaženi exotickými chorobami a hladem, přímo prahli po krvavém střetu. Cholula byla posvátným místem plná stovek chrámů a kněží, vojáků zde bylo málo. „Když armáda zaútočila na jeho ulice, náboženské poklady byly vydrancovány a vzácné pyramidy pohasly v kouři. Během tří hodin zavraždili 3000 lidí. 12. října 1519 došlo ke krvavé lázni bezprecedentního rozsahu a zanechalo za sebou 10 % mrtvých obyvatel města,“ uvádí deník BBC Future.
Chrámy vystřídaly kostely, jeden z nich stojí na obří pyramidě
Španělé se v dobytém městě usadili, vybudovali zde mnoho budov včetně desítek kostelů. Nejmonumentálnější kostel Panny Marie Léčebné, symbol křesťanského vítězství nad pohanskými domorodci, postavili v 16. století na velkém kopci nad městem. Španělé si však nevšimli, že jej staví na obrovské pyramidě, která byla tehdy již tisíc let stará a porostlá vegetací.
Pyramida byla zasvěcená bohu slunce
„Tlachihualtepetl“ neboli Velká pyramida v Cholule je největší archeologické naleziště pyramidových chrámů na americkém kontinentě. Podle Guinessovy knihy rekordů se jedná o největší objevenou pyramidu (podle objemu) a zároveň největší památník na světě. Pro porovnání s Velkou pyramidou v Gíze:
|
Velká pyramida v Cholule |
Velká pyramida v Gíze |
|
|
odhadovaný objem |
4,45 milionu m3 |
2,5 milionu m3 |
|
rozměry základny |
450 x 450 m |
230 x 230 m |
|
výška |
66 m |
147 m |
Cholulská pyramida byla pravděpodobně zasvěcená Quetzalcóatlovi, aztéckému bohu slunce, větru, patronu kněží, obchodníků, řemeslníků a učenců.
Podle mýtu postavil pyramidu obr, skutečné stavitele neznáme
O historii chrámového komplexu toho bohužel víme jen málo. Podle odhadů byly stavební práce započaty ve 3. století př. n. l. Prastarý mýtus vypráví, že chrám postavil obr. Kdo ve skutečnosti zahájil stavbu původní pyramidy zůstává dodnes předmětem sporů. Indiánští obyvatelé Choluly nejspíše nebyli příslušníky jednoho národa, ale jakousi směsicí ovlivněnou častou migrací. Pozoruhodné je, že se nejedná jen o jednu pyramidu, ale nejméně šest struktur různého stáří vystavených na sobě. „Vědomě se snažili zachovat a v některých případech zobrazit předchozí stavební epizody. Je to docela nové a ukazuje to záměrné úsilí o propojení s minulostí,“ řekl pro BBC David Carballo, archeolog z Bostonské univerzity v Massachusetts.
Archeologové odhalili 8 km chodeb, našli zde také dětské lebky
Cholula byla na svém vrcholu velkou metropolí s odhadovanou sto tisícovou populací, což z ní tehdy činilo druhé největší město na území Mexika. Místní pyramidový komplex byl tehdy jedním z nejvýznamnějších náboženských a kulturních center střední Ameriky. V 8. století n. l. drasticky klesl počet populace, nejspíše proto kněží pyramidu opustili a ponechali ji vlivům přírody. V roce 1931 archeologové v pyramidě zahájili průzkumné tunelování, které v roce 1954 dosáhlo celkové délky okolo 8 km. Při raných vykopávkách zde byly nalezeny deformované lebky sťatých dětí a další příšernosti. Jejich původ zatím zůstává záhadou. Výzkumné práce v Cholule pokračují dodnes.
Pyramida je postavena z bahna, přesto stojí dodnes
Pyramida byla postavená z nepálených cihel, které se vyráběly jako směsice bahna, písku nebo slámy a dalších materiálů. Posléze se nechávaly sušit na slunci, čímž z nich vznikly v místním suchém klimatu velmi odolné stavební prvky. Při stavbě byly vnější cihly tvořící obvodové zdi vyhlazeny zeminou, aby vznikla rovná plocha pro dekorativní malby. V době rozkvětu byly stěny chrámu vyzdobené pestrými malbami červeného, žlutého a černého hmyzu.
