Kostnice v Kutné Hoře skýtá nezapomenutelný zážitek
Foto: benedamiroslav / Depositphotos
3 min
Tisíce lebek, pečlivě vyskládaných do tvaru pyramid, lustr z lidských kostí a tiché šero kaple. Místo, kde spočívají ostatky desítek tisíc lidí, přitahuje turisty z celého světa.
Reklama
Lebky a kosti
Místo známé po celém světě svým unikátním interiérem zdobeným lidskými ostatky, patří k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. Ročně sem zavítá přes půl milionu turistů z celého světa, včetně návštěvníků z Ruska, Německa, Indie či Číny. Zatímco v letních měsících se zde tísní stovky lidí najednou, mimo sezónu lze v kapli potkat jen několik desítek návštěvníků. Přesto je atmosféra místa stále velmi intenzivní, nebo by alespoň měla být.
Kutná Hora
Kostnice v Kutné Hoře skýtá nezapomenutelný zážitek. Hrobka, v níž spočívají pozůstatky 10 000 lidí, by měla vyvolávat úctu a zamyšlení nad konečností lidského života. Někteří turisté však místo vnímají spíše jako kuriozitu vhodnou pro sdílení na sociálních sítích. Největší pozornost tradičně přitahuje centrální lustr vyrobený z kostí, pod kterým se lidé rádi fotí. Často přitom dochází i k dotykům s výzdobou či jejím přemisťováním, vše pro dokonalou fotografii.
Nevhodné chování
Nechybí ani kuriózní situace, kdy se návštěvníci fotí v převlecích, s maskami nebo se u ostatků chovají zcela nevhodně. Pracovníci zaznamenali případ asijské nevěsty, která pózovala v podvazcích, či reklamu na satanistický kříž. Mnozí tvrdí, že Kostnice je přístupná památka, podobná muzeu nebo hřbitovu, a tak jim pořizování fotografií nepřijde nějak neetické. Někteří by údajně neměli problém ani s tím, kdyby si někdo v budoucnu pořizoval selfie s jejich vlastními kostmi.
Zákaz focení
Farnost však čelí dlouhodobému nárůstu návštěvnosti i problémů s chováním turistů, a proto začala situaci aktivně řešit. V minulosti již zavedla pravidla týkající se vhodného oděvu a zákazu telefonování. Ve 14. století na území klášterního hřbitova, bylo pohřbeno až 40 000 lidí, zejména po morových epidemiích a husitských válkách. Výzdoba z lidských kostí, jak ji známe dnes, pochází z konce 19. století a je dílem řezbáře Františka Rinta a jeho rodiny, který materiál nejprve dezinfikoval a vybělil.
Od začátku roku 2020 tak vešla v platnost změna návštěvního řádu, která zakazuje focení. Výjimku mohou získat pouze ti, kteří o povolení požádají minimálně tři dny předem, například profesionální fotografové. Veřejné sdílení takto pořízených snímků však farnost nadále nevidí jako žádoucí.
