Česko by apokalypsu nepřežilo. Vědci určili pět zemí, kde máte největší šanci

Austrálie jasně vede, ale ani ona není zcela v bezpečí

Austrálie se stala jednoznačným vítězem vědecké analýzy zaměřené na odolnost států vůči globálním katastrofám. Studie publikovaná v odborném časopise Global Challenges podrobně zkoumala 152 akademických dokumentů zabývajících se různými apokalyptickými scénáři – od dopadů asteroidů přes sopečné erupce až po jadernou válku či biologické zbraně.

Dr. Florian Ulrich Jehn z Univerzity v Hagenu, hlavní autor studie, vysvětluje australskou dominanci konkrétními faktory: „Austrálie produkuje velké množství potravin, je daleko od konfliktních zón, obklopuje ji obrovský oceán, který tlumí teplotní výkyvy, stále má doly, průmysl a výrobu, spoustu prostoru k opětovnému využití a také dobrou správu věcí veřejných a relativně nízkou nerovnost.“

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Kdo chce dnes vyhrát, bude muset vytáhnout znalosti ze všech koutů paměti

27. 8. 2026

Tři hlavní typy globálních katastrof, které lidstvu hrozí

Vědci rozdělili potenciální apokalyptické hrozby do tří klíčových kategorií. První tvoří scénáře náhlého snížení slunečního záření (ASRS), kdy sopečné erupce, jaderná zima nebo dopady asteroidů náhle zakryjí slunce prachem a popelem.

Druhou kategorií je globální ztráta kritické infrastruktury (GCIL) – masivní narušení elektrických sítí, dopravních systémů a produkce potravin. Tyto katastrofy mohou způsobit silné geomagnetické bouře vyvolané slunečními erupcemi, elektromagnetické pulzy z jaderných zbraní ve vysoké nadmořské výšce nebo rozsáhlé kybernetické útoky.

Třetí skupinu představují globální katastrofická biologická rizika (GCBR), kdy přírodní nebo uměle vytvořené biologické hrozby vedou k masovým obětem a narušení života na kontinentální či celosvětové úrovni. Podle Dr. Jehna se pravděpodobnost těchto rizik „velmi liší podle typu nebezpečí“.

U některých přírodních katastrof máme přitom poměrně přesná data. „Sopečné erupce diskutované velikosti mají šanci jedna ku šesti, že nastanou v tomto století, a odhady pro geomagnetické bouře relevantní velikosti jsou kolem 1 až 12 procent za desetiletí,“ říká Jehn.

Pět nejodolnějších států a jejich slabiny

Kromě Austrálie se do top pětky nejodolnějších zemí dostaly Nový Zéland, Japonsko, Švýcarsko a Argentina. Každá z nich však čelí specifickým zranitelnostem, které snižují jejich celkovou odolnost.

Nový Zéland, Japonsko a Argentina mají dlouhé pobřežní linie vystavené tsunami způsobeným dopady asteroidů. Všechny tyto státy kromě Švýcarska leží nebezpečně blízko aktivních sopek v jihovýchodní Asii a Jižní Americe, které by mohly vybuchnout.

Ostrovní poloha představuje dvojsečnou zbraň. Austrálie se díky geografické izolaci dokáže snáze odříznout od světa a chránit před pandemií – podobný scénář zpracovává i nový postapokalyptický film Dog Stars (premiéra v srpnu 2026), který režíroval Ridley Scott s Jacobem Elordim a Joshem Brolinem v hlavních rolích. Zároveň však ta samá izolace činí ostrovní země zranitelnější vůči narušení globálních dodavatelských řetězců nebo nedostatku paliv.

Švýcarsko těží z vnitrozemské polohy a horského terénu, který poskytuje přirozené úkryty, ale zároveň je závislé na dovozu klíčových surovin a potravin.

Přečtěte si také

Sladké vody ubývá a mizí z ní život. Světový den jezer upozorňuje na nutnost změny

27. 8. 2026

Proč Česko nemá šanci

Česká republika se řadí ke státům, které na tom z hlediska bezpečnosti příliš dobře nejsou. Vnitrozemská poloha v srdci Evropy ji činí zranitelnou vůči jaderným konfliktům mezi NATO a Ruskem, závislost na dovozu energie a potravin snižuje soběstačnost a hustě osídlené území komplikuje evakuaci a izolaci v případě biologických hrozeb.

Hodiny posledního soudu tikají rychleji než kdy dřív

Aktuálnost tématu podtrhuje nejnovější posun symbolických Hodin posledního soudu (Doomsday Clock), které spravuje nezávislá organizace Bulletin of the Atomic Scientists založená vědci z Projektu Manhattan. V lednu 2026 byl čas posunut na nové historické minimum – pouhých 85 sekund do půlnoci, což představuje nejbližší přiblížení k symbolické apokalypse v celé historii měření.

Hodiny zohledňují nejen riziko jaderné války, ale i další hrozby jako klimatické změny, pokroky v biotechnologiích a umělé inteligenci. Čím blíže k půlnoci se ručičky posouvají, tím větší nebezpečí lidstvu hrozí.

Pro srovnání: v roce 1991, krátce po skončení studené války, ukazovaly hodiny 17 minut do půlnoci – nejbezpečnější okamžik v moderní historii. Od té doby se situace dramaticky zhoršila a tempo zrychluje.