Kolik hotovosti by měl mít člověk doma pro případ krizové situace

Kolik hotovosti by měl mít člověk doma pro případ krizové situace

Foto: shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Moderní platby telefonem jsou skvělé, dokud nevypadne proud. Evropská centrální banka teď varuje: bez hotovosti uschované doma riskujete, že si v krizi nekoupíte ani chléb.

Reklama
Obsah článku
  1. Když terminál zčerná, vaše miliony na účtu jsou k ničemu
  2. Španělský blackout ukázal, jak rychle se civilizace zastaví
  3. Kolik si odložit a v jakých bankovkách to má smysl
  4. Digitální pokrok nás učinil zranitelnějšími

Když terminál zčerná, vaše miliony na účtu jsou k ničemu

Představte si, že stojíte v supermarketu s plným košíkem. Chcete zaplatit kartou nebo mobilem, jak to děláte každý den. Jenže tentokrát terminál u pokladny nesvítí. Bankovní aplikace hlásí chybu. Bankomat před obchodem je taky mrtvý. A vy nemáte v kapse ani jedinou bankovku. Tohle není sci-fi scénář – přesně takto to dopadlo loni v Portugalsku a Španělsku během masivního výpadku elektrické sítě.

Digitální platby nás osvobodily od nutnosti nosit peněženku. Zároveň nás ale učinily závislými na elektřině, internetu a funkčních serverech bank. A právě proto Evropská centrální banka přišla s doporučením, které zní možná staromódně, ale v krizové situaci vám může zachránit krk: mějte doma alespoň základní hotovostní rezervu.

Španělský blackout ukázal, jak rychle se civilizace zastaví

Když loni zhasla elektřina na Pyrenejském poloostrově, platby kartami v kamenných obchodech klesly o 42 procent. Celková spotřeba klesla o více než třetinu. Lidé s prázdnými kapsami nemohli nakoupit ani základní potraviny, protože bankomaty nefungovaly a terminály byly mimo provoz. Teprve po obnovení proudu se výběry z bankomatů víc než zdvojnásobily – všichni totiž okamžitě vyrazili pro hotovost.

Podobné scénáře se opakovaly už dřív. Finanční krize v Řecku, začátek války na Ukrajině, pandemie covidu – pokaždé lidé instinktivně sáhli po fyzických penězích. Analytici z ECB tyto vzorce chování sledovali a došli k jasnému závěru: digitální platby jsou skvělé v běžném provozu, ale v okamžiku nouze je hotovost jediná spolehlivá pojistka.

Podle záznamů španělské banky CaixaBank trvalo jen pár hodin blackoutu a moderní společnost se ocitla ve slepé uličce. Lidé měli na účtech peníze, jenže nemohli je použít k ničemu. Žádný terminál, žádný bankomat, žádná platba. Prostě nic.

Kolik si odložit a v jakých bankovkách to má smysl

Evropští bankovní experti doporučují mít doma alespoň 70 až 100 eur na osobu – v přepočtu zhruba 1 700 až 2 500 korun. Tato částka by měla pokrýt základní výdaje na prvních 72 hodin: jídlo, léky, drogerii, případně cestu. Rakousko, Nizozemsko a Finsko udávají stejný časový rámec tří dnů. Švédové jdou ještě dál a doporučují rezervu rovnou na celý týden.

Jak si spočítat vlastní rezervu? Jednoduše sečtěte, kolik vaše domácnost reálně utratí za týden za potraviny, léky, benzín a drobné nečekané výdaje. Tuto sumu si vyčleňte bokem a nechte ji doma. Nejde o to vrátit se do minulosti a přestat používat karty – jde o to mít pojistku pro případ, kdy technologie selžou.

Pozor ale na nominální hodnoty bankovek. Odložit si jednu stovku nebo pětistovku není praktické, protože v nouzovém režimu vám z nich nikdo nevydá. Mnohem lepší volbou jsou menší bankovky – stovky, dvoustovky, maximálně pětistovky. S těmi zaplatíte přesně a bez zbytečných komplikací u pokladny, která možná nebude mít ani drobné.

Samozřejmě cílem těchto doporučení není vyvolat paniku ani vybízet lidi, aby okamžitě vybrali své bankovní účty. Jde o obyčejnou prevenci a rozumnou připravenost. Hotovost v zásuvce má plnit přesně tutéž funkci jako rezervní kolo v autě – doufáte, že ji nikdy nepoužijete, ale v kritické chvíli vám zachrání krk.

Digitální pokrok nás učinil zranitelnějšími

Na bezkontaktní platby si zvykli i Češi. Ačkoli je pravda, že to svědčí o digitálním pokroku a v moderní realitě to mnoho věcí usnadňuje, zároveň to znamená, že jsme se stali zranitelnějšími vůči technickým selháním, výpadkům sítí či hackerským útokům. Stát i banky sice výrazně tlačí na digitalizaci všech služeb, ale žádná země není úplně imunní vůči takovým situacím, jaká nastala loni ve Španělsku.

