Český architekt vystavil rumunskému vládci ohromující palác v údolí krvelačných upírů
Foto: Konoplytska / Shutterstock
Proč si rumunský kníže Karel I. nechal postavit své letní sídlo – hrázděný hrad s vnitřním dvorem, podobou spíše lovecký zámeček, zrovna v divokém údolí řeky Prachova v Jižních Karpatech? Významně se zde promítla česká stopa.
Proč si rumunský kníže Karel I. nechal postavit své letní sídlo – hrázděný hrad s vnitřním dvorem, podobou spíše lovecký zámeček - zrovna v divokém údolí řeky Prachova v Jižních Karpatech? Významně se zde promítla česká stopa.
Když v 60. letech 19. století Karel I., původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) - navštívil malou vesničku Sinaia na úpatí pohoří Bucegi, byl uchvácen její malebnou polohou a nechal si tam postavit palác. Výsledný hrad s rysy zámku s věžičkami je jedním z nejúžasnějších v Evropě.
Architektonický a sběratelský skvost
Více než 40 let budovaly hrad Peles (Peleš) desítky stavitelů, umělců a řezbářů. Základní kámen tohoto mistrovského neorenesančního díla byl položen v roce 1875. Dnes je toto bývalé královské letní sídlo velmi oblíbenou turistickou atrakcí se 160 plně zařízenými komnatami. Uvnitř nenajdete kout bez hedvábných koberečků, benátského skla, vyřezávaného ořechu nebo leštěného mramoru.
Výrazný český rukopis
Podle Velvyslanectví ČR v Bukurešti český dvorní architekt rumunské královské rodiny Karel Zdeněk Líman (1855 - 1929), rodák z Mladé Boleslavi, pracoval v Rumunsku od roku 1884. Podílel se na výstavbě či renovaci dnes nejnavštěvovanějších památek v zemi, jako byly letní rezidence královské rodiny zámky Peleš a Pelišor v obci Sinaia, hrad Bran u města Brašov, nebo dnešní prezidentský palác Cotroceni. U příležitosti 100. výročí dokončení renovace tak významné památky, jakou je hrad Peleš, byla v únoru roku 2014 zahájena tehdejším velvyslancem Jiřím Šitlerem za přítomnosti rumunského prince Mikuláše výstava a prezentace knihy o Karlu Límanovi.
V dobách komunistické totality si rumunský diktátor Ceaušesku zvolil Peleš za soukromé sídlo, údajně místo nesčetných orgií.
