David Attenborough varoval před budoucností lidstva. Příštích 100 let může přinést nedostatek jídla i vody

David Attenborough varoval před budoucností lidstva. Příštích 100 let může přinést nedostatek jídla i vody

Foto: Shutterstock

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Když britský přírodovědec David Attenborough začínal natáčet přírodovědné pořady, žily na Zemi 2 miliardy lidí. Dnes je jich více než 8 miliard a jejich nároky na přírodu jsou nesrovnatelně vyšší. Attenborough už před lety varoval, že další vývoj nemusí být pro lidstvo příznivý.

Reklama
Obsah článku
  1. Na Zemi bude stále méně prostoru pro přírodu
  2. Hlad a nedostatek vody zasáhnou další oblasti
  3. Šesté hromadné vymírání už možná probíhá
  4. Attenborough přesto nevěří, že je všechno ztraceno

V roce 2011 poskytl rozhovor časopisu Radio Times, v němž se ho novináři ptali, zda je ohledně budoucnosti planety optimistou, nebo pesimistou. Odpověděl, že se přiklání spíše k druhé možnosti. Podle něj není pochyb o tom, že se situace bude zhoršovat. Ne že by snad očekával úplné vyhynutí lidstva. Varoval ale, že rostoucí počet obyvatel bude stále více zatěžovat planetu a životní podmínky jednotlivých lidí se budou zhoršovat.

Na Zemi bude stále méně prostoru pro přírodu

Jedním z hlavních problémů je podle Attenborougha rostoucí lidská populace. Každý další člověk potřebuje bydlení, potraviny, vodu, energii a další zdroje. Ty ale nejsou neomezené. Nová města, silnice a zemědělská půda vznikají často na místech, kde dříve byly lesy, mokřady nebo přirozené prostředí divokých zvířat.

Attenborough na tento problém upozorňoval také v rozhovoru pro Open University. Připomněl, že lidé si z planety postupně zabírají stále větší část zdrojů a ostatním živým organismům ponechávají méně prostoru. Nejde přitom jen o to, že některé druhy zvířat zmizí. Příroda zajišťuje také fungování systémů, bez kterých se neobejde ani lidská společnost.

Lesy zadržují vodu, pomáhají regulovat klima a poskytují prostředí mnoha druhům. Hmyz opyluje rostliny, na kterých závisí část světové produkce potravin. Oceány zase ovlivňují klima a představují důležitý zdroj obživy pro miliony lidí. Pokud se tyto systémy naruší, následky se neomezí pouze na přírodu.

Hlad a nedostatek vody zasáhnou další oblasti

Dalším problémem je změna klimatu. Vyšší teploty, dlouhá období sucha a extrémní počasí komplikují zemědělství v mnoha částech světa. Některé oblasti mohou mít stále větší potíže s pěstováním plodin, na kterých jsou místní obyvatelé závislí.

Zvlášť ohrožené jsou regiony, které už dnes trpí nedostatkem vody. Pokud se budou sucha prodlužovat a zásoby podzemní vody budou dál klesat, může být obtížnější zajistit dostatek potravin i základní potřeby obyvatel. Nedostatek zdrojů navíc může zvyšovat napětí mezi jednotlivými oblastmi a státy.

Attenborough upozorňuje také na stav oceánů. Během natáčení dokumentu Modrá planeta se v roce 1998 potápěl u korálového útesu a místo pestrého podmořského života spatřil rozsáhlé plochy odumřelých korálů. Právě tato zkušenost patřila k okamžikům, kdy si naplno uvědomil rozsah změn, které člověk na planetě způsobil.

Oteplování vody vede k bělení korálů a může způsobit jejich odumírání. Korálové útesy přitom poskytují útočiště obrovskému množství mořských organismů a pomáhají udržovat potravní řetězce. Jejich úbytek proto může zasáhnout také rybolov a lidi, kteří jsou na něm závislí.

Šesté hromadné vymírání už možná probíhá

Přírodovědec opakovaně varuje také před rychlým úbytkem živočišných a rostlinných druhů. V dokumentu Život na naší planetě (A Life on Our Planet) ukazuje, jak výrazně se během jeho života změnila příroda. Za hlavní příčiny označuje ničení přirozeného prostředí, nadměrnou spotřebu a lidské zásahy do ekosystémů.

Vědci hovoří o možnosti šestého hromadného vymírání. Předchozí podobné události v historii Země vedly k zániku velkého množství druhů. Tentokrát je ale hlavním viníkem lidská činnost. Neznamená to, že všechna zvířata zmizí během několika desetiletí. Jde o postupný proces, který však může mít dlouhodobé následky pro fungování celé planety.

Attenborough přesto nevěří, že je všechno ztraceno

Přestože jeho varování působí pochmurně, Attenborough nenabízí pouze obraz beznadějné budoucnosti. V dokumentu Život na naší planetě ukazuje také cestu, jak situaci změnit. Za důležité považuje obnovu lesů a dalších přírodních oblastí, ochranu oceánů, omezení závislosti na fosilních palivech a šetrnější hospodaření s půdou.

Jedním z jeho hlavních návrhů je návrat divoké přírody do míst, odkud ji člověk vytlačil. Takzvaný rewilding může pomoci obnovit přirozené ekosystémy a vrátit prostor rostlinám i živočichům. Podle Attenborougha se planeta dokáže zotavit, pokud jí lidé přestanou zneužívat.

