Frenier: Město, kterému vizionářka Julia Brownová předpověděla zkázu, již dnes neexistuje
Foto: nat693 / Depositphotos
Skličující zlověstné ticho ponurého močálu na vás dolehne i při prohlídce na loďce s průvodcem. Stojatými černými vodami prý pluje kreolská čarodějnice připravena kdykoliv polapit zvědavé návštěvníky. V místě, které „nechala“ zmizet ze světa.
Mokřady Manchac, které se nacházejí asi půl hodiny severozápadně od amerického města New Orleans, jsou hustě zarostlé bahnem. V létě je voda hráškově zelená, pokrytá drobným listím a hemží se hmyzem, který se skrývá ve stínech prastarých, přízračně šedých cypřišů. Vodáci, kteří vplouvají do bažin, čelí kromě úpalu a dehydratace dvěma hlavním hrozbám: aligátorům, kteří většinou číhají jen tak mimo dohled, a spadaným kmenům, které plavou v bahně.
Stojatými černými vodami bažiny Manchac, kde by se dal těžký vzduch doslova krájet, se na své lodce často pohybovala Julie Brownová (1845-1915). Podle knihy Sarah Bartlettové Průvodce po mystických místech světa proplouvala přílivovými oblastmi, míjela potopené pařezy a cypřišové kmeny porostlé mechem. V ranní mlze kolem ní stoupal zápach bahna a hnijících rostlin a nenadálá šplouchnutí oznamovala přítomnost aligátorů.
Julia Brownová (z angl. hnědá), někdy také nazývaná Julie Whiteová (z angl. bílá) nebo Julia Blacková (z angl. černá), je v místní legendě popisována jako kněžka voodoo, léčitelka, čarodějka, porodní asistentka, která žila na okraji bažin a spolupracovala s obyvateli města Frenier. Byla známá svými kouzly a kletbami a také tím, že na verandě zpívala s kytarou strašidelné písně.
„Jednoho dne umřu a vezmu s sebou celé město.“
Ve Frenieru Brownovou dobře znali: sousedé se jí báli, ale také ji vyhledávali, protože praktikovala voodoo a zásobovala je kouzly, nápoji lásky a magickými talismany. Jednoho rána roku 1915 se procházela po tržišti a prozpěvovala si píseň o své blízké smrti. Ti, kteří jí rozuměli, byli v šoku, protože Brownová měla v plánu vzít celé město na věčnost s sebou.
"Až zemřu...
vezmu s sebou celé město...
až zemřu...
Vezmu s sebou celé město..."
Netrvalo dlouho a předpověď Brownové se vyplnila, když za záhadných okolností zemřela. V den jejího pohřbu 29. září 1915 se městem a bažinou prohnal mohutný hurikán, který vyvolal desetimetrovou přílivovou vlnu. Většina obyvatel města se právě účastnila posledního rozloučení s čarodějnicí a vodní živel je zahubil.
Ze strachu, že by kletba mohla přetrvat, pohřbili přeživší obyvatelé – údajně pouze dva (Ital John Ciro a černoch Milton Brown - bez příbuzenského vztahu k Julii) - Brownovou spolu s ostatními mrtvými v masovém hrobě, který od té doby pohltila rozpínající se bažina. Z Miltonova vyprávění v listu The Times-Picayune mrazí. Viděl lidi pohřbené zaživa, když je pohltily obrovské, hrozivé vlny a smetly je v jejich chatrčích, přičemž bažina Manchac se stala místem jejich posledního odpočinku. Když bylo po všem, nezbylo z města Frenier nic.
Říká se, že Brownová si hledá nové oběti mezi těmi, kdo se odváží vyplout na lodce do bažin zamořených aligátory a hledají její hrob. Že se k ní blížíte, poznáte podle jejího zpěvu. Skličující zlověstné ticho ponurého močálu na vás dolehne i při prohlídce na loďce s průvodcem. Místní tvrdí, že každý, kdo vstoupí do bažin, by se měl mít na pozoru před nadpřirozenou hrozbou - kletbou Julie Brownové, místní královny voodoo.
