Příčinu většiny mozkových nádorů lékaři neznají. Důležité je nepřehlížet potíže
Foto: Pexels
3 min
Představa, že máme své zdraví plně pod kontrolou, je nesmírně uklidňující. U mnoha závažných onemocnění to skutečně platí, ale u primárních nádorů mozku narážíme na tvrdou realitu.
Reklama
Vědecký konsenzus mluví jasně: příčina vzniku většiny mozkových nádorů zůstává pro moderní medicínu neznámá. Víme ale, že rakovina vzniká v důsledku změn v DNA, které naruší běžnou kontrolu růstu a dělení buněk. U gliomů, tedy nádorů vycházejících z gliových buněk, se tyto změny mohou objevit přímo v buňkách nervového systému a způsobit jejich nekontrolovaný růst. Ve většině případů přitom není jasné, proč k nim vůbec došlo.
Mezi gliomy vyniká svou agresivitou glioblastom. Jde o nádor vycházející z astrocytů, jednoho typu gliových buněk, který se vyznačuje velmi rychlým růstem a prorůstáním do okolní mozkové tkáně. Ani u něj ale lékaři ve většině případů nedokážou určit, co jeho vznik spustilo.
Mýty, kterým stále věříme: Mobily, stres a detox
Kolem nádorů mozku koluje obrovské množství mýtů. Jedním z nejčastějších je přesvědčení, že za rakovinu mozku může elektromagnetické záření z mobilních telefonů držených u ucha.
Vědecky ověřená realita však ukazuje, že neexistuje žádná prokázaná souvislost mezi používáním mobilů a vznikem těchto nádorů. Podobně je na tom i psychický stres.
Lidé často věří, že dlouhodobé vyčerpání a pracovní tlak jsou přímým spouštěčem růstu novotvarů v hlavě. Věda to však vyvrací – stres přímým spouštěčem není.
Stejně tak neexistuje žádný způsob, jak vzniku primárních mozkových nádorů stoprocentně předejít zdravou stravou, sportem či detoxikací organismu. Tyto nádory vznikají nezávisle na chování pacienta.
„Denně mi nemocní pokládají otázku: Čím jsme si to zapříčinili? A já jim ve většině případů můžu jen říct, že ničím. Není to prací, telefonováním ani stresem. Většina nemocných za to prostě nemůže. U nádorů mozku neexistuje nic jako kouření u rakoviny plic,“ uvedl v rozhovoru pro Novinky.cz přední český neurochirurg David Netuka, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN.
Jaká je tedy prevence?
Doktor Netuka v souvislosti s prevencí nedoporučuje lidem žádná zvláštní omezení. Za důležité ale považuje, aby nepřehlíželi nově vzniklé neurologické potíže. Náhlý epileptický záchvat, neobvyklé bolesti hlavy nebo změny čichu, paměti či chování by podle něj měly být důvodem k návštěvě neurologa, který může doporučit další vyšetření včetně magnetické rezonance.
Odkládání návštěvy lékaře je naopak to nejhorší, co člověk může udělat. Pokud tam nádor je, bude mezitím růst a časem může zasáhnout hlubší struktury mozku. To pak jeho odstranění výrazně zkomplikuje, nebo dokonce znemožní.
Naopak při včasném zásahu se může podařit pacienta zcela vyléčit.
Netuka rovněž připomíná, že nález na mozku nemusí automaticky znamenat zhoubný nádor ani špatnou prognózu. Strach tedy při pozorování výše uvedených obtíží není na místě. Jejich příčinu stanoví jen odborné vyšetření.