Ve filmu dokonce ukazuje Černobylskou oblast, která se po jaderné havárii a následném odchodu lidí postupně proměnila v útočiště divokých zvířat. Je to jeden z příkladů, jak rychle si příroda dokáže vzít zpět prostor, který jí člověk přestal zabírat.

Jeho největší obava tedy nespočívá v tom, že by Země jako planeta přestala existovat. Přežije nás i naše civilizace. Otázkou je, v jakých podmínkách budou žít lidé, kteří přijdou po nás. A zda jim zanecháme svět, ve kterém budou mít dostatek vody, potravin a prostoru pro důstojný život.

Reklama

Možná jste zmeškali

Horké léto? Tyto potraviny vás zaručeně zchladí!

S příchodem horkých, letních dnů hledáme nejrůznější způsoby, jak ochladit náš organismus a přitom si do syta užít teplých slunečních paprsků. V parném počasí nejvíce toužíme po zmrzlině a chlazených nápojích, ale úlevu nám přinesou pouze krátkodobě. Co tedy zaručeně funguje? Poradíme vám pár tipů, jak letošní léto přežít o něco komfortněji než obvykle.

Každý zná katastrofu Titaniku. Ale další ohromné lodní neštěstí vás také nenechá chladnými

Každý zná katastrofu Titaniku. Ale další ohromné lodní neštěstí vás…

Ráno 24. července 1915 byly tisíce vyděšených diváků svědky nejsmrtelnějšího neštěstí v Chicagu. Loď Eastland se kvůli nestabilitě převrátila na bok. Zemřelo při tom 844 cestujících, více než čtvrtinu obětí tvořili Češi. K čemu tehdy došlo?

Mučení ve středověku. Kam se hrabe Guantanamo?

Mučení ve středověku. Kam se hrabe Guantanamo?

Realita života ve středověku byla značně odlišná od toho, jak žijeme nyní. Jednu z největších odlišností představují nejrůznější brutální způsoby mučení, kterým se nevyrovná ani nechvalně proslulé Guantanamo.

Vytváříme umělého člověka? Tohle jednou zničí lidstvo, tvrdí vědci

Vytváříme umělého člověka? Tohle jednou zničí lidstvo, tvrdí vědci

„Tak jako se životní prostředí člověka ve stále větší míře stává jeho výtvorem, tak se v takový výtvor mění i on sám. Lékařská věda totiž zasahuje do té míry do přirozeného biologického výběru jedinců schopných přežití a reprodukce, že se rodí stále více lidí, jejichž existence závisí na lékařské péči.“

Nejnebezpečnější časovaná bomba na naší planetě

Nejnebezpečnější časovaná bomba na naší planetě

To snad nemůže být pravda. Victor Tsai neustále kontroluje data - ale vše je v pořádku. Geofyzik z Kalifornského technologického institutu dlouhé měsíce skenoval podloží Yellowstonského národního parku seismografem.

Co by se stalo, když by se srazilo tornádo s hurikánem? Jak tento souboj skončí?

Co by se stalo, když by se srazilo tornádo s hurikánem? Jak tento…

Za vámi je obrovský hurikán, který je jen pár okamžiků před dopadem na pevninu. Před vámi je obrovské tornádo. Otázkou zůstává, jak tento souboj skončí.

Kunik: Eskymácké polibky Inuitů nejsou ve skutečnosti romantická gesta. A už vůbec ne mezi dospělými

Kunik: Eskymácké polibky Inuitů nejsou ve skutečnosti romantická…

Domorodí obyvatelé Aljašky, Grónska a severní Kanady se umí líbat ústy. Když se však první evropští objevitelé vydali do arktických oblastí, viděli, jak si lidé třeli nosy o sebe jako formu pozdravu. Právě Evropané tyto polibky nazvali eskymáckými a utvrdili představu, že Eskymáci se líbají kontaktem nosů.

Jantarová komnata zmizela. Je možné, že by byla ukryta v Krušných horách?

Jantarová komnata zmizela. Je možné, že by byla ukryta v Krušných…

Tajemství Jantarové komnaty nebylo dodnes plně odhaleno. Jedna z teorií přitom zvažuje, že by se mohla nacházet mnohem blíž, než se může na první pohled zdát...

Prokleté město nalezli vědci v Hondurasu. Jaké tajemství skrývá?

Prokleté město nalezli vědci v Hondurasu. Jaké tajemství skrývá?

Legendární Bílé město je ztraceným centrem starověké civilizace. Indiáni jej považují za prokleté a dávno ztracené. Ukazuje se, že by se jeho zbytky mohly nacházet na území Hondurasu. Co ruiny města ukrývají za tajemství?

Sfinga jako duchovní strážkyně mrtvých. Majestátní sochy postupně odkrývají svá tajemství

Sfinga jako duchovní strážkyně mrtvých. Majestátní sochy postupně…

Záhadné sfingy patří dodnes k bytostem, o jejichž původu se vedou vášnivé diskuze a dohady. Co víme o jejich původu a co nám tato stvoření mající původ ve starověkém Egyptě zatím úspěšně tají?

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama