Jak se na českých peněženkách podepíše nový systém emisních povolenek ETS2
Foto: Unsplash
5 min
Od roku 2028 má v Evropské unii začít fungovat nový systém emisních povolenek ETS2. Týkat se bude také benzinu, nafty a vytápění fosilními palivy. Dodavatelé paliv budou muset nakupovat povolenky na emise oxidu uhličitého a část těchto nákladů se může promítnout do cen pro zákazníky. Kolik si domácnosti připlatí, bude záviset především na ceně povolenek a spotřebě paliv.
Reklama
Benzin a nafta mohou zdražit o několik korun za litr
ETS2 rozšíří obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu, vytápění budov a některé další sektory. Na rozdíl od dosavadního systému, který se týká především energetiky a průmyslu, zasáhne také běžné domácnosti. Povolenky nebudou kupovat přímo řidiči ani majitelé domů. Povinnost připadne dodavatelům paliv, kteří však mohou nové náklady promítnout do konečných cen.
Podle propočtů slovenského Institutu digitálních a regionálních politik (IDRP) by při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, tedy přibližně 1125 korun, mohl benzin zdražit asi o 3 Kč na litr. U nafty by šlo o 3,50 až 3,75 Kč. Řidič, který natankuje 50 litrů benzinu, by tak zaplatil přibližně o 150 Kč více. U nafty by stejný objem vyšel asi o 175 až 190 Kč dráž.
Pokud by cena povolenky dosáhla 85 eur za tunu, tedy zhruba 2125 korun, byl by dopad výraznější. Při uvedených odhadech by 50 litrů benzinu mohlo stát přibližně o 275 až 300 Kč více. U nafty by příplatek činil asi 325 až 350 Kč.
Jde však o modelové scénáře, nikoli o předem stanovené zvýšení cen. Skutečný dopad bude záviset na vývoji trhu s povolenkami i na tom, jak dodavatelé promítnou své náklady do cen pohonných hmot.
Nejvíce mohou zaplatit domácnosti s nezateplenými domy
Významný dopad se očekává také u vytápění zemním plynem a dalšími fosilními palivy. Rozdíl mezi jednotlivými domácnostmi bude záviset na velikosti domu, jeho energetické náročnosti a množství spotřebovaného paliva. Opět to ale nebude tak, že by povolenky kupovali přímo majitelé domů; kupovat je budou dodavatelé energií, kteří pak zvýšené náklady promítnou do svých cen pro koncové zákazníky.
Podle propočtů IDRP by majitel nezatepleného rodinného domu o ploše 150 metrů čtverečních mohl při ceně povolenky 45 eur za tunu CO₂ zaplatit navíc přibližně 9500 až 14 500 Kč ročně. U energeticky velmi náročných domů mohou modelované náklady překročit 22 500 Kč za rok.
Při ceně povolenky 85 eur počítá model u některých nezateplených domů s dodatečnými náklady přes 50 000 Kč ročně. Takto vysoké částky se ale týkají scénářů s vysokou spotřebou paliva a předpokladem, že se náklady plně přenesou na zákazníky. Nelze je proto považovat za jisté zdražení pro každého majitele rodinného domu.
Domácnosti, které vytápějí tepelným čerpadlem nebo jiným elektrickým zdrojem, nebudou za elektřinu určenou k vytápění platit povolenky ETS2 přímo. Jejich celkové náklady však mohou ovlivnit i další faktory, například ceny elektřiny a provozní výdaje.
Start v roce 2028, nová opatření mají mírnit růst cen
Systém ETS2 měl původně začít fungovat v roce 2027. Evropská unie jeho zavedení posunula o rok, takže plný provoz se nyní plánuje na rok 2028. Některé členské státy včetně Česka usilují o další odklad. Na říjnovém summitu EU však lídři nový termín neschválili. Evropská komise má znovu posoudit dopady systému a jeho ochranná opatření.
Dne 9. října 2026 Rada EU schválila změny rezervy tržní stability, která má pomáhat vyrovnávat nabídku a poptávku po povolenkách. Nová pravidla počítají s uvolněním až 40 milionů dalších povolenek místo dosavadních 20 milionů, pokud cena CO₂ překročí hranici 45 eur za tunu v cenách roku 2020 za podmínek stanovených pravidly. Opatření má zvýšit nabídku povolenek a omezovat nadměrné cenové výkyvy.
Nejde ovšem o pevný cenový strop. Hranice 45 eur neznamená, že povolenka nemůže zdražit více. Mechanismus má pouze umožnit pružněji reagovat na situaci na trhu.
Česko může využít peníze na pomoc domácnostem
Dopady nového systému má zmírnit také Sociálně-klimatický fond EU. Peníze z něj mají podporovat zranitelné domácnosti, menší podniky a lidi ohrožené energetickou nebo dopravní chudobou. Financovat lze například zateplování budov, výměnu zdrojů vytápění nebo opatření, která sníží náklady na dopravu.
Pro domácnosti bude důležité, jak česká vláda nastaví konkrétní programy podpory a kdo na ně dosáhne. Samotná existence fondu totiž neznamená, že každá rodina automaticky dostane finanční kompenzaci za vyšší účty.
Co mohou domácnosti udělat už nyní
Největší rozdíl bude mezi lidmi, kteří spotřebují hodně fosilních paliv, a těmi, jejichž dům potřebuje méně energie nebo kteří využívají jiné zdroje vytápění. U starších nezateplených domů může pomoci zlepšení izolace, modernizace vytápění nebo výměna neefektivního kotle. U řidičů bude záležet také na spotřebě automobilu a na tom, kolik kilometrů ročně ujedou.
Přesnou částku, o kterou se od roku 2028 zvýší výdaje jednotlivých domácností, zatím určit nelze. Rozhodne především konečná cena povolenek, spotřeba paliv a způsob, jakým se nové náklady promítnou do cen. Už nyní je ale zřejmé, že největší riziko představují vysoká spotřeba benzinu a nafty a vytápění energeticky náročných domů fosilními palivy.
