Jak fungují stipendia na vysokých školách a proč je studenti tak málo využívají

Peníze leží na stole, přesto po nich nikdo nesahá

Diskuse o tom, zda mají vysoké školy zůstat bezplatné, se v Česku táhne roky. Odpůrci školného často zdůrazňují, že studenti nemají možnost pracovat na plný úvazek a výdaje spojené se studiem jsou vysoké. Málokdo však připomíná, že systém stipendií nabízí reálnou finanční podporu – pokud víte, jak na to.

Podle zákona o vysokých školách (č. 111/1998 Sb., § 91) mohou univerzity vyplácet pět typů stipendií: prospěchové, sociální, ubytovací, účelové a mimořádné. Kdo splní podmínky u několika z nich, může si ročně přijít na částku přesahující 50 tisíc korun. Problém je, že řada studentů o této možnosti netuší nebo podcení administrativní stránku věci.

Ubytovací příspěvek dostane skoro každý přespolák

Nejdostupnější formou podpory je ubytovací stipendium. Stačí studovat prezenčně, v řádném termínu a mít trvalý pobyt mimo město, kde sídlí vaše fakulta. V praxi to znamená, že například v Brně na něj dosáhne téměř každý student s trvalým bydlištěm mimo území Brno-město.

Výše příspěvku se liší podle univerzity. Univerzita Karlova posílá zhruba 600 korun měsíčně, brněnské vysoké školy vyplácejí přes 2 000 korun za semestr, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně přidává o tisícovku více. Není to závratná suma, ale v kombinaci s dalšími stipendii se z toho stává zajímavý příjem.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Tohle může být váš den. Dnešní desítka přeje odvážným

25. 9. 2026

Prospěchové stipendium: Sen nejlepších, noční můra průměru

O prospěchovém stipendiu slyšel snad každý vysokoškolák. Jde o odměnu za vynikající studijní výsledky, kterou většina univerzit přiznává automaticky – studijní oddělení jednou ročně vyhodnotí průměry a těm nejlepším pošle peníze bez žádosti.

Některé fakulty vybírají jen 10 % nejlepších studentů, jiné vyplácejí příspěvek každému s průměrem pod 1,5. Čím lepší známky, tím vyšší částka. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové nabízí v základu 9 000 korun za semestr, Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity dává absolutním špičkám až 10 400 korun.

Realita je ale krutá: udržet si průměr pod 1,1 vyžaduje obrovskou disciplínu a nadání. Pro většinu studentů zůstává prospěchové stipendium nedosažitelným snem.

Sociální stipendium: Štědrý systém s příliš úzkým sítem

Nejvyšší možnou podporu představuje sociální stipendium, které je určené studentům z rodin s nízkými příjmy. Pokud celkový příjem domácnosti nepřesáhne 1,5násobek životního minima, má student nárok na čtvrtinu minimální mzdy – podle údajů pro rok 2025 to znamená 5 200 korun měsíčně.

Stipendium se vyplácí po dobu deseti měsíců v akademickém roce (standardně od října do července, bez letních prázdnin), celková roční částka tedy činí 52 000 korun. To je suma, která dokáže reálně pokrýt velkou část nákladů na studium.

Problém tkví v nastavení podmínek. U modelové rodiny dvou rodičů a dvou dětí nesmí měsíční příjem překročit zhruba 23 tisíc korun. U matky samoživitelky se dvěma dětmi je hranice ještě nižší – pod úrovní minimální mzdy.

V rámci připravovaných legislativních změn se počítá s transformací sociálního stipendia na novou dávku státní sociální podpory – příspěvek na vysokoškolské studium. Ten by měl zvýšit hranici příjmu rodiny z 1,5násobku na dvojnásobek životního minima, což by pomohlo širšímu okruhu studentů.

Přečtěte si také

Atypická dvoutisícovka může mít desetinásobnou hodnotu. Bankomaty ji dodnes vydávají

25. 9. 2026

Účelové a mimořádné stipendium: Odměna za výjimečnost

Kdo dosahuje mimořádných výsledků mimo běžné studium, může získat účelové nebo mimořádné stipendium. První z nich se uděluje za vědecké, výzkumné či tvůrčí úspěchy, umělecké nebo sportovní výkony, reprezentaci univerzity nebo příkladné občanské činy.

Mimořádné stipendium je obvykle jednorázové a představuje odměnu za konkrétní výsledek. Výše se odvíjí od významu úspěchu a může dosáhnout i desítek tisíc korun. Tato forma podpory je však určená jen úzké skupině studentů s výjimečnými výsledky.

Tři chyby, kvůli kterým přicházíte o peníze

Každá univerzita má vlastní pravidla pro přiznávání stipendií a nedodržení podmínek může znamenat ztrátu nároku. Mezi nejčastější chyby patří zmeškání termínu podání žádosti – po jeho uplynutí už není možné požádat.

Další past představují neúplné dokumenty. Pokud k žádosti nepřiložíte všechny požadované přílohy, může být zamítnuta. Prospěchová stipendia navíc platí jen ve standardní době studia a nelze o ně žádat během studijních pobytů v zahraničí.

Dobrá zpráva je, že univerzity zveřejňují termíny s dostatečným předstihem a obvykle studenty informují hromadným e-mailem. Vyplatí se být pozorný – kombinace několika stipendií může studentům ze sociálně slabších rodin s vynikajícím prospěchem přinést i více než 50 tisíc korun ročně.

Peníze leží na stole. Stačí si pro ně dojít.