Stát se může cokoliv a kdykoliv. Člověk prostě nikdy neví. A právě proto je rozumné mít doma alespoň určitou sumu v hotovosti. Hotovost nepotřebuje elektřinu, funkční internet, mobilní signál ani bankovní servery. Funguje vždycky a všude – i uprostřed blackoutu, kybernetického útoku nebo přírodní katastrofy.

Reklama

Možná jste zmeškali

O muži, který jedl své ženy: Vyprávění Árona z Hůrky, ze kterého budete mít noční můry

O muži, který jedl své ženy: Vyprávění Árona z Hůrky, ze kterého…

Kanibalismus nebo vraždy vlastních potomků, to nejsou komponenty nejnovějšího hororového filmu, ale součásti děsivé sbírky inuitských pověstí, jež vás vyděsí více než kdejaký „krvák“.

Paradox tichých bílých plání: Všechny generace Inuitů jsou masivně postiženy hluchotou

Paradox tichých bílých plání: Všechny generace Inuitů jsou masivně…

Současný typický Inuit už dávno neloví soby a nežije v iglú. Bydlí v překližkové boudě, trpí dýchacími potížemi, depresí, je obézní, nadměrně holduje alkoholu a v posledních letech patří k nejvíce postiženým nedoslýchavostí a hluchotou. Střet s civilizací totiž neničí jen kulturu a tradice původních kmenů, ale i jejich tělesné a duševní zdraví.

Nejnebezpečnější obyvatelé vodního světa, se kterými je lepší se nikdy nepotkat

Nejnebezpečnější obyvatelé vodního světa, se kterými je lepší se…

V dnešní době není ničím neobvyklým, že se na pobřeží objeví žralok. Jeho obětí kvůli tomu neustále přibývá. Mohlo by jich být ale daleko více. Ve vodách se totiž objevují i další děsiví a nebezpeční tvorové.

Ďatlovova ztracená výprava. Vědci teprve nedávno odkryli sovětskou záhadu

Ďatlovova ztracená výprava. Vědci teprve nedávno odkryli sovětskou…

Při neštěstí známém jako Zánik Ďatlovovy výpravy přišlo o život celkem deset účastníků expedice do mrazivé divočiny, a to za podivuhodných okolností. Teprve po více než 60 letech od neštěstí se dozvídáme, co se tehdy mohlo stát.

Způsob kastrace byzantských eunuchů je možná překvapující. Nebyl jim odepřen sex

Způsob kastrace byzantských eunuchů je možná překvapující. Nebyl jim…

Eunuchové v minulosti tvořili poměrně důležitou část nejedné společnosti. Samotný proces kastrace však byl napříč kulturami poměrně specifický. Nejinak tomu bylo i v Byzantské říši.

Princ z Walesu se podruhé narodil před 620 lety: Zkušený chirurg mu zázračně vyšrouboval šíp z lebky

Princ z Walesu se podruhé narodil před 620 lety: Zkušený chirurg mu…

Kdyby nebylo dovedností jeho chirurga, jež mu zaživa, bez umrtvení, revolučním nástrojem i metodou odstranil z obličeje šíp vystřelený během jedné z bitev, byl by budoucí anglický a francouzský král Jindřich V. Plantagenet zemřel ve věku 16 let.

Matka Leonarda da Vinci byla možná otrokyně. Vědci se domnívají, že našli důkaz

Matka Leonarda da Vinci byla možná otrokyně. Vědci se domnívají, že…

Nedávno objevené dokumenty naznačují, že by matka slavného renesančního umělce Leonarda da Vinci mohla být původem z otroctví. Změní nové nálezy historii jednoho z největších malířů a sochařů naší historie?

Neskutečná bojovnice a příbuzná Kublaj-chána. Khutulun si svou svobodu udržovala souboji s nápadníky

Neskutečná bojovnice a příbuzná Kublaj-chána. Khutulun si svou…

Khutulun byla princezna a bojovnice z mongolského království v 13. století. Proslula svými bojovými schopnostmi a odmítnutím vzít si za manžela muže, který by jí neporazil v souboji. Její pověst přetrvává dodnes jako symbol moci a nezávislosti žen.

KVÍZ: Karel IV. a jeho 4 osudové ženy. Vyzkoušejte si, jak dobře se vyznáte v manželkách Otce vlasti

KVÍZ: Karel IV. a jeho 4 osudové ženy. Vyzkoušejte si, jak dobře se…

Karel IV. (1316–1378) se poprvé ženil už v 7 letech. K jeho smůle mu však první tři manželky zemřely jako velmi mladé, a tak se ve věku 47 let oženil počtvrté s mladičkou Alžbětou Pomořanskou.

Sardinková tvrdá měna v amerických věznicích rozjela rybí inflaci i hyperinflaci

Sardinková tvrdá měna v amerických věznicích rozjela rybí inflaci i…

Vězni často stojí před problémem, jak nahradit běžné oběživo, aby si mohli koupit „nelegální" zboží anebo jen dát někomu všimné (úplatek). A to je prostor pro výměnný obchod známý již od pravěku.

Doporučené články

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Reklama