Jak bude fungovat systém emisních povolenek a co to bude znamenat pro běžné občany
Foto: pexels
4 min
Emisní povolenky byly dlouhé roky tématem, které řešily hlavně továrny, elektrárny a velké firmy. Běžný člověk o nich prakticky nevěděl. Jenže to se má změnit. Evropská unie totiž připravuje nový systém, který se poprvé výrazně dotkne i domácností, vytápění a silniční dopravy.
Reklama
Mnoho lidí dnes vůbec netuší, co přesně systém ETS2 znamená. Přesto se už objevují obavy, že půjde o další nenápadný způsob, jak zdražit život lidem, kteří topí plynem, jezdí autem nebo žijí mimo velká města.
Ve skutečnosti nebude stát vybírat peníze přímo od řidičů nebo domácností. Nově budou emisní povolenky nakupovat dodavatelé paliv a energií. Jenže je jasné, že firmy si vyšší náklady nenechají pro sebe. Postupně je promítnou do cen benzinu, nafty, plynu nebo vytápění. Lidé tedy neuvidí na účtence položku „emisní povolenka“, ale pocítí ji úplně jinak — při každém tankování nebo ve vyúčtování energií.
Právě proto se mnoho kritiků bojí hlavně dopadu na běžné rodiny. Nejvíce mohou nové změny zasáhnout lidi, kteří musí každý den dojíždět autem do práce, žijí na venkově nebo nemají peníze na drahé rekonstrukce domu. Podobně jsou ohrožené domácnosti, které stále topí plynem nebo uhlím a nemají jednoduchou možnost přejít na jiné zdroje.
Kolik peněz zaplatíme navíc?
Odhady zatím nejsou úplně přesné, ale některé výpočty mluví o stovkách korun měsíčně navíc. U rodin se dvěma auty a plynovým vytápěním mohou být náklady ještě výrazně vyšší. A právě nejistota kolem budoucích cen vyvolává největší napětí. Cena povolenek totiž nebude pevně daná. Bude se obchodovat na trhu a může růst podle situace v celé Evropě.
Kdy to vypukne?
Původně měl nový systém začít už v roce 2027. Kvůli obrovské kritice a obavám z prudkého zdražení ale Evropská unie nakonec posunula ostrý start na rok 2028. To ale neznamená, že se teď nic neděje. Od letošního září a během následujících měsíců se budou vést důležitá jednání o tom, jak bude celý systém nakonec vypadat.
Evropské státy včetně České republiky tlačí na úpravy, které by měly zmírnit dopady na běžné lidi. Řeší se například možnost cenových stropů nebo mechanismy, které by zabránily prudkému zdražování. Evropská komise zároveň připravuje Sociální klimatický fond, ze kterého mají jít miliardy korun na pomoc domácnostem.
Tyto peníze by měly sloužit například na zateplování domů, výměnu starých kotlů nebo podporu nízkopříjmových rodin. Kritici ale upozorňují, že podobné programy často využijí hlavně lidé, kteří už stejně mají peníze na rekonstrukce, zatímco chudší domácnosti se k pomoci dostávají mnohem hůř.
Co se nejvíc kritizuje
Evropská unie obhajuje celý systém tím, že bez ekonomického tlaku nebude možné dostatečně rychle omezit emise a přejít na čistší technologie. Podle Bruselu mají dražší fosilní paliva motivovat lidi i firmy k úsporám energie, elektromobilům nebo modernějším způsobům vytápění.
Jenže právě tady vzniká největší spor. Kritici namítají, že lidé často žádnou skutečnou alternativu nemají. Ne každý si může dovolit elektromobil, tepelné čerpadlo nebo kompletní rekonstrukci domu. Pro mnoho rodin je auto nutností, ne luxusem.
A právě proto se emisní povolenky stávají jedním z nejcitlivějších evropských témat posledních let. Pro jedny jde o nutný krok kvůli klimatu. Pro druhé o další tlak na běžné lidi, kteří už dnes bojují s drahými energiemi a rostoucími životními náklady.
Co to znamená pro běžné občany
Pro většinu lidí budou emisní povolenky znamenat jediné: dražší fosilní energie. Nejspíš nepřijde náhlý šok ze dne na den. Spíš pomalé a postupné zdražování benzinu, nafty a vytápění.
A současně stále silnější tlak na:
- elektromobily,
- tepelná čerpadla,
- zateplování,
- omezení fosilních paliv.
Debata o ETS2 ale zdaleka nekončí. Evropské státy se stále přou o to, jak tvrdý systém nakonec bude — a kdo jeho cenu skutečně zaplatí.
