Psychologové varují, že příliš drsná výchovná návštěva Mikuláše může v dětech zanechat trvalý pocit úzkosti
Foto: Artanika / Depositphotos
3 min
Myslíte si, že Mikuláš je vhodný pro ty nejmenší? Někdo ho miloval, jiný se zase bál. Čerti a anděl doprovázející muže, který má dlouhé bílé vousy? Ano, pamatujete si to správně.
Reklama
Mikuláš
Předvečer svátku svatého Mikuláše patří mezi nejbarevnější tradice prosince. Do ulic vyrážejí biskup s vousy, anděl a čert, který rachotí řetězem. Svátek svatého Mikuláše patří mezi nejbarevnější tradice prosince. Děti se těší i bojí zároveň, a zatímco ti odvážnější básničku odříkají s úsměvem, jiní končí v slzách. Jenže co pro dospělé bývá nevinnou zábavou, může někdy v dětech zanechat hlubší stopu, než se na první pohled zdá.
Tato tradice Mikuláše sahá až do 4. století. Mikuláš z Miry byl skutečná historická postava, biskup, který proslul svou štědrostí a pomoci druhým. Legenda vypráví, že zachránil tři dívky před životem z nevěstince, když jim tajně hodil do okna měšec se zlatem. Od té doby se stal symbolem dobročinnosti a vzorem laskavého dárce.
Úzkosti u dětí
Jenže s postavou světce přišly i jeho protiklady, čert jako ukázka zla a anděl jako ochránce dobra. Společně se proměnili v lidovou tradici, která se od středověku objevuje i v českých ulicích. Zatímco v minulosti byla mikulášská obchůzka především náboženským rituálem, dnes se z ní stal spíše adrenalinový zážitek. Čert má být postrach, který připomene, že ne všechny skutky jsou bez následků. Jenže co když tenhle strach překročí únosnou mez? Psychologové varují, že příliš drsná výchovná návštěva Mikuláše může v dětech zanechat trvalý pocit úzkosti.
Není výjimkou, že se po setkání s řetězy a křikem objevují noční můry, pláč nebo odmítání spánku v temné místnosti. Děti v předškolním věku ještě nedokáží oddělit hru od reality, upozorňují odborníci. To ale neznamená, že bychom měli Mikuláše vymazat ze života. Naopak, když se uchopí správně, může být krásnou připomínkou dobra, odpuštění a štědrosti. Stačí jen to, aby čert neřval a nešermoval pytlem, ale spíš symbolicky upozornil, že každý někdy udělá chybu.
Nenuťte své děti
Mikuláš může děti pochválit, anděl jim dát drobný dárek a rodiče přidat laskavé slovo. Tradice tak může zůstat. V dětech posílí pocit bezpečí, ne strachu. Koneckonců, samotný Svatý Mikuláš nikdy děti nestrašil, naopak, chránil slabé a pomáhal těm, kteří to potřebovali. V dětských očích chceme raději vidět jiskřičky radosti, ne pláč a dítě, které se klepe strachem. Vzpomínáte si vy sami, jaké to ve vás zanechalo dobré nebo špatné následky? Možná i někteří jedinci se dodnes bojí při této vzpomínce.
