Co se stane s penězi v bankách, když začne válka? Stát má víc pravomocí, než tušíte

Když strach vyžene peníze z bank

Válečný konflikt na Ukrajině ukázal překvapivý vzorec chování lidí v krizové situaci. Mariusz Kumorek, viceprezident polské banky Krakowski Bank Spółdzielczy, popsal na setkání na Jagellonské univerzitě zajímavý fenomén: v prvních dnech po vypuknutí bojů klienti masově vybírali hotovost ze svých účtů. Jenže po několika týdnech se začalo dít něco nečekaného.

Ti samí lidé, kteří si dříve vybrali své finanční prostředky, je postupně vraceli zpět do bank. Zjistili totiž, že uchovávání velkých sum doma přináší vlastní rizika – od krádeží až po ztrátu při evakuaci. A právě tato zkušenost otevírá zásadní otázku: je bankovní účet v době války bezpečným úložištěm?

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: 10 otázek, které musíte zkusit. Kolik bodů dnes dokážete ulovit?

8. 10. 2026

Skutečné riziko není tam, kde byste čekali

Finanční experti se shodují, že hlavní hrozba nespočívá v tom, že by vám peníze z účtu zmizely. Moderní bankovní systémy podléhají přísným požadavkům na kybernetickou bezpečnost – předpisy jako DORA a NIS2 mají zajistit, aby infrastruktura vydržela i v extrémních situacích.

Dr. Robert Pakla, soudní znalec a odborník na finanční regulace, upozorňuje na jiný problém: dočasné obtíže s přístupem k penězům. „Uchovávání úspor na bankovním účtu může být bezpečnější než držení hotovosti doma,“ říká Pakla. Zároveň ale varuje, že v krizových chvílích může dojít k výpadkům elektronického bankovnictví nebo k omezení výběrů z bankomatů.

Ještě závažnější je riziko náhlých regulačních změn. V období výjimečného stavu mají prezidenti řady evropských zemí pravomoc vydávat dekrety s platností zákona. Takové kroky mohou přinést nečekané restrikce – od limitů na převody až po zmrazení účtů.

Kypr 2013: Když stát sáhne na velké vklady

Příklad z nedávné historie ukazuje, jak daleko mohou vlády v době finanční krize zajít. Na Kypru v roce 2013 došlo k takzvanému bail-inu – nepojištěné vklady nad 100 000 EUR byly jednorázově zdaněny až o 47,5 procenta u největší banky Bank of Cyprus. Peníze klientů posloužily k záchraně finančního systému.

Tento precedent vyvolává otázky ohledně garančního limitu Fondu bankovních záruk, který chrání vklady do výše ekvivalentu 100 000 EUR. V krizové situaci navíc hrozí prudké výkyvy směnných kurzů, což může reálnou hodnotu vašich úspor dramaticky změnit.

Někteří lidé proto zvažují přesun úspor do zahraničí, ale ani to není univerzální řešení. V podmínkách mezinárodních sankcí mohou nastat omezení v platebních systémech – experti připomínají, že infrastruktura jako SWIFT nebo korespondenční bankovnictví může být pozastavena.

Přečtěte si také

Dýňová polévka získá šmrnc a výraznější chuť, když do ní přidáte špetku pálivého koření

8. 10. 2026

Neschovávejte všechna vejce do jednoho košíku

Dr. Pakla zdůrazňuje potřebu rozložení rizika. „Doporučuji držet úspory v různých měnách, část majetku umístit do fyzického zlata, a po uklidnění situace na trhu zvážit i kryptoměny,“ vysvětluje odborník. Zároveň radí mít malou hotovostní rezervu pro případ, že by byl přístup k elektronickému bankovnictví dočasně ztížen.

Adam Drozdowski, který spravuje fondy InValue Multi-Asset, potvrzuje tento trend: „Při geopolitických napětích obvykle roste zájem o zlato a americké dluhopisy. Má smysl nakupovat drahé kovy v menších nominálech, například ve formě investičních mincí“, říká Drozdowski.

Marek Zuber přidává další perspektivu: „Roli zajištění hodnoty může během konfliktů plnit i zlato ve formě šperků“. Takové předměty jsou totiž snadno přenosné a univerzálně uznávané.

Zlato: Tisíciletá pojistka proti chaosu

Fyzické zlato – ať už ve formě mincí, slitků nebo šperků – má jednu zásadní výhodu: nepotřebuje fungující finanční instituce, aby si zachovalo hodnotu. Je všeobecně rozpoznatelné, akceptované a menší množství lze snadno přechovávat i přenášet.

Alternativou je stříbro, které má nižší jednotkovou hodnotu a umožňuje tak budovat menší investiční pozice. Oba drahé kovy historicky prokazovaly odolnost vůči měnovým krizím a politickým otřesům.

Přesto experti varují před přehnanou koncentrací do jediného aktiva. Ideální strategie kombinuje bankovní účty, hotovost, drahé kovy a případně zahraniční měny – každý z těchto nástrojů pokrývá jiný typ rizika.

Co tedy dělat s penězi v nejistých časech?

Zkušenost z Ukrajiny ukazuje, že moderní bankovní systémy jsou odolnější, než si mnozí myslí. Ukrajinské banky i přes probíhající konflikt udržují v provozu bezhotovostní platby, karty i online bankovnictví. Problém tedy není v samotné existenci vkladu, ale v možných dočasných komplikacích s přístupem k němu.

Finanční odborníci se shodují na jednom: neexistuje jedno dokonalé řešení. Klíčem je rozložení rizika napříč různými formami úspor a připravenost na různé scénáře – od výpadků infrastruktury až po regulační změny.

A co si myslíte vy? Je lepší držet úspory v bance, nebo vsadit na fyzické zlato a hotovost doma? Sdílejte svůj názor v diskusi.