Bezmála 90letá dýdžejka Wika roztáčí desky v klubech pro mladé
Foto: Wirginia Szmyt. Zdroj: Ministerstwo Rodziny, Pracy i Polityki Społecznej - Spotkanie z ambasadorami programu Senior Wigor (CORRECTED) / Public domain, CC0, Wikimedia commons a The Atlas of Beauty / Facebook
4 min
Je jí 86 let a stále udivuje mladistvou formou a vitalitou. Málokdo však ví, že dýdžejka Wika skrývá smutnou minulost. Na rozdíl od mnoha blízkých příbuzných přežila 2. světovou válku, dva manžele, výchovu dětí a nelehká povolání. „Nevím, jak jsem to se svou citlivostí přežila,“ říká vitální dáma.
Reklama
Wirginia Szmyt alias Wika se narodila 15. prosince 1938 ve Vilniusu, v dnešním hlavním městě Litvy. Spojuje generace, inspiruje, boří stereotypy a těší lidi. Je pestrobarevným ptákem, který okřídluje ostatní. „Život rychle utíká a měl by být radostí. Stáří je jen v naší mysli. Je lepší jednat, než sedět jako muškát v okně,“ prozrazuje svůj způsob života. Charismatická dýdžejka poskytla rozhovor redaktorce Elżbietě Pawełekové z magazínu Viva!
Wika se snaží žít v klidu a mít dobré vztahy a přístup k lidem. Někdy ji však chybí povzbuzení od blízkých. Nyní se coby vdova, jejímž jediným denním rozptýlením je - pouze zdánlivě - rozčilování nad vylomeninami svého zrzavého kotěte, snaží naplno užívat života. Je sice matkou i babičkou, ale s rodinou se nevídá příliš často.
Když byl její manžel ještě naživu, systematicky cvičila a zpevňovala si postavu. Často se jí ptával: „Proč to děláš?“. Její odpověď zněla: „Protože mě to baví“. Při její zdravé ješitnosti tak měla alespoň publikum, vzpomíná s láskou na manžela.
Svět za mřížemi
Vika je vystudovaná sociální pedagožka. Většinu pracovního života strávila za mřížemi. Ale jinak, než si myslíte. Nejprve ji k této práci nechtěli pustit, nakonec se z vypracovala až na ředitelku nápravného zařízení pro mladistvé delikventy.
„Celý svůj profesní život jsem pracovala s „obtížnými“ mladými lidmi. Vracela jsem se domů v šest ráno po službě, někdy s vešmi v hlavě, protože jsem ty kluky a holky objímala... Byla jsem pro ně nejen vychovatelka, ale i matka. Citově jsem se angažovala. Nevím, jak jsem to při své citlivosti přežila,“ vzpomíná na nelehké časy Wika.
Za jejími výchovnými metodami jezdili na radu vychovatelé zdaleka. „Vzpomínám si, jak za mnou jezdili pedagogové z Kanady, aby se seznámili s mými inovativními výchovnými metodami. Nebyly to žádné metody z vesmíru. Snažila jsem se své žáky ,zcitlivět´ prostřednictvím literatury.“
Velmi chmurné dětství
Na dětství ve Vilniusu nevzpomíná ráda. Tam její rodinu zaskočil začátek války a brzy poté se museli skrývat. „Naše rodina měla jít do vyhnanství na Sibiři. Otec se schovával v lesích, já zůstala s matkou. Byly jsme odkázány samy na sebe a na pomoc jiných lidí, kteří se tím, že nás ukrývali, vystavovali nejhorším následkům.
Toto období bylo pro Wiku velmi smutné. „Dodnes si pamatuji pach spáleniště po bombardování, a když zavřu oči, zdá se mi, že to všechno vidím znovu - zničené budovy, těla mrtvých lidí, koně ležící na silnicích. To je obraz, který mi zůstává v paměti,“ vzpomíná DJ Wika v rozhovoru pro agenturu PAP. Později také vyprávěla, že dva roky žila se matkou v malém pokoji ukrytá za skříní, aniž by o její existenci kdokoli věděl.
Dokument Vika!
Televizní dokument režisérky a scenáristky Agnieszky Zwiefkové Vika! je jakýmsi portrétem seniorky, která vzdoruje věku a stereotypům spojeným se stářím. Je v něm ale naznačeno, že se Wika cítí sama, přestože je matkou i babičkou. Její role ale nejsou „klasické“, ale spíše odtažité a studené, přesto, že svoji rodinu nade vše miluje. Svoji neschopnost bližších rodinných vazeb omlouvá ztrátou „bratrů a sester“ za 2. světové války. Syn jí vyčítá, že když hrával v polské reprezentaci, nepřišla se podívat ani na jeden jeho zápas. A vnoučata zavolají možná jednou za měsíc, spíše jen párkrát do roka.
„Dnes musí vyhrát poslední bitvu se svým stárnoucím tělem a rodinou, která by Wiku ráda viděla v tradičnější roli babičky. Wika však neumí péct dorty a spolu se svou pestrou partou přátel se odmítá nechat zavřít ve svém bytě. Chce tančit,“ nastínil pohled na svět a plány do budoucna této nezdolné seniorky web Dokweb.
Další informace o vitální Wice se můžete dozvědět z reportáže České televize v rámci pořadu Horizont 24 ze dne 19.května 2013.